|
| ||||
| ||||
|
84 C Y R 11_ 1929
tento trval piných 8 roků a jeden rok se vůbec ne-cvičilo, což bylo ovšem na škodu Jednotě. Teprve r. 1928 přípisem místní rady povolena školní místnost v~ škole v Palackého třídě ke cvičení ve zpěvu a očekáván byl větší příliv členstva účinkujícího, na-děje však zkl malt'; nepřihlásil se ani jeden. Doufejme, že příští rok bude příznivější a členstva hlavně pánského přibude. — Výborových schůzí konáno 5. Členů čílá Jednota 77; 7 čestných, 47 přispívajících a 23 činných. — Dne 23. září 1928 účinkovala F. C. J. za laskavého účinkování sboru řed. Němce při slavnosti svěcení nových zvonci v našem chrámu Páně. — Dne 13. dubna 1929 pořádán byl po dlouhé době zhudební a pěvecký večer« v malém sále Národního domu. — Poděkováním řediteli kůru p Em. Laubovi za veškerou práci a p. Skalickému za ochotu, s jakou mu vypomáhá při zkouškách, končil jednatel svoji jednatelskou zprávu. — Dle zprávy pokladní byly příjmy celkem Kč 2437 50, vydání Kč 1912'05, tak že zbývá pokladní hotovost Kč 525'45. — V uplynulém období provedeny byly tyto skladbv: M š e. Fibich: Mi sa brevis, Tregler: Missa brevis, mše jubilejní, Říhovský: Loreta a ke cti sv. Cyrila a Methoděje, Fr. Picka: F-dur, Fr. Picka: Missa in C-mol, Ct-dur, B-dur, Tregler: 2hlasá F-mol, Horník: mše Cr-dur, Fůhrer pastorální, Říhovský: pastorální, Horák-Stecker: 'Missa pastoralis, Fr. Liszt: Missa choralis, dr. K. Faist: Missa in C, W. E Horák: Missa V. a VI„ Stehle: Salve regina, R. Chmelíček: Missa in C-mol, dr. A. Dvořák: Missa in D-dur, Filke: Missa C-mol, Svchra: mše ke cti sv. Václava, Jar. Herle: Missa ir, F, Fr. Kolařík: Ceská mše pastýřská. Pange lingua, Omáčka: pastorální; Koc,an, Fiedler, Chmelíček, Hendl, Haher, Nešvera: Pašije na květnou ne-děli a Velký pátek, Kamerlánder: Velkopáteční kantata =Černá nota, Fr. Witt-Pergolese: Stabat mater, dr. Ant. Dvořák: Stabat mater. Koledy: Ríhovský, Vévoda, _ Mladý, Drahorád, Stecker, Kolařík. Te Deum: Ríhovský. Sbory při slavnosti Božího Těla od Ríhovskýho. — Při volbách zvoleni: předsedou dp. V. Škrlant, jednatelem p. Ed. Trojánek, pokladníkem p. Ant. Kudlička, revisory účtů: slč. Božena Ciháková a slč. Průchová, sbormistrem a místopředsedou p. Em. Laub, archiv. slč Em. Preisle,,ová; do výboru: p. Em. S. Petr pí. Helena Skalická, slč. Šanderová pí. Klára Svestková, slč Kvíčalová, slč. Průchová ; náhradníkem dp. Fr. Hošek: zástupcem sbormistra p. Šerý. Ed. Trojánek, jednatel. DIEC. JED. It HRADCI KRÁLOVÉ. Zpráva o činnosti diecésní Cyrilské jednoty v Hradci Král. za minulý rok, Minulého roku — za dobu od poslední valné hromady — nacv:čena byla a 3kráte provedena Pickova DMissa solemnis in C-mola s orchestrem, a to o (3o2ím Těle ve čtvrtek a v neděli a pal< na sv. Václava. O vánocích o půlnoční byla v kostele P. Marie zpívána Jeremiášova česl<á mše =Nad Betlémem, na Nový rok a Sv. 3 krále koledy: Ríhovského, Lexovy, Hausmanovy, Fiedlerovv, Steckerovy a j. Zpíváno i při jiných příležitostech. — Dne 17. května při večeru na pamět 25. výročí smrti mistra dra. Ant. Dvořáka byly provedeny ~ Svatební košilee. Na cvičení této skladby věnováno bylo času nejvíce při zkoušlách jednou týdně. Dr. O. S v o b o d a, jednatel. Ú M R TI.organisace a rozvoj našeho rozhlasu po stránce hudební. Nezapomněl ani na hudbu církevní, která se stala, ač doposud jen náhodně a nesystematicky složkou relaci Radiojournalu. Dne 26. září zemřel náhle v Pielendorfu u Řezna prof. Dr. K _a r e l Weinmann, ředitel církevní hudební školy v Řezně a generální předseda Obecné jednoty cecils•,é v Némecku a redaktor Caecilienvereinsblattu. Zesnulý na-rodil se 22. prosince 1873, byl r. 1899 vysvěcen na kněze. Trávil pak 2 léta v duchovní správě, načež byl povolán za ředitele kůru do Řezna. R. 1910 stal se ředitelem Řezenské školy pro církevní hudbu. Za předsedu Obecné Jednoty Cecilské byl zvolen v Insbrucku na valné hromadě. Zabýval se mimo své úřední povinnosti hlavně badatelskou činností o tvorbě Palestrinově a vydal spisy Madrigal a Palestrina«, >•Palestrina jako světský skladatel« a »Sněm Tridentský a hujba církevníp. Právě- pro tuto činnost byl jmenován čestným kanovníkem v Palestrině v Italii. — R. i. P. Z ČASOPISŮ. V posledním čísle časop.:N a š e ř e č< (č. S. roč. XIII. str. ]84) ukazuje se na to, že prof. Flajšhans, známý vydavatel děl Husových, ukazuje, že dbal Hus jako spisovatel, aby jeho věty a periody působily na sluch rythmickým spádem svých závěrů. Cituje se následující úryvek jeho úvahy. Ukazuje, jak závěrečných klausulí větných po vzoru spisovatelů doby klasické dbali i latinští spisovatelé středověcí, ovšem s tím rozdílem, že místo délky slabik, jíž se řídily závěrové tvary doby staré, vstupovaly rozdíiv přízvukové; v latině samé, jejíž přízvuk se řídí kvantitou slabik, různost těchto metrických základů nevystupuje tak zřetelně, tím zřetelněji se však hlásí v jazycích národní, h, na něž se záliba ustálených závěrů větný h v próse z latiny také pře-nášela. Flajšhans vykládá, jak si těchto věcí všímá dnešní věda, pod e jejíchž výsledků byly v středo-věku obvyklé tři závěrové formule (cursus, >běhy,): cursus planus (běh prostý: —VU'—v), cursus tardus běh zdlouhavý: —UUI—UV cursus velox (běh rychlý: —V V — V i—U> s hlavním přízvukem na slabice první a předposlední, s vedlejším na slabice čtvrté). Nejoblíbeněiší byl cursus velox, jehož pří-kladem nám může býti známý záv `r latinsl<ých modliteb saecula saecu-lorum. Ty•o závěrky byly v obyčeji i u nás, v próze latinské i německé atak v kanceláři Karla IV); Flajšhans je stopuje i v památkách českých (v Passionále, v Životě Krista Pána, v Zivotě sv. Jeronyma a j.) Shledává j~- i u Husa, jemuž také cursus velox byl nejmilejší. V Husových textech latinských je zvláštnost, že koncové Amen bývá mimo předchozí klausuli (tedy na př. saecula saecu lorum. Amen). Tento poznatek je důležitý pro nás z toho důvodu, že celá liturgicl<á řeč založena je na těchto rhytmických závěrech a proto tak zvoní, proto tak snadno se zpí á Známý badatel, první ředitel papežské vysoké školy hudební v Rimě P. Angelo de Santi vy-dal o tom celý spis [l. C u r s u s nella storia letteraria e nella liturgia. Ul Obecné jednoty Cvrilské. o tom sam prt V srpnu 12. zemřel Dr. J a r o s 1 a v K r u p k a, častokráte. Proto prof. konservatoře a šéf hudeb. programu Radio- musí studovati n journalu v mladém věku 36 let. Jeho zásluhou byla v překladech zach Cyrillo-Methodějská knihtisl<árna V. Kotrba v Praze. - Nákladem | ||||
|