|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Rok 1932.
23. Libera me, Domine! Pro čtyři mužské hlasy s oblig. průvodem varhan. d moll - C - l:on moto. Komp. r. 1915. Rkp. autora. 24. Zpěvy při mši sv. na Bílou Sobotu. Chorál s průvodem varhan. Rkp. 25. Veni, Sancte Spiritus! Sekvence svatodušní pro smíšený sbor s prův. varhan. 1. sloka sopran, alt, 2. sloka tenor, bass unisono chorál, 3. sloka e moll končí E dur - C - Vivosmíšený sbor. Pro vlastní potřebu komponováno r. 1918. 26. Victimae paschali laudes. Velikonoční sekvence. Mužské a ženské hlasy střídavě chorál s prův. varhan, poslední sloka smíšený sbor - D dur - C -. Komponováno r. 1922. Rukopis v majetku autora. (Piíšté pckračozáaí.) ••s DR. ROMUALD R. PERLIK Půlstoletí církevní hudby v Cechách. (Studie retrospektivní.) (Pokračování.) borová škola pěvecká čítá hned při svém otevření ve škol. roce 1876/77 celkem 96 V žáků: 26 hochů, 47 děvčat, 23 dospělých jinochů. Vyučuje se ve 3 odděleních a to v místnostech domu tehdejší sv.-Václavské záložny v Karlově ulici v Praze. Počátkem škol. roku 1877; 78 dopiněna škola druhým ročníkem, čímž zcela uskutečněn plán, jak si jej hudební odbor Křesfanské Akademie představoval. V II. ročníku bylo 72 žáků cvičí-cích se ve 3 hodinách týdně ve zpěvu sborovém, v ročníku 1. pak 110 žáků, jimž dostávalo se vyučování v 8 hodinách týdně. Celkem tedy vyučovalo se na pěvecké škole cyrilské 182 žáků v 11 hodinách týdně. Počátek zajisté velice slibný. Vždyf rozkvět chrámové hudby nedá se mysliti bez sil pěveckých, jež však se musí pro svůj úkol pěvecký nejdříve řádně připraviti. Bylo lze doufati, že ze školy cyrilské vyjde každým rokem řada cvičených sil, jež naléhavou potřebu chrámových pěvců dokonale uspokojí. Naděje kladené v budoucnost pěvecké školy nezklamaly a oběti, které hudební odbor Křesfanské Akademie pro existenci školy přinesl, ne-byly marny. František Chlum byl nejen výborným paedagogem ale spolu nadšeným propagatorem reformy církevní hudby. Se svými žáky docilovat pravých divů, o-čemž svědectví podávaly výroční produkce jeho školy. Sám napsal pro cyrilské pěvecké školy S k o 1 u z p ě v u, jež jest dílem pozoruhodným a dožila se trojího vydání. Když pak od r. 1880 dominikánský konvent pražský svěřil provozování chrámové hudby u sv. Jiljí v Praze pěvecké škole cyrilské a učitele jejího Fr. Chluma ustanovil spolu ředitelem kůru, tu jednak uplatnila se činnost pěvecké školy v ohledu praktickém, jenak Akademii Křesfanské — která až dosud výhradně pěveckou školu vydržovala — ubylo břemene, ji tolik finančně zatěžujícího. Cyrilská škola zkvétala zatím vůčihledě rok od roku. Kromě služby pěvecké na kůru u sv. Jiljí zpívala škola Cchlumova při nejrozmanitějších příležitostech a to nejen v Praze, ale i mimo Prahu. Tak pořádala duchovní koncerty o slavnostech sv.-Janských, účinkovala pravidelně při cyrilských exerciciích, tehdy Lehnerem častěji pořádaných, konala zájezdy i na venek, mezi nimiž zvláště významným byl zájezd k jubilejním slavnostem na Sv. Horu r. 1882. Zde zpívala při pontifikálních službách 3o2ích, které sám papežský legát Vanutelli sloužil a dobyla sobě všeobecné pochvaly. Během doby rozšířena na 3 ročníky, čítajíc až přes 200 žáků. Z nejdovednějších žáků utvořen pak »výkonný sbor liturgický« obstarávající u Dominikánů v Praze chrámový zpěv na kůru. Repertoir sboru Chluinova tvořili skladatelé jednak cizí (Palestrina, Giorgi, Handl, Stehle, Witt a i.), jednak naši (Josef Foerster, P. Křížkovský, Frant. Hruška, Cainer, Ze-linka). Výběr skladeb byl vždy volen v duchu pravé hudby církevní. Provedení pak bylo vždy tak pečlivé, že kúr dominikánský proslul brzo jako jeden z nejlepších kůrů pražských, zvláště když k činnosti chorregenta Chluma připojila se v létech devadesátých minulého století vynikající činnost tehdy mladého, nadějného varhaníka Eduarda Treglera. Jest samozřejmo, že příklad pěvecké školy při Obecné Jednotě Cyrilské působil blahodárně na zakládání pěveckých škol cyrilských vůbec. Roku 1886 vykazuje výroční zpráva O. J. C. již celkem 59 škol s 2341 žáky v různých místech Čech i Moravy. Počet ten 54 | ||||
|