|
| ||||
| ||||
|
1929 C Y R I L 23
Všeslovanský sjezd pěvecký pod protektorátem presidenta republiky Ignáce Mošcického konati se bude v Poznani v rámci všeobecné zemské výstavy ve dnech 18.—21. května 1929. Současně se sjezdem konati se bude I. velký festival polské hudby. Program: I. V sobotu dne 18. května o půl 8. hod. več.: Slavnostní zahajovací koncert poznaňských sborů s průvodem orchestru. II. V neděli dne 19. května o 9. hod. dopol.: Polní mše sv. O 12. hod. pol.: Slavnostní zahájení sjezdu v přítomnosti presidenta republiky. a) Uvítací skladba poznaňských sborů. b) Proslovy. c) Apotheosa písně — spojené sbory všeho Slovanstva (s průvodem orchestru). d) Apotheosa Slovanstva — spojené sbory všeho Slovanstva (zpívá 15.000 zpěváků), všichni jazykem polským, s průvodem orchestru. O půl 4. hod. odpol.: Sborový koncert národů slovanských. (Každý spojený sbor jednotlivých národů vystoupí s 2 skladbami zpívanými ve vlastním jazyku.) 0 půl S. hod več.: Sborový koncert polských svazů pěveckých, event. koncert staré hudby polské. 111. V pondělí dne 20. května: O 10.—12. hodině polední: Závody okrsků velkopolského svazu. O 12. až o půl 3. hodině odpolední: Závody mezislovanské. O 3.—5. hod. odpol.: Závody okrsků velkopolského svazu (pokračování). O S. až o půl S. hod. več.: Závody mezislovanské (pokračování). O 8. hod. več.: Symfonický koncert. — Opera. O 10. hod. več.: Beseda IV. V úterý dne 21. května o 9. hod. dopoledni: Prohlídka města. O 12. hod. pol.: Symfonický neb oratorní koncert. O 4. hod. odpol.: Závody mezislovanské (pokračování O 8. hod. več.: Koncert vyznamenaných sborů. — Zakončeni sjezdu. Hudební školství v Polsku. Z hudebních učelišf polských po převratu založených, stojí na prvém místě „Wielkopolska szkola muzyczna` (řed. Dr. Piofrowski l v Poznani. Po ní přichází městská konservatoř hudby v Bydoszczi (řed. Jahnhe). Konservatoř v Toruni (řed. Poplewski) má letos, v 8. roce svého působení 153 žáků. Na hudební škole v Lublíně stoupl v letošním roce počet žáků o 100 proc.,, takže bylo nutno rozmnožiti profesorský sbor. S i n f o n i a b r e v i s od Czeslawa Marka, vy-znamenaná 3. cenou v soutěži skladeb k uctění památky Frant. Schuberta, hraná též před nedávnem v Praze Českou Filharmonií, vyjde v dohledné době v Universal-Edition. ITALIE. Bolletino Ceciliano, oficielní orgán obecné Jednoty cecilské přináší v pr,,ém čísle nového (24.) ročníku zajímavou stat, pařížského prof. Am. Gastoué o zpěvu lidovém, v němž se zmiňuje o lidovém zpěvu v Cechách a mluví o našem Ceském kancionálu a našich písních, jmenuje přímo: >il celebre Corale di san Venceslao« (Svatováclavský chorál) s největším uznáním. Udá se nám, jak doufáme příležitost, abychomi čtenáře své s obsahem zajímavé úvahy blíže seznámili. Z NAŠEHO HUDEBNÍHO ŽIVOTA Na pamět 25. výročí smrti mistra A n t. D v o ř á k a, konati se budou po celé republice slavnosti pod protektorátem p. pr sidenta republiky. Zvláštní slavnostní výbor, v jehož čele je pres. Al Z CIZÍCH MYŠLENEK NĚCO PRO NÁS. V časop. >Monatshefte fiir kath. Kirchenmusik= uvažuje Oskar Baumann z Pforzheimu o jubileu Motu propria pap. Pia X. a píše: >Zeptejme se dnes našich varhaníků a ředitelů kůru, kolik z nich slyšelo již něco o Motu proprio, a kolik jich zná jeho obsah ? - - - Myslím určitě, že by výsledek byl žalostný! — Neplatí to také o nás? OSOBNÍ. Skladatel, chef opery Národ. divadla, O t a k a r Ostrčil, dožil se 25. února 1929 padesáti let. Ve své činnosti skladatelské, dotkl se pole hudby duchovní svou Legendou o sv. Zitě. — Prof Frant. S t u p k a, dirigent České Filharmonie, dosáhl rovněž padesátky. Rovněž slovinský skladatel A n t o n L a- j o v i č uviděl, jak se říká, Abrahama. Gratulujeme. Ú M R T V Miláně zemřel kanov. Msgr. A n g e 1 o N a-s o n i, který dlouhá léta vedl Milánský časopis pro círk. hudbu >Musica sacraa. Byl neúnavný šiřitel zásad cecilských a uspořádal první cecilský sjezd r. 1905 v Turíně. V Brně zemřel dne 24. února ředitel Brněnského divadla a skladatel F r a n t. N e u m a n n. TEMNÝ KOUTEK. Časopis >Čechc uveřejňuje v lednu tuto zprávu Hřích proti liturgii. V novoročním čísle>C.c píše vynikající odborník v článku »Nový Rok 1929 v hudbě m. j. o současném úpadku církevní hudby, a zdůrazňuje nutnost zřízení ústavu pro církevní hudbu. Píše též, že jsme válkou ve snahách o po-vznesení církevní hudby vržení o 50 let zpět. — Po tom, co jsem slyšel na Nový rok v jednom kostele v Praze, asi 2 h. po přečtení výše uvedeného článku, řekl bych, že jsme vrženi zpět o 150 let. Intrády na počátku a konci mše, žádný Introitus, dlouhé a zbytečné intrády po intonaci Gloria, místo Graduale a Offertoria koledy, žádné Communio. Ale následovaly věci horší. Dávána Reimannova vánoční mše, která nebyla horší než jiné vánoční mše v poslední době v pražských kostelích provozované. Do pozdvihování bylo to ještě snesitelné. Ale co se dělo po pozdvihování, to byl hřích proti líturgii, to bylo rušení pobožnosti. Po pozdvihování místo Benedictus dlouhá, trapná pausa, kterou dp. farář po marném čekání přerušil zpěvem Pater noster. Ale řediteli kůru ne-vadilo, aby po Pater noster bez odpovědi sboru (sed libera), nedal zpívati Benedictus. Dp. farář pokračoval pak, samozřejmě, v modlitbách po přijíínání a k požehnání. Ale než se assistující kněz obrátil, aby zazpíval „Ite missa est`, zaznělo s kůru Agnus Dei, k nemalému leknutí duchovenstva a obecenstva. Bylo mi v tom okamžiku dp. faráře líto. Smutně se tvářil a resignovaně žehnal. Jest možné, aby již starý ředitel kůru >řediícljubilár=, neznal tak liturgii? Naprosto neomluvitelné, neodpustitelné! Hudba bez vztahu k liturgii, pouhé muzic:rování, nemá v kostele žádné ceny. Opakuji, že je to rušení pobožnosti. A v tomto případě též blamování duchovenstva. Úkaz velice smutný a vý- | ||||
|