|
| ||||
| ||||
|
66 C Y R 1 L 1929
Vojna zavolala mne ze školních síní koncem r. 1914, když jsem se svým 80ti členným studentským sborem české stř. školy studoval polyfonní mši Palestrinovu »Iste confessor." Hudba sfér andělských! Její melodie vinily se klidně z drobných hrdélek chlapců i ,dívek, menších i těch starších. Odcházel jsem s bolestí. Lehoučká >Missa dominicalis od V. Ríhovského byla kterési neděle rozloučením se školní kaplí sv. Aloise. s dětmi i mírem. Válečný moloch mne objal, na křídlech hrůzné litice zanesl mne na zamrzlé louky polabské, poblíže staré pevnosti: z klidu do útrap, ze svobody do otroctví feldvéblů, z pahorků umění do bažin smrdutého vojáctví. Ale kdykoliv do této bídy polního zajíce, štvaného z fronty na frontu, zakmitl paprsek, ukázala se chudákovi v různých podobách myšlenka posvátné hudby. Hned poprvé na březích Labe. Ještě zašpiněný dlouhým cvičením díval jsem se na-večer Bílé soboty 1915 z oken své jizby na smutný a přece velebný průvod vzkříšení. Válka a vzkříšení. Církev nebojí se smrti — i uprostřed jejích osidel zpívá své slávo-zpěvy ... =Vstalf jest, alleluja!e A nežli se průvod vrátil, byl jsem již převlečen v lepší rekrutské šaty a spěchal do kostela, abych aspoň závěru se súčastnil. Varhaník odešel do pole, zastupovala ho slečna. Zpívali slavné matutinum (jitřní hodinky) podložené jedněm z Fúhrerových nešporů. A když nás na Hod Boží zavedli »na výlet« do německé hospody v rodišti Valdštýnově, — utekl jsem na kůr vesnického kostelíka. Německý pan řídící pobídl mne a tak jsem doprovázel dobře secvičenou mši Horákovu a sám zpíval mešní zpěvy chorálně z Graduálu vydání vatikánského, který tam na vesnici měli. Podivné! Ani 18. století, v němž do kostelů se drala světská hudba baroková, ani válečné ovzduší 20. století nebylo na závadu, aby se v chrámech skutečně neslavily církevní slavnosti pině a patřičně. Na mysl mi přišel domov a doba t. zv. figurální hudby, kdy na venkovských kůrech s radostí působívali přední měšfané. Ještě i na smrtelném loži, nechával si můj děd, tkadlec a na kůru 1, houslista, vyprávěti, co se o svátcích hrálo. Má matka, v hudbě necvičená, posílajíc mne v neděli na velkou mši svatou vždy mne upozornila, co se bude zpívati. (Příště dále.) ČIHHOST CYRILSKÁ ÚŘ EDNÍ ZPR Á VY. Ordinariátní list pražské arcidiecése č. 5 přináší v rubrice N. 1237 >Zprávy o pastoračních poradách vikariátních v r. 1928 také B. J a k c v i č i t i mládež v kostelním zpěvu, kde se uvádějí především důvody, proč cvičiti mládež zpěvu. Zpěv vlévá život a radost do církevního roku. Zalmy jsou zpěvy. Sv. Pavel dí: >zpívajíce a hrajíce ve svém srdci Pánu (Efes. 5, 18). Příklad Krista Pána: >hymno dicto, (chválu vzdavše t. j, zpěvem Mat. 26, 30). Prvních křestanů: o křestattech v Bythinii dotvrzuje Plinius: >že mají v obyčeji v určitý den se scházeti a písně zpívati Kristu jako Bohu navzájem<. — Sv. Augustin, sv. Ambrož, Rehoř Ve1.,Tomáš Akv. Pražský sněm r. 1860 c. VII. De cantu et musica sacra. Potom odpovídá se na otázky: Jak cvičiti: 1, Kdo má cvičiti: Nejlépe varhaník nebo jiná osoba zpévu a hry znalá za vedení a do-zoru duchovního, ovšem dobře jest, zná-li i kněz aspoň zásady zpěvu a hry. Úkolem výchovy v semináři má býti poskytnouti bohoslovcům k tomu příležitost. Kde cvičiti? Nejlépe v kostele před nebo po pobožnosti. Předem se cvičení ohlásí, případně několik nadanějších se naučí nové písni, tito pak ji před-zpěvují a ostatní jich následují. — Ve škole málo času na cvičení toto. Než jest tu snad možno někdy ve chví i oddechu, ke konci hodiny píseň si zazpívati. Vždy ovšem je dobře i obsah písně vysvětliti a tak zájem pro ni získati. Co cvičiti? Texty pouze schválené Arci-biskupská konsistoř za takové ustanovila texty obsažené v Českém kancionálu z r. 1921 a opakuje i zde své rozhodnutí v Ordin, listě v r. 1921 uveřejněné: Arcib. ordinariát ustanovuje, aby tento k a ncíonál byl zaveden do všech kostelů a škol a užíván jakožto vzorný zpěvník, by nastala žádoucí jednota, obzvláště po stránce textové ... V zájmu žádoucí jednoty církevního zpěvu nedostane se budoucí úchvaly žádnému jinému zpěvníku s odchylnými texty a melodiemi Opatřiti si jej zvláště v laciném vydání Chrámového druzstva při dobré vůli nebude ne-snadno. Bohatší si jej opatří sami, pro chudé se něco sebere při nějaké příležitosti, třeba funkce duchovní a konečně i příjmy beneficiátní mohou přispěti i tia úhradu. Pro lid mohou zpěvníky býti rozloženy po lavicích. A lidé sami rádi na vydání přispějí, když to uvidí. Lid náš si rád zazpívá, zpěvem dostaneme se k jeho srdci. Stran jednotného zpěvníku. K dotazům. Schválení | ||||
|