|
| ||||
| ||||
|
1929 C Y R I L 39
S t a b a t m a t e r Karola Szymanowského o němž jsme 'se již krátce zmínili, provedeno v lednu ve Varšavě'řízením Fitelberga operním sborem a orchestrem tamní filharmonie. =Przeglgd muzyczny« píše: >Hudební literatuře polské dostalo se díla nezvyklé krásy. Sloh Szymanovského, prošed několika fásemi vývoje, dospěl ku tvoření něčeho zcela nového: díla prosyceného nejhlubším citem náboženským, citem z kterého v, věrá zřídlo nové hudby, bohaté, ale při tom piné prostoty Kristovy. Sloh jeho stává se soudobým skladatelům velkolepým vzorem. Ii a r o 1 S z y m a n o w s k i, nejpřednější s udobý skladatel polský, komponuje svoji první mši, která bude pí ísně liturgická. Týž obdržel hudební cenu magistrátu města Varšavy ve výši 15.000 zl., první toho druhu v Polsku. Ant. Kudlička. XIV. národní kongres italského Sdružení svaté Cecilie v Římě (23-27. dubna 1928.) První část odpoledního zasedání ve velkém saloně >Papežské školy pro posvátnou hudbu= věnována čtení zprávy generálního sekretáře Sdružení Mons. Dalla Libera, jenž seznamuje posluchačstvo s těžkými úkoly podniknutými na základě zmocnění národního kongresu ve Vicenze. Cílem veškerého snažení bylo dúkladné proniknutí do farností. Bvlo třeba působiti na kněžstvo, jež bylo opravdu vždy ochotno k spolu-práci s autoritou církevní, a proto bylo nutno jednati i v seminářích a duchovních řádech. Bylo třeba učitelů a škol —škol diecésních, určených výchově učitelů farních. kteří s učiteli elementárními by se pokusili e převýchovu lidu křestanského za spolupráce Katolické Akce. Bylo třeba získati vlivu na stavitele varhan a harmonií i na skladatele posvátné hudby. Bylo třeba i zákroků při veřejných projevech, kde běželo o zpěv, všímati si zájmů hudebních kapel, knihoven, varhaníků, aniž by při tom bylo zapomínáno samého Sdružení sv. Cecilie, jeho organisace, výkonů, šíření, listu (Bolletino) atd. Po tomto vytyčení úkolů Sdružení poukázal řečník, co skutečně v minulých pěti letech mohlo býti provedeno. Hovoří o činnosti ústřední kanceláře, jež dík pod-e oře sv. Otce mohla se věnovati úkolům týkajícím se neméně než 6000 činných élenů Jednoty Cecilské, zejména uveřejňování ruzných tiskovin a měsíčníku »Bolletino^, jehož každé číslo obsahovalo i hudební přílohu. Ve Vicenze zřídilo Sdružení diecésní školu, jež ve svém čtvrtém roce trvání má 90 žáků. Byla uskutečněna myšlenka předsedy Mons. Rodolfiho založením a přeorganisováním diecé ních skupin, jimž změněny stanovy. Horlivý styk navázán s diecésními delegáty prostřednictvím oběžníků a pomáháno jim všemožně v propagandě tiskem, obrázlcy, na nichž poskytovány zvláštni slevy. Slavnnsti skupinami uspořádané obyčejně obeslány delegátem ústřed , nebo aspoň byl zaslán blahopřejný list. Mons. Rodolfi uveřejnil v malých brořurách pravidla, jimiž jest se říditi v ceciliánslcých školách farních, v pěveckých odděleních škol elementárních, ve shromážděních katolických spolků a ve školách vzdělávajících učitele zpěvu. Tyto různé tiskoviny zaslány všem italským biskupům, rektorum seminářů a představeným duchovních řádů a kongregací. Předseda vyhovuje přání kongresu ve Vicenze a dopsal ministru veřejného vyučování, G. Fedele. Ministr nespokojil se zdvořilou odpovědí, ale doprovodil ji i dobře známými předpisy o vyučování zpěvu a zejména zpěvu gregoriánského na elementárních školách. Ústřední kancelář zabývá se přípravou předpisu pro školy střední a pořádáním varhanických kursu. Veliká péče věnována propagandě v seminářích. Ústřední kancelář nabídla =Bolletino Ceciliano~ všem představeným italských seminářů a považuje je za čestné členy Sdružení. Uveřejnila program vyučování zpěvu v seminářích a hledí proniknouti i do chlapeckých konviktů. List kardinála Laurentiho o reformě zpěvu rozeslán péčí ústředí do deseti tisíc řeholních domů i'alských. Řečník zdržel se dlouho při líčení, jak Sdružení navazuje spolupráci s Akcí Katolickou. Součinnost byla osvědčena minulého roku řadou kursů, při nichž spolek katol. ženské mládeže získal prvenství. Plného úspěchu získal »propagační týden« v Castelnuovo Fogliani v srpnu 1927 za spolupráce Katol. Akce. Na přání představených Akce připravuje se příručka lidového zpěvu. Mons. Dalla Libera připomíná také přípravy k oslavám Quida z Arezza; poučení k potřebě ifal. farností bude uveřejněno s názvem Liber Cantus. Diecésní školy slibně se rozvíjejí v mnohých městech ítalských; jsou vlastně budoucností Sdružení a ohnisky propagandy. Řečník celým svým referátem dokazuje mocnou životnost Sdružení sv. Cecilie, jakož i to, že zaujímá nyní jedno z prvních míst mezi náboženskými organisacemi italskými, což dokázalo i uspořádáním znamenitých příležitostných slavností jako: kongres eucharistický a mariánský, pout do Lurd, účastí na milostivém létě, výročí Palestriny a Quida z Arezza. Řeč Mons. R. Casimirí »Scholae Cantorum a hudební kapely v Ifaliia. Tímto referátem zahájeny teprve vpravdě práce sjezdové. Mons. Casimiri zdůraznil potřebu velmi značného úsilí, abv v Italii znovu rozkvetly školy a kapely hudební, jež se honosí tak skvělou minulost. Zádá především: 1. aby ve všech seminářích od prvních let studia dostali žáci zkušeného učitele gregoriánského zpěvu a figurální hudby. 2. aby v každé farnosti utvořena byla škola mužská a dětská, vytlačující bez milosrdenství a bez výjimky zlořád Schol ženských. Basiliky, katedrály, chrámv a důležité svatyně jsou povinny i v obyčejných dnech konati liturgické úkony s náležitým leskem; nelze toho však žádati, aby se jich účastnila Schola seminární ani farní. Přece však radí vytvořiti malou skupinu, jež by byla jádrem hudební kapely a sestávala by z učitele, varhaníka a »Schola« puerorum« (schola dětská ) Před ukončením zasedání doporučil Mons. Rodolfi, aby za každých okolností byl vrácen »národ zpěvu a zpěv národu«, čehož možno dosáhnouti jednoduchými, prostými, vždy důstojnými prostředky, jimiž nutno důsledně opravovati lidový vkus. První varhanní koncert konal se večer 0 21. hod. v »Papežské škole posvátné hudby«, kde Mons. Manari provedl na školních varhanách mistrovsky skladby: Liszta, Viernea, C. Francka, Bernarda t'aquiniho, J. S. Bacha, Bossiho, Karg-Elerta, Manariho. D r u h ý d e n: účastnili se kongresi-té mše sv. v basilice sv. Cecilie. Mons. Respighi celebroval mši sv. ke cti »Ochrany sv. josefa<, již žáci papežské školy doprovázeli zpěvem pod vedením abbé Ferreti-ho střídavě lidovým zpěvem všech přítomných. (Mše sv. Cum )ubilo.) Přes nepatrnou přípravu bylo technické provedení sborového zpěvu velmi dobré. Toto množství zpěváků končilo mši sv. starým hymnem: 'O Roma nobilis« velmi krásného jednoduchého, přísného stylu, jenž je hoden velikosti křesfanského Ríma, jejž oslavuje. Sv. Cecilie je patronkou Sdružení. Po mši svaté sloužené nad kryptou, jež chová její tělo, benediktin dom. Caronti s velikým nadšením a bohatou výmluvností rozohňoval srdce účastníků k chválám Božím řečí na thema: Liturgie sv. Cecilie, pramen a nadšení posvátné hudby. Vdalšímzasedánímluvilodiecésních školách pro vzdělání učitelů prof. Giov. d' Alessi v níž shrnul tyto požadavky. Sjezd uváživ, že | ||||
|