|
| ||||
| ||||
|
1929 C Y R 1 L 35
nástrojů, rozumný a poměrný k prostoru, je-li ovšem skladba a doprovod psán ve slohu vážném, případném a podobném vesměs doprovodu varhan_ 21. Při průvodech mimo chrám smí biskup připustiti hudební kapelu, nehrají-li se však nikterak ku=y světské. Bylo by žádoucno, aby se při takové příležitosti hudební výkony omezily na doprovod nějaké duchovní písně latinské nebo lidové, přednášené zpěváky nebo zbožnými družinami, jež účastní se průvodu VII. Délka hudby liturgické. 22. Není dovoleno, aby pro zpěv nebo hru bylo knězi u oltáře čekati déle než vyžaduje obřad liiurgický. Podle předpisů církevních má S a n k t u s při mši sv býti dozpíváno před pozdvihováním, pročež celebrant nechf má v této chvíli ohled na zpěváky. G l o ri a a K r e d o, podle tradice gregorianské, mají býti poměrně hrátky. 23. Všeobecně jest odsouditi jakožto nejhorší zlořád, aby při úkonech církevních liturgie jevila se podružnou a jakoby podřízenou hudbě, +na hudba jest jenom částí liturgie a její pokornou služkou. VIII. Zvláštní opatření. 24. Aby přísně bylo vykonáno vše, co zde stanoveno, zřidtež Biskupové, jestliže již tak neučinili, ve svých diecésích zvláštní komisi z osob pro věci posvátné hudby vpravdě kompetentních, kterýmž, způsobem, jejž uznají nejvhodnějším, budiž svěřen úkol bdíti nad hudbou v jejich chrámech. Dbejtež nejen, aby hudba byla v sobě dobrá, ale aby také od-povídala silám zpčvákův a byla vždy dobře předváděna. 25. V seminářích klerikův a v ústavech církevních podle přcdpisů tridentských necht pěstují všichni bedlivě a s láskou zpěv gregerianský. jak jej tradíce dochovala, a představení nešetřte v této věci pcvzbuzováním i pochvalou svých podřízených jinochů. Taktéž, kde to jest možno, budiž pečováno o zřízení P ě-v e c k é š k o 1 y mezi kleriky, jež by prováděla posvátnou polyfonii a dobrou hudbu liturgickou. 26. Při řádných čteních liturgie morálky a práva církevního studujícím theologie, ne-budiž opomíjeno dotýkati se momentů, jež zvláště směřují k základům a zákonům posvátné hudby, a budiž nauka ta doplňována nějakými zvláštními přednáškami o esthetice posvátného umění, aby klerikové nevycházeli ze semináře postrádajíce všech těchto poznatků, k úpinÉmu vzdělání církevnímu zajisté potřebných. 27. Budiž pečováno, aspoň u hlavníchchrámů, o obnovu starých Škol p ěv e c-k ý c h, jak již stalo se skutkem na velmi četných místem s nejlepším zdarem. Není nesnadno horlivému kněžstvu zavésti takovéto Školy i u kostelů menších a venkovských, ba nalezne v nich velmi snadnou pomoc, jak shromážditi k sobě mládež i dospělé s vlast-ním užitkem a vzděláním lidu. 28. Budiž dbáro, aby se udržovaly a zvelebovaly v každém směru vyšší školy posvátné hudby. kde již existují, a zakládány, kde jich dosud není jest velmi důležito, aby Církev sama starala se o vyučení svých rektorů, varhaníků i zpěváků, podle pravých zásad pcsváhiého umění. IX. Závěr. 29 Na konec nabádáme ředitele kůrů, zpěváky, osoby duchovní, představené seminářů, ústavů církevních a řeholních řádů, faráře a správce chrámů. kanovníky kollegiátní a sídelní, a především biskripy, aby napomáhali se vší horlivostí těmto moudrým opravám, po nichž dlouhý čas se toužilo a všichni jednosvorně se jich dovolávali, aby nepadlo tak opovržení na samu autoritu Církevní, jež mnohokrát je předložila a nyní znovu je v těpuje. Dáno z Našeho Paláce Apoštolského ve Vatikáně, v den Panny a Mučednice sv. Cecilie, 22. listopadu 1903, Pontifikátu Našeho léta prvního. P1US PP. X. Dekret posvátné kongregace ob; adů o obnově posvátné hudby. Urbis et orbis. Jeho Svatost Pán náš Papež Pius X. Motu propriem ze dne 22. listopadu 1903 ve formě Instrukce o posvátné hudbě uvedl šfastně ctihodný zpěv gregorianský podle nejstarších rukopisů v jeho věrnou podobu, v jaké se jím zpívalo kdysi v chrámech, a zároveň shrnul nejdůležitější předpisy na zvelebení nebo obnovu svatosti a důstojnosti hudby chrámové v jediný celek, jemuž jakožto Z ákonníku p o s v á t n é hudby z pinosti Své Apoštolské Moci uděliti ráčil platnost zákona pro veškerou Církev. Pročež také přesvatý Pán náš touto Kongregací Posvátných Obřadů p:-roučí a rozkazuje, aby I n-s t r u k c e ta všemi chrámy byla přijata a co nejsvědomitěji zachovávána, přes jakákoliv privilegia a exempce, i mimořádné, jako jsou privilegia a exempce, povolené Apoštolskou | ||||
|