|
| ||||
| ||||
|
R. 1932 - Roč. 58 CYRIL
S. M. M. Sex cantica sacra. (1. Verbum supernum. 2. Quemadmodum desiderat cervus. 3. Ave Maria. 4. Ave maris stella. 5.6. Tantum ergo.) Ve skladbách P 1 u m o v ý c h jeví se pozoruhodný talent, beroucí se cestami nového slohu církevně-hudebního, který začíná klíčiti hlavně v Německu a Nizozemsku. Dosud nedá se stanoviti, zda způsob tohoto skládání pevně zakotví a trvale se udrží. Myslíme, v přesvědčení, že je nutno v každém uměn hledati nové cesty, že kladné složky tohoto směru, totiž značné zjednodušení výrazových prostředků i vyslovená jeho reálnost, prostá jakéhokoliv citlivůstkářství či sentimentality, budou nápomocny nové éře církevní hudby. Plumovy skladby berou :e méně tímto směrem a působí proto místy dojmem >moderní hudby, můžeme-li totiž tak nazvati pokračování celé řady stejných hlasů v čistých kvintách či v prázdných kvartách (které hůře zní nežli čisté kvinty) a v akkordech bez tercie. Za tím vším honí se autor jakoby zúmyslně. Náhle pak zase zabočuje do krotkého >starého< slohu a tím právě vyvolává nejuspokojivější dojem, protože relativita sluchu jej přece jen potřebuje. Ale že se snaží hledati nové cestičky, budiž mu přičteno ke cti. C l e m e n s o v y skladby jsou kratší církevní zpěvy nesoucí se v klidných melodických liniích, piny zbožného výrazu. Psány jsou ve známém slohu staršího Caecilianismu, jenž byl nevýbojný, ale dobře přiléhal jak textu tak posvátnosti chrámu. Myšleny jsou výslovně prakticky, k čemuž i obsazení jejich — pro dva hlasy a ne těžké varhany — valně přispívá. Je jisto, že vložky tyto se budou přes svou krotkou fakturu hojněji zpívati, než skladby autorova řádového bratra Pluma. V. Ř. NOVÉ KNIHY. A i g r a i n R e n é: La musique religieuse (Bibliothěque catholique des sciences religieuse.) Libraire Bloud & Gai. 1929. Stran 240. — Malá knížečlta profesora katolické university v Angers není ničím jiným, než dějinami církevní, resp, duchovní hudby. Jest rozdělena na 2 části, z nichž prvá věnována chorálu, druhá hudbě figurální. Něco nového, z původních pramenů snad vytěženého, kniha nepři-náší, jsouc založena jen na literatuře a to veskrze literatuře francouzské. Francouzské hudbě věnována tím přirozeně hlavní pozornost. Cena knihy záleží v tom, že v ní čtenář nalezne dobrou informaci o novější církevní hudbě francouzské. R. P. DOŠLÉ ČASOPISY. Musica divina. Monatsschrift fůr Kirchenmusik und Liturgie. Offizielles Urgan der Erdiózese Wien. Vydává Lehrkórper der Abteilung fůr Kirchenmusik der Akademie fůr Musil‹ und darstellende Kunst in Wien. Ročník XX., 1932, seš. 1. —Dr. Hugo Li;bntann: Warum eine Zeitschrijt fiir Kirchenmusik? (str. 1-4). V článku autor ukazuje na nutnost časopisu pro círk. hudbu, jehož úkolem jess vzbuzovati a stále udržovati zájem pro posv. hudbu. — S. Schnabel: Die volkslitnrgische Becvegung. (str.4—5). Dle přánípapeže Pia XI. nemají býti věřící přt bohoslužbách pouhými ,cizinci a němými diváky. Lid se má aktivně účastniti bohoslužeb. Z toho jest jasno že lid se má účastniti bohosluženého zpěvu jak lidovou písní (nejedná-li se o slavnou liturgii), tak chorálem greg. při obřadech přísně liturgických. — P. Fidelis B5ser: Vont Ethos der Bruckvterschen Kunst (str. 5—7). V dílech A. Brucknera, jež jsou nejskvělejšími výtvory moderní duchovní hudby, zračí se jeho hluboce zakořeněná víra a nelíčená zbožnost. A proto díla Brucknerova vyvo-lávají i u posluchačů týž náboženský cit — Prol. Kart: Walter: Organist und Orge(bau. (str. 8—10). Nynější účast lidu na bohoslužebném zpěvu žádá i při-měřenou úpravu varhan jak v umístění (před očima lidu — tedy blíže hl. oltáře) i v disposici rejstříků. Autor podává konkretní návrhy. — Franz Moissl: Primadortnen-L'nwesen auf Kirchenchijren. (str. 10 - 12). Clánek resolutně vystupuje proti solovým produkcím v chrámu, jež nesrovnávají se s posvátností hudby církevní. -- Různé zpráva a rozhled po literatuře. Sveta Cecilija. Vydává Cecilijino društvo u Zagrebu. Ročník XXVI., 1832, sv. 1. — Dr. Antun Goglia: Ivan pl. Zajc. (str. 1 6). Pokračování monografie o Ivanu Zajcovi. Monografie doprovázena pěknými obrázky. — Bjarntat Krawc-Schneider NešIo o himnološkoj literaturi Lužičkih Srba. (str, 7—]0). Pokračování článku o duch. písni u lu žických Srbů s hojnými notovými ukázkami. — Stanislav Preprek: Liturgijsko pievanje. (str. 10 až 13). Pojednává o liturgickém zpěvu, na němž i lid má bráti účast; spolu podává pokyny praktické, jak lid k tomu se má vésti. — Fra Branko Plarič: Jadranslca lirica u prafnji dubrouačlrog kola. (str. 13-16). Zajímavá studie o lidovém jihoslovanském nástroji zvaném >lirica<,. Připojeny hudební ukázky melodií. — Fra BOŽO Bubalo: Mo%e uspomene na poh. dra Tetra Wagnera. (str. 16—17). Žák t prof. dra Wagnera vzpomíná svého učitele z dob svých studií na universitě freiburgské. Vzpomíná ho nejen jako vědce v oboru greg. chorálu, ale i jako ušlechtilého člověka a hluboce věřícího katolíka. — Vl. D.: Sitne bilješke iz engleskogcc muzíkalnoq života. (str. 17—18). Stručné zprávy o současném hudebním životě v Anglii. — L ujo Safrartek-Kavič: Operrta i koncerfna sezona u Zn, grebu. (str. 18 - 19). Referuje o operní a koncertní sezoně v Záhřebu, — Dr. Josep 3]antuani: Emil Hochreiterjeve skladbe. (str. 19--21). Seznam skladeb E. Hochreitera jako příloha k článku Dra Mantuaniho ve >Sv. Ceciliji= roč. 1931, str. 198—200. Uvésti dlužno dále báseň Milana Paveliče >Božansko Dijete rodi se= (dle francouzského DI1 est né ]e divin Enfant,) a několik koled z Dalmacie, sebraných 0. Ant. Zaninovičem a otisknutých i s notovými pří-klady. Dále připojeny jsou osobní zprávy (jubileum zasloužiléhoo círk. hudbu preláta Stěpána Hadroviče,) nekrology (t Frano Lederer a Dr. Andro T. Brlič~, dopisy, referující o círk.-hudebním životě v různých místech Jugoslavije), rubrika o literatuře círk.-hud. a konečně různé zprávy. Nalézáme zde i vřelou posmrtnou vzpomínku na našeho nezapomenutelného předsedu a redaktora Msgra V. Miillera. Vedle toho týká se nás Čechů zpráva o úmrtí V. Cclanského, o padesátinách profesora praž.konservatoře O. Šína a o změně v redakci našeho časopisu >Cyrila. — Casopis =Sv. Cecilija~, přinášející i notovou přílohu (Dr. A. Brlič, uAve Maria< pro soprán s průvodem varhan), jest jistě jedním z nejtépe redigovaných časopisů pro církevní hudbu. R. I'. RLIZNÉ ZPRÁVY. Dne 3. ledna t. r. bylo tomu právě 25 let, co zemřel velezasloužilý hud. skladatel církevní, kapelník na dómě u sv. Víta a profesor při konservatořt hudby v Praze 1osef Foerster. Vzpomínajíce s povinnou pietou tohoto průkopníka pravé reformy v oboru církevní hudby, požádali jsme jeho neméně slavného syna, slovutného mistra J. B. Foerstra, presidenta České Akademie o zapůjčení obrázku z posledních let života Jos. Foerstra. Mistr ochotně vyhověl, po- 31 | ||||
|