|
| ||||
| ||||
|
1 929 C Y R I L 45
články mnohé a velice rozmanité, jež vyšly z péra Lehnerova') svědčící o veliké píli a nadšení redaktora, jenž byl zakladatelem, nakladatelem (majitelem) a nejhorlivějším přispívatelem v jedné osobě. Casem přibývalo spolupracovníků a tak i v těch prvopočátcích časopisu pro posvátnou hudbu setkáváme se i s jinými jmény jako jest na př.: L. Holain (článek Falso bordone), L. Janáček (Pavel Křížkovský a jeho činnost v opravě chrámové hudby), Pavel Křížkovský (Pamětní spis o opravě hudby chrámové), Edm. Langer (Liturgická stránka mše svaté, Zákonodárství církevní o hře na varhany), Jos. Foerster (Bídný stav varhan, Varhany nové v děk. chrámě v Jáchymově). Jos Pachta (Pout k slavnosti caeciliánské do Stýrského Hradce), J. Z. Skuherský (Myšlenky reformační); K. Konrád (0 posvátném zpěvu staročeském, Božanův kancionál), J. Ježek (O české písni chrámové), Fr. Chlum (Návod k vyučování zpěvu sborovému) a j. Nelze pominouti mlčením hudební př í I o h y, jež počínajíc číslem druhým I. ročníku byly skoro ke každému číslu přikládány Prvý krok učiněn se zavedením správných mešních responsorií, »Asperges me,, (po př nVidi aquam) a to jak v unisonu, tak ve čtyřhlasé úpravě, následují pak i jiné ukázky římského chor flu, kterak lze jej v harmonisaci rozmanitě použíti. Přílohy obsahují všalj i vícehlasé skladby ve slohu přísně církevním komponované, jednak výtvory mistrů z doby klasické polyfonie, jednak i sklad! y současné, z reformního hnutí vzešlé a to nejen cizí ale i naše, domácí. Klassickou polyfonii zastupuje v těch prvních hudebních přílohách především sám Palestrina (O bone Jesu), dále Vittoria (Ave Maria) Hassler (Missa »Ecce quam bonum«, motetto •Cantate Domino<), Vinzenzo Rufo (Adoramus Te). Orlando Lasso lLitaniae Omnium Sanctorum). Z doby reformy církevní hudbv jsou tu především skladby reformatorů německých jako dra. Fr. Witta (Missa VII. toni, Missa -Salve Regina«, Missa pro defunctis, Motetta »Veni Creator«, »Cantus sacri ad I. Nocturrtum«), H. Oberhoffer (»0 bone Jesu«) a j. Velice čestně však zastoupeni jsou naši domácí církevní skladatelé, píšící již ve smyslu obrody církevního zpěvu. Na př.: J. Foerster (Missa in honorem Si]. Adalberti, motetta »Surrexit pastor«; »Adoramus«, »0 salutaris hostia«, Offertorit:m ad III. Missam in die Nativitatis Dominia, »Salve Regina«. »Par,ge lingua«, »Ave Maria<), Pavel Křiž-k o v s k ý (»'Te Deum-, Missa pro defunctis. Litaniae lauretanae). L Janáček (- Exaudi Deus ), Frant. H r u š k a (Missa in hon. sancti Caroli Bor., Missa in hon sancti Joannis Nepomuceni), )os. Cyril S y c h r a (Motetta pro 3 hlasy : »Inveni Davide, »Ditfus-1 est«, »Exaudivit Dominus«). Zúmyslně uvedl jsem tyto podrobnosti, aby vynikl směr, kterým v provádění reformy nesl se Ferdinand Lehner. Nechtěl znáti kompromisu a zásady, jež teoreticky hlásány v jednotlivých článcích orgánu jeho, obrážeti se musily i v praktickém provádění chrámové hudby. Hudební přílohy měly poskytnouti kostelním kůrůn, nový přísně církevnímu pojímání o hudbě odpovídající material a ježto přirozeně vystačiti nemohly pro veškery potřeby ředitelů kůru, tu v rubrice »Literatura hudby posvátnés podává Lehner seznam ostatních skladeb, jež dle jeho názoru k církevním účelům se hodí. A tímto směrem vede Lehner časopis i v dalších létech. Když, počínaje číslem šestým ročníku Vl., vydaným dne 15. června 1879, vyměňuje se dosavadní pojmenování časopisu »Cecilie«. za nový název »Cyril,, aby tak po uskutečn ní Obecné Jednoty Cyrilské i její orgán nesl jméno domácího patrona posvátné hudby sv. Cyrila — tu až na změnu jména vše ostatní zůstává beze změny. (Příště dále.) Zápis o řádné valné hromadě Obecné Jednoty Cyrilské, konané dne 7. května 1929 v místnostech Akademie křestanské v Praze. a účasti 25 delegáfů Cyrilských Jednot, členů výboru a zástupce nejd_ Ordin. vsdp. kanovníka O. Vošahlíka zahajuje o půl S. hod. odpolední předseda, vsdp. prelát Ant. Wiinsch schůzi, vítá přítomné a ve vroucím proslovu vzpomíná zemřelého Msgra. Dra. Ant. Hrubíka, arcibiskup. kancléře, bývalého jednatele Obec. Jednoty Cyrilské. Oceňuje jeho O chorálu, Zpěv obecný při službách Božích a kůry literátské, Počátkov_ reformy hudbv posvátné, Cestopisné upomínky hudební, První caecilianská slavnost v Praze, Missa Papae Marcelli, osefa Jirečl | ||||
|