|
| ||||
| ||||
|
1929 C Y R 1 L_ 29
Kdo z našich Cyrilistů by měl sám nebo znal zajímavou památku svatováclavskou, dopiš o tom Výboru Svatováclavskému Praha III., Josefská 8. Svatováclavské poštovní známky budou vydány již při zahájení výstavy svatováclavské. Budou na nich obrazy Mik. Alše, Fel. jeneweina a Jos. Manesa. Propagační brožurky české a jinojazyčné již byly rovněž vydány, krásná úprava brožury francouzské od Dr. Dvorníka jistě najde všude ohlasu. Foerstrovo oratorium: »Svatý Václav již jest hotovo. Mistr odevzdal partituru orchestrální k rozpisu. Také klavírní výtah je již v tisku a korektury hotovy. Pracuje se na vkusné obálce a dílo bude brzy vydáno. Provedeno bude 26. a 28. září. K oslavám svatováclavským upozorňujeme sbory Cyrilské, na vydání chorálu svatováclavského: S v a t ý V á c l a v e, který právě vyšel : Sv. Václave. Chorál. Pro sbor zharmonisoval Jos. C. Sychra. Partitura Kč 2'40 hlasy á 60 h. Vydal J. Barvitius v Praze. Při té příležitosti upozorňujeme také na chorál S v a t ý V á c l a v e, který vydán v edici Cyril podle harmonisace prof. V. Vosyky v úpravě pro dechové nástroje od kap. 3. Malého. Cena Kč 5' Upozorňujeme, že Ad. Cmírala Svatý Václave pro sbor s průvodem varhan vyšlo v edici Cyril v novém vydání. Rovněž ohlášené již skladby jsou vydány totiž: Foerstrova : Glagolská mše, pro smíš, sbor a varhany, op. 123, Part. Kč 25,--hlasy á 3 W. Jos. C. Sychra : Svatováclavská kantánta smíš. sbor se soli s průvodem varhan. (Zestový sbor v opise.) Partitura Kč 36—, hlasy Kč 2'60. Všecky skladby svatováclavské i jiné pro naše Cyrilské Jednoty opatří Administrace »CyrilaY v Praze II., Národ. třída č. 6. Dr. Romuald Rud. Per 1 í k : Půlsfolelí církevní hudby v Cechách. K jubileu padesátiletého trvání Obecné Jednoty Cyrilské. Období prvé, (1875-1894). na počátku této periody kostelní hudba v Praze a na venkově, stejně jako v ostatnícli zemích českých jen ponenáhlu vymaňuje se z pout oné profanace, jak svrchu byla vytčena. Repertoir většiny našich kůrů z té doby nás o tom pině přesvědčuje. Pověstné skladb,, Diabelliho, Schiedermayera, Taschke, Biihlera a jiných komponistů v tomto způsobu pro chrám skládajících, af cizích i našich znovu a znovu znesvěcují naše svatyně. Ale třeba s potěšením doznati, že v této době máme také skladatele církevní a to naše, domácí kteří, ač tkví přirozeně ještě v názorech tehdejší doby, přece jen zachovávají ve sv4 ch skladbách ušlechtilý, chrámu důstojnější tón. Jest to především V. E. Horák (1800—1871) jíniající stejně svou ušlechtilou citupinou melodií, jako diskretní shodnou harmonií a instrumentací. Vedle něho zajímá nás J. Krejčí (1822-1882), imponující svým skoro oratorním stylem. Z představitelů staršího směru v české hudbě chrámové před zavedením reformy' možno uvésti ještě celou řadu jiných skladatelů, kteří více méně s úspěchem v tomto oboru skladby byli činni. Jest to především obratný kontrapunktik Fr. Gregora (1819-1887), k němuž druží se dále R. Fiihrer. Z. Kolešovský, oba Škroupové, František i Jan Nep., Kittl, Mayr, Sechter, Vinař, Veit, Hnilička, Zvonař, Vorel, Martinovský, Kott, Jansa, Záhorský a j. Bohužel, že mnozí — jako zvláště R Fúhrer -- až příliš volně si vedli při | ||||
|