Literatura
Ročník: 1932; strana: 61,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Rok 1932.

poměrů vykonal velikou práci organisační a propagační pro cyrilské hnutí a svými hlubokými znalostmi kampanologie dal základ pro soustavnou péči o nové zvony v našich kostelích. V zesnulém ztrácí celé cyrilské hnutí vzácného piacovníl
P. Lad. S p o I c, jednatel

Z KONCERTNÍHO ŽIVOTA.



Antonína Dvořái
program slavnostního koncertu, který dávala Ceská Filharmonie pod protektorátem hlavv státu za osobní účasti J. E. njdp. arcibiskupa dra. Kašpara, vysokých církevních a státních hodnostářú a vybraného hudebního obecenstva zcela naplňujícího sál Lucerny. Tato kantáta, jejíž text tvoří poetická sekvence Jacopona da Todi z 13. stol , jest vroucím projevem opravdové zbožnosti. Vznikla v době, kdy skladatelova duše 1
Dvořáko o Stabat Mater, vyžadujíc mohutného a kvalitního aparátu reprodukčního, jest mimo dosah všech amaterských ensemblů a zůstává vyhrazeno jen velkým, umělecky závažným a vyhraněným interpretům. Tentokráte sdružily se k jeho provedení nejlepší naše vokální sbory: Pěvecl<é sdružení pražských učitelek a pěv sbor -l'Ířižkovskýa s dirigentem M. Vymetalem, vinohrad. AHlahol~ (dirig K. Sejna) a Filharmonický sbor (dirigenti J Křička a J. Řídký) K nim připojilo se zvláštně šfastně vybrané, mezi sebou i k celku znamenitě sladěné solové kvarteto (členové s!át. divadel Nordenová, Krásová, Riavec a Schwarz) a orchestr Ceské Filharmonie. Takto sestavenému souboru postavil se včelo Nil
CYRIL





neselhávající úspěch zaručí'y a také uskutečnily velký hudební svátek. R. S

Ant. Brucknera mše e moll vysí ána byla

v neděli 17. dubna pražským rozhlasem v interpretaci Sdružení pro ;uchovní hudbu. Bruckner, velký kontrapunktik, znamenitý varhaník katedrál:, linecké a dvorní kaple ve Vídni (1824-1896), ač téměř samouk, dosáhl vysokých met v činnosti komposiční. Ta pro-jevila se hlavně v svmfoniích dějinného významu; skladatel uplatňuje v nich nejuměiejší způsoby kontra-punktu až čtyřnásobného, dramatický styl wagnerovský i jeho komposiční sloh však při nedosti přísném výběru tematickém. Za to církevní tvorba Brucknerova — tři mše, Te Deum, žalm 150. a několik sborů — vyniká architektonickou jednotou stavby i organickou uceleností. Vedle četných míst vzácné až úchvatné krásy a hiouUky, neobyčejně sugestivních a mocně působících, piných vřelého citu a zbožnosti, jsou i místa příkrých kontrastů a nezvyklých harmonií, která při provedení méně vyhraněném a obezřetném, než jakého se mši e moll dostalo, vyzněla by jistě chaoticky, ba neukázněně Mše e moll, nejúctS,hodější ze tří, jest uměle spředený osmihlasý sbor, uplatňujíci se značně a capella. Instrumentální oporou jest orchestr pouze dechový, zasahující velmi umírněně, tlumeně, bez jal<ékoli plesné pompésnpsti.

R. S .

LITERATURA.

NOVÉ KNIHY.

D o b r o s l a v O r e l : Hudební památky františkánské knihovny v Bratislavě. Číslo

50. (6). roč. VII. Sborníku filosofické fakulty university Komenského v Bratislavě. 91 str. textu a 77 obr. příloh. Vydala filosofická fakulta university Komenského s podporou ministerstva školství a nár. osvěty. V Bratislavě 1930.

Koryfej naší české církevní hud. vědy, autor mnoha vědecky význačných prací z oboru dějin hudby vůbec, jenž především svými stěžejnými studiemi Kancionál Franusův, (v Praze 1922) a Počátky umělého více-hlasu v Čechách, (Bratislava 1922) osvětlil nám velikolepým způsobem hudební poměry v Cechách za doby

Jagellonské — v posledních letech věnuje svou vědeckou činnost hlavně hudebním problemům Slovenska. Zjev ovšem zcela přirozený u vědce, jenž zaujímá místo řádného profesora hudební vědy na universitě bratislavské. Jeho studie F r a n t i š e k L i z t a B r a t i s 1 a v a podává obraz hudebního života v Prešpurku před světovou válkou, jiná práce J a n L. B e 11 a zhodnocuje bohaté dílo zasloužilého ale před tím zapomínaného slovenského skladatele a opět jiná obírá se theorií lidové písně slovenské. Mimořádným činem vědeckým jest také poslední Orlova práce Hudební památky františkánské knihovny v Bratislavě.

Po stránce hudebně-vědeckého výzkumu našich čs. archivů a knihoven jsme byli dosud bohužel daleko za ostatn mi kulturními národy. A přece naše knihovnv a archivv se svými poklady nejsou snad méně cenny než sbírl
Tak jest tomu u našich starých knihoven klášterních vůbec a tedy také u knihovny františkánské v Bratislavě. Této věnuje Orel přítomnou bibliografickou studii. Obsah studie té rozdělen jest na dvě čášti. Cást I. jest úvodem k vlastnímu soupisu hudebních památek knihovny františkánské. V tomto ú v o d u str. 5—72 vyličuje autor stručně dějiny františkánského řádu na

61
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ