| ||||
| ||||
1929 C Y R I L 27
et divinissimo Sacramento. Et benedicta sit sancta imaculata et purissima Conceptio Beatae Virginis Mariae, matris Dei.« Z toho bych si přál I. skladbu pro 2 mužské hlasy a samostatné var-hany (jednoduše a krátce), II. skladbu euch, textu .— první díl — pro 2—3 mužské hlasy a varhany, ve způsobu motetta. V ostatním ponechávám Vám úpinou volnost: čím více dáte průchod své osobní notě, tím větší bude moje radost a cena Vašeho příspěvku pro dílo . Mistr vyzvání Locherovu vyhověl a zaslal dva práce, které byly s nadšením přijaty a mistr vyzván o nový příspěvek. Když i tento zaslal dostalo se mu 14. V. 1918 z Bruselu tohoto přípisu: »Mistře! Vřelý dík a zároveň blahopřání za obě Laudes pro ženský sbor a cello. Šfastná, zajímavá, originální myšlenka! Provedeme je při nejbližším svátku ...« Dne 24. XI. 1919 píše týž: « ... Dílo jest hotovo. jsem ve vyjednávání s nakladateli. Vaše 2 ženské sbory patří k nejlepším, nejcennějším a nejzajímavějším příspěvkům.« Máme po ruce ještě řadu posudků Sychrových skladeb z Říma, z Trevi v Umbrii, z Kaiserlautern, Motthof-St. Gallen, Vídně, Klosterneuburku, není však možno umístiti je v úzkém rámci této zprávy. Uvedu jen několik projevů českých odborníku. Tak píše na př. Nešvera z Olomouce: »Příteli! Při pont. mši, kterou sloužil svět. biskup Blažek dne 23. VI. 1907 provedli jsme Tvoji Missa sclemnis. Pozvaný a přítomný kapelník divadla »Volkstheater« z Vídně Theobald Kretschmer byl nadšen skladbou samou i provedením ...« Praha 26. 12. 1909 píše řed. dómu Karel Douša: Vážený pane kollego! Včera dával jsem na dómě i v klášteře na Strahově Vaši krásnou Missa solemnis a to s velikým úspě - chem. Všem se velice líbila . ., V Dubě 3. I. 1902 V. Říhovský píše: »Vážený mistře! ... mám Vaše práce tak rád, že jsou stále na repertoiru na mém kůru. Mše mám skoro všechny, i onu, která vyšla jako příloha »Ceskosl. varhaníka«, kterého již můj otec odbíral. Také mši Missa convictus mám nvní celou, jen ona, která vyšla v Řezně a pak missa brevis mi schází. Ve všech těchto pracích jest něco tak eminentně církevního, jak to v mílekterých skladbách jiných autorú círk. možno nalézti Všude jednotný, přísný sloh, kterého si tak vysoce vážím . Týž píše z Chrudimi o Velkém pátku 1913. »S!oautný pane! K nově vydané skladbě »Prosba k českým patronům- dovoluji si Vám, mistře, ze srdce gratulovati. Provedu mši tuto v nejbližším čase na ústavě ku vzdělání učite13k se sborem así 100hlasovým a doufám, že přispěje r.ám hojně ku povznesení naší círk. hudby, jež se zde důrazně pěstuje .. . Prof Stecker — Praha 29. IV. 1906. »Vážený příteli! Zasláním své nové mše způsobil jste mi upřímnou radost a přílměte, prosím, za laskavost výraz díků mých nejvroucnějších, Práce jest krásná, vzletná, pina mohutného výrazu a múžete v pravdě na ni býti hrdým Přeji jí náležitého rozšíření a ocenění ...r O kantátě »Velkopáteční meditace« vydal časopis »Smetana« tento krit. posudek: »Jest to opravdu čistá hudba rozumíme-li tím hudbu prýštící se ze srdce skladatelova, hudbu tvořenou zaníceným hudebníkem, bez vší falše, úmyslné chtěnosti. Proto jest to hudba tak česká ...« O Sychrovi píši hud. listy: Smetana, Dalibor, Cyril, Česká hudba, Musica sacra, Gregorianische Rundschau. V poslední době ujal se Sychrových skladeb s nadšením řed. kůru a sbormistr Oratorního sdružení v Nymburce p. Ant. Hofmann. Loni provedl ve spolku s pěv. spolky ve Staré Boles'.avi a Brandýse dva veliké duch. koncerty, ve kterých mimo jiné byla provedena 8hlasá mše a 8hlasé Pange lingua. Ceho však nikdo nedokázal, to dokázal Sychra, že dovedl se vžíti i do hudby světské. Valčíkový rytmus nalézá u něho zvláštní obliby. Napsal 4 valč. sbory, 2 valčíky pro piano, valčík pro smyčcový orchestr. Jeho hud. humoreska »Láska« jest nejlepší humor. sbor v současné hudební literatuře u nás Správně zhudebnil jemný lyrism Hálkův v šesti smíš. sborech. V Zeyerově básni - O země ty česká« — velký sbor se soli — (poctěno první cenou) — skomponoval hudbu vinou vlasteneckého žáru, právě jako ku dvěma dvojsborům na slova Sládkova (Věstník pěvecký a hud., Praha, 15. XI. 1926). Mistr náš byl pro své zásluhy jmenován čestným členem Cecilianské jednoty a před dvěma léty byl mu udělen od papeže rytířský řád sv. Řehoře Vel. Stařičkému umělci skládáme svůj uctivý hold a upřímné blahopřání, Kéž trúví dny pozdní jeseně svého života v blaživém vědomí, že z hřivny Bohem mti svěřené vytěžil mnoho ke cti Boží a církve a k slávě českého jména v cizině. Bůh Vám, slovutný mistře žehnej! — Ke konci uvádíme seznam skladeb mistra J. C. Sychry, pokud nám bylo možno jej SeStaVltl• (Dokončení příště.) | ||||
|