|
| ||||
| ||||
|
34 C Y R 1 L 1929
Manual. Přední positiv. 1. Principal 16 stop 1. Principal 2 2. Quintati;n 8 » 2. Copl major 8 ;i. Gamba 8 > 3. minor 4 4. Salicional 8 4. Fugara 4 5. Octava 4 stopy 5 Quinta l ' 6. Quinta 3 » 6. Superoctava 1 7. Superoctava 2 7. Mixtura 3násobná 8. Sexquialtera dvojnásobná 1' z > 9 Mixtura pětinásobná P e d á 1. 1. Subbas otevřený 16 stop 2. Bordunbas 16 » 3. Octavbas 8 » 4. Quintbas 6 e Varhany ty byly za krátko v tak ubohém stavu, že nemohlo se jich vůbec používati.`) Každá sebe nákladnější oprava nebyla nic platna. Proto pojal Lohelius Ohlschlágel myšlenku postaviti na Strahově varhany ze základů nové, varhany, které by byly chrámu Strahovského důstojny a požadavkům své doby pině vyhovovaly. (Příště dále.) Jubileum ,Molu propria" papeže Pia X. (Dokončení.) stopy stop stopy stopa V. Zpěváci. 12. Kromě zpěvů, které příslušejí knězi sloužícímu u oltáře a přisluhujícím, a kteréž vždy dlužno zpívati jen melodií gregorianskou beze všeho průvodu varhan, všechen ostatní zpěv liturgický náleží ků,u levitů, i zastupují vlastně zpěváci kostelní, i když jsou laíci, chór církevní. Pročež dlužno, aby hudba a zpěv jejich aspoň z největší části zachovával povahu hudby chórové. Tím se nerozumí, že by byl veskrze vy-loučen hlas solový. Nesmí však nikdy při výkonech převládati tak, aby věišina textu litur gického tímto způsobem byla předvedena; spíše mějž povahu prostého naznačení nebo náběhu melodického a budiž těsně připiat k ostatní skladbě po způsobu chorálu. 13. Z téže zásady plyne, že zpěváci mají v Církvi pravý úřad liturgický, a že tedy osoby ženské, jsouce nezpůsobilými k lakovému úřadu, nesmějí býti připuštěny, aby účinkovaly v choru nebo sboru hudebním. Chce-li se tudíž užíti hlasů sopránových nebo altových, budtež k tomu vzati hoši, podle pra-starého obyčeje Církve. 14. Konečně připustiti lze k účinkování v kůru kostelním toliko osoby osvědčené zbožnosti a počestného života, které svým skremným a nábožným chováním při úkonech liturgických ukazují se hodnými svatého úřadu, jejž vykonávají. Jest rovněž záhodno, aby Ohlschlágel, 1 c. 56. a násl.zpěváci, když zpívají v kostele, by'i oblečeni v úbor církevní, talár a rochetu, a vystaveno-li jest místo, kde se zpívá, zrakům lidu, aby byli chráněni mřížovím. VI. Varhany a nástroje. 15. Třebas vlastní hudbou církevní jest hudba jen vokální, přece jest dovolena také hudba s průvodem varhan. V některých zvláštních případech, v povinných mezích a s pří-slušnými ohledy, lze také připustiti jiné nástroje, ale nikdy bez zvláštního povolení biskupova, podle předpisu B i s k u p s k é h o Ceremonialu. 16. Jelikož dlužno, aby zpěv stál vždycky v popředí, varhany nebo jiné nástroje af prostě jej podporují a nikdy nepotlačují. 17. Není dovoleno předesílati zpěvu dlouhé předehry nebo přerušovati jej kusy meziher. 18. Hra na varhany při doprovodech zpěvu, v předehrách, mezihrách a pod. netoliko řídiž se vlasiním rázem tohoto nástroje, nýbrž rnéjž do sebe všechny vlastnosti, jež má pravá hudba posvátná a o nichž jsme svrchu mluvili. 19. Zakazuje se v kostele užívati klavíru jakož i nástrojú hřmotných nebo rozmarných jako bubnu, bubínku, talířů, zvoní<ú a pod. 20. Přísně se zapovídá tak řečeným hudeb-ním kapelám hráti v kostele; jen v některých zvláštních případech se svolením bislwpov~ m, smí se připustiti omezený výbor dechových | ||||
|