|
| ||||
| ||||
|
CYRIL R. 1932. - Roč, 58
veroněmeckého barokového varhanářství o stejnoměrném rozdělení hlasů na skupinu principálovou a flétnovou provádí se více méně důsledně; třetí skupina, jazýčková, jest sice slaběji zastoupena, přes to ale daleko víc, než v disposicích novějších varhan Zapomenuté hlasy regálové opět obživly, jako ve skupině fléten ony široce mensurované v různých útvarech. Rejstříky retné, jimiž se v posledních dobách napodobovaly hlasy orchestrální (Houslovka, Gamba, Violoncello, Violon, ale také Flétna koncertní, Flétna vídeňská, pak Aeolina, Vox célestis a Bourdon) mizí a užije-li se jich zcela vyjímečně, jest to právě jeden způsob kompromisu. Jako příklad přísného složení dle sborů budiž uveden 1. manuál varhan v Grassimuseum v Lipsku: T Principal 8` T Flétna trubic. 8' T Ranket 16' Oktava 4' T Kamz. roh 4' Roh zakř. 8' Mixtura 4+ Cimbál 3+ Ve vedlejších manuálech se vysltytující Principal 4' ba i 2' je opět historismem, jedině od alikvotů jeho bývá upuštěno. Náhradou za ně bývá skupina flétnová bohatě vypravena. To je opět kompromis, který nejde ovšem tak daleko, aby se obsadila 8' stopovými, nýbrž flétnám se dávají všechny výšky. Za příklad sloužiž 2. manuál jmenovaných varhan: flétna violová 8' Noční roh 2' Kvintatena 8' flétna tupa 1' flétna krytá 4' Sesquialtera 22/3 + 13/5 Principal 2' Regal 8' V renesančních a ješ ě i v barokovéch varhanách tvořila trojice: Regal 8', Flétna 4', Principal 2' t. zv. prsní positiv; zde vídíme, že tato kostra jest převzata. Místo starých přídavků kvinty 1 t/3 a oktávy 1' z rodiny principálové jsou zde přidány aliquoty z rodiny flétnové a 2 rejstříky 8' velmi staré konstrukce. Pedal zmíněných varhan není tak výstřední, má totiž jen 3 rejstříky: Podstav 16' Dulcian 16' Šalmaj 4', k nimž ]ze přibrati transmisí 4 rejstříky z 1. manuálu, písmenem T označené. Jinde se ovšem vyskytují i rejstříky 2' a smíšené, 2—5 násobné. Malé hlasy vpedálu umožňujíhrutriovou tím způsobem, že se cantus firmus může hrát na 4' nebo 2' rejstřík pedaliter, bas na 16' v 1. manuálu, střední hlas na 8' manuálu II. — Vedle starých principálů malých užívá se také principálu italského t. j. rejstříku velmi široce mensurovaného, avšak s ubývající mensurou, tak že se zabarvení do výše mění. Podle toho vzoru staví se rejstřík, jenž z kamzíčího rohu pře-chází v Gambu, nebo z Violoncella přes Principál do Flétny a pod. Ještě jeden příklad malých třímanuálových varhan, zajímavý proto, že zadní positiv principálu vůbec nemá, má jen hlasy flétnové, dokonce s cimbálem, a jeden jazýčkový. Hlavní stroj jest složen dle sborů. Jsou to varhany. eBarmen-Wupperfelda snásledující disposicí: Hlavní stroj: Horní stroj: Zadní positiv: Principal 8' Kvintatena 16' Kryt 8' Flétna trub. 8' Noční roh 8' Kvintatena 8' Oktáva 4' Flétna měděná 4' Noční roh 4' Roh karnz. 4' Oktava 2' Flétna trub. 2' Šust.píšL22'3'+2' Flétnamalál' Cimbál 2+ Mixtura 5+ Sesquialtera 2z/3' + 2' Vox humana 8' Dulcian 16' Roh zakřiv. 8' Pedal: Principal 16' Violon 8' Píštala šustivá 2' + 11/9 + 1' Pozoun tichý 16' Kornet 4' Jak vidno, mají varhany tohoto a podobného složení sice svoji zvláštní, od dnešních strojů značně se lišícízabarvení, avšak nepřipouští kombinace rejstříků tou měrou, jaké jsou dnes uvykli. Jest známo, že 3 rejstříky na př,: a) Flétna 8, b) Salicional 8' a c) Kvintatena 8' připouštějí sedmero způsobů užívání, totiž bud solově: a), b), c), nebo kombinovaně: a } b), a + c), b + c), a + b + c). Oproti tomu mohu sice na př. na elberfeldském stroji Noční roh 8' zabarvit= Flétnou malou 1' nebo snad i Sesquialteron 2 X, čímž získám čtvero barev, ale právě jen čtvero barev, poněvadž solově na tyto malé rejstříky nelze hrát. Tak representují tyto a podobné varhany jistý puritanismus, který zajisté má své kořeny v evangelické církvi. Vždyf hlavním zastancem tohoto směru je Dr. Kristian Mahrenholz, pastor v Gross Lengden, jenž svými přednáškamí a spisy se jeví jako vynikající, historicky školený znalec, avšak má zajisté v prvé řadě na mysli liturgickou hudbu evangelickou, jmenovitě doprovod lidové písně. Přes to mohli bychom se i my nad věcí poněkud zamysliti: není pochyby, že si evangelická církev takto vykonstruovala nástroj, pro svoje účele vhodný a tím rozluštila otázku, jaký rozdíl je mezi varhanami koncertními a kostelními. Že zde rozdíl býti má, bylo i u nás často vysloveno, avšak nebylo jasno, v čem by vlastně měl záležeti. Nuže, zde jest vzor, ovšem ne takový, že jej lze prostě nápodobovati. Evangelická liturgie se zakládá na účasti lidu zpěvem. Taková účast je u nás dovolena jen při t zv. tiché mši svaté, kdežto při missa cantata zpívá chrámový sbor umělecké skladby za doprovodu varhan. Přednes textu ordinaria a propria vyžaduje vzhledem k bohatému svému obsahu nejen jiného, avšak i barevnějšího doprovodu varhanního, nežli lidová píseň. Proto by ony německé disposice uměleckým požadavkům katolické liturgie sotva vyhovovaly. Přijatelný je pro nás toliko princip, těmito disposicemi vvslovený, že totiž jsou varhany v prvé řadě nástrojem flétnovým anebo dechovým nástrojem vůbec, a že tomuto pravzoru má také odpovídati jejich hlas. E. T. ZVONY Poradcem pelhřimovského Chrámového družstva v otázce zvonové jest Msgr. Dr. H. D o s k o č i 1, ředitel biskupského semináře v Hradci Králové. LITERATURA. NOVÉ HUDEBNINY. Nakladatel S c h o t t v Brusellu : P. 7. M. P I um, O. S. M. Motetto =Ego suma Pro 1 hlas, violoncello ad. lib. a varhany. — Pour harmonium ou orgue. 20 kratších skladeb pro harmonium nebo varhany. — Missa =Vexila regisa pro 2 hlasy a varhany. — H. C 1 e m e n s, zvonech věděti všem těm, zvcnů jsou interessováni funkcionáři především.) A r n e t J. Jug.: Praktische Glockenkunde. 1927, Schnarwiller, Sem- pach. Prostá, 75 str. čítající, knížka při- náší způsobem sice stručným, ale výstiž- ným vše co třeba o kteří při pořizování nových (Duchovní a patronátní 30 | ||||
|