|
| ||||
| ||||
|
92 C Y R 1 L 1929
jak někde byl s nepochopením přijat, vysvětluje jeho přednosti a uvádí, jak nutno zpěvy s lidem cvičiti. Po přednášce zahájena o tomto thematu zajímavá debata. Profesor Zástěra doporučuje, abv v Cyrilských jednotách bvl lidový zpěv hojně pěstován a jimi propagován. Dnes, kdy ve školách kostelní písně s mládeží nejsou cvičeny, jediné Cyrilské jednoty jsou propagatorem duchovní písně mezi lidem. Týž dotazuje se, zda jest správným podle liturgických předpisů lidový zpěv při zpívané mši sv. Odpověd podává Dr. Perlík i pan kanovník Múller v tom smyslu, že není lidový zpěv při zpívané mši sv. dovolen, nebol porušuje celek liturgie. Dosavad, pro poměry neutěšené, byl pouze trpěn, je však nutno — hlavně tam, kde jsou Cyrilské jednoty — aby církevní zpěv byl prováděn přesně podle předpisů liturgických. Domněnku, že v Německu bvl lidový zpěv při zpívané mši sv. církevními úřady povolen, vyvrací vsdp. prelát msgre. Wiinsch. Právě tak, jako u nás, je leckde jen trpěn, ale oficielního povolení nikomu se nedostalo. Týž uvádí, že český zpěv liturgický u nás nikdy zaveden nebude. Bvla to akce popřevratová' některých odpadlých nyní kněží, kteří o to usilovali, věc však bez jakéhokoli nátlaku usnula sama a upadla v zapomenutí. Msgre. Wiinsch dokazuje, že i sebe menší sbor může zcela dobře nacvičiti chorální mši (na př. 8.) kterou může vždy dobře uplatniti. Pange lingua a Te Deum jsou zpěvy mimoliturgické a ty je dovoleno zpívati v jazyku českém. Prof. Zástěra poukazuje na to, že mnohdy vyplýtvá se silami při cvičení českých skladeb, místo co by se daly zcela dobře nacvičiti liturgické snadné skladby latinské (na př. Ríhovského a jiných). Do debaty zasáhl ještě dp. Parma, který poukazuje na to, že venkovští varhaníci na doprovod chorálu, ne-stačí. Pan Bršiica z Bílska poukazuje na neutěšené poměry venkovských varhaníků a přirovnává jejich situaci s varhaníky pražskými. Na tyto vývody odpověděl jemu vinohradský varhaník p. J. Trumpus, poukazuje na skutečný stav věci, jenž není vskutku nijak zavidění hodný. Dp. J. Pilát ze Zebráku přimlouvá se za urychlení nového vydání Kancionalu Paní Hájková radí, aby při lidovém zpěvu členové Cyrilských jednot působili k jeho zvelebení tím, že rozestaví se při mši svaté s lidovým zpěvem (tiché) mezi lid, aby tento přiučil se tak nejsnáze jak nově upraveným tekstům, tak i správné melodii. Po skončené debatě následovala přednáška prof. varh. kursů J. Trumpusa : O varhanách. Účelem této přednášky bylo seznámiti posluchačstvo se zařízením a některými soustavami varhan. Snažil se podati tuto látku způsobem každému přístupnými poutavým. Škoda jen že ti, jichž se otázka tato týkala, svojí nepřítomností ochudili se tak o cenné poznatky! Po přednášce nikdo nehlásil se k debatě, proto F. J. C. vyšehradská zapěla za řízení svého sbormistra msgra. V. Miillera ženský sbor s prův varhan M Springera :Žalm 150. Doslovem předsedy pak tato pracovní schůze skončena o půl. 6. hod. večerní. O 20. hod. konán byl v témž hudebním sále Mozartea Farní Jednotou Cyrilskou u sv. Ludmily na Kr. Vinohradech: Večer duchovních skladeb, rukopisných novinek Vojtěcha Říhovského. Tím vzdala Jednota svůj dík obětavému a nezištnému pracovníku cyrilskérnu, svému řediteli. Leč práce její a snaha podati to nejlepší nebyla korunována žádoucím úspěchem. Bouře a průtrž mračen, která se snesla po sedmé hodině nad Prahou, znemožnila úpině návštěvu večera. Ani pěvcům nebylo možno dostaviti se včas pro lijavec, jaký již dlouho nebyi pamatován. Leč našel se dostatečný počet ctitelů skromného mistra, nutno konstatovati, že to byli většinou mimopražští, kteří přišli, aby svojí přítomností pro-jevili mu své sympatie. Začátek koncertu bylo nutno odložiti o 3;4 hodiny později a tím zkrátiti o několik čísel program. Věnec darovaný mistrovi firmou M. Urbánek, snaha a výkon Farní Jednoty Cyrilské i ta obětavá účast, přes všechnu nepohodu, byly jistě mistrovi milými důkazy úcty a vážnosti, jakým se těší. O výstavce Říhovského životního díla referujeme v samostatném článku. (PŤsště dokončení.) | ||||
|