|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. 58.
Slovensku od nejstarších dob až po doby přítomné, jeho ot ganisaci a jeho činnost kulturn', především ovšem pokud se tiká pěstování hudby a zpěvu. Stopy činnosti této jsou právě zachované hudební památev, jež k nám dovedou prom'ouvati řečí až příliš výmluvnou o tom, jakému pěstění těšil se u Františkánů bratislavských nejen chorál ale i vokáln~ polyfonie, jež Test ve stol. 17. a 18. nahražen i monodú Řád p3dporoval však i I i d ový z p ě v v ř e č i n á r o d n í a stopy toho nalézáme v t, zv. >kveštáchc (to jsou seznamy osad, kam chodili Františkáni na sb í r k u milodarů). > Kveštyc (Quaestae Conventus) vedou se v , videnci, a io dle národnosti obyvatelstva osa ±, kam frant škáni na sbírku chodili. A ht možno v >kveštáchc brati lavského konventu 18. a 19. věku vysledovati vedle lidové písně slovenské i lidov. u píseň chorvatskou a dokonce českou. Následuje pak v 1 1 . části vlastní s o u p i s k u de b n í c h památek (Str. 43—78). Autor rozděul si veškeren hudební material františkánské knihovny v Bratislavě na 2 hlavní skupiny a to dle provenience. Skupinu prvou tvoří památky provenience cizí, a jsou to vesměs mensurální t i s k y 16. století s vokální polyfonií, í' edevš'm sem patří sborníky jednotlivých vokálních hlasů, které vydali Anton o Gardane a Hveronymus Scotus v Benátkách a Joh Petrejus v Norimbergu. Ale jsou tu i notové tisky vyšlé v Praze u Jiřího Nigrina. Jsou to tisky velice vzácné se jmény autorů věhlasných *) a doplňují se jimi exempláře, jež jsou roztroušeny po všech světových knihovnách. (Strahov na př. má některé — ovšem též neúpiné — sborníky skladeb Luytonových Handlových z pražské tiskárny Nigrinovy, Regnardoiých z tiskárny Richterovy ve Frankfurté, skladeb Orlanda Lasso z tiskárny Bergovy v Mnichově, a řadu skladeb jinách mistrů polyfonie XVI. věku —jako Knůffelia, Otenhala atd — vytištěných v tiskárnách v Norimbergu, Mú4lhausenu Lyoné a jinde). Již za to každý badatel zůstane Orlovi vděčen, že poukázal na tyto bohaté f ndy knihovny františkánské. Druhou skupinu tvoří hudební památky většinou provenience domácí — vyjímaje několik málo cizích, jež nedaly se dobře zařaditi mimo — a jsou io jednak rukopisy, jednak tisky. Památky ty ukazují na vlastní činnost písařskou, pěveckou i skladatelskou slovenských členů řádu sv. Františka zvl. na Slovensku. V druhé volovině 18. století vznikly různé rukopisné sborníky: tak r. 1770 D e t t e l b a c h ů v sborník Missale romanum Mariano — Seraphicum, P. F l o r i a n a Ariae z r. 1779, Pantaleona R o s z k o v s k é h o Cantica dulcisona a zvláště Pau ina B a j a n a krásně psané sborníky s latinskými mešními komposicemi a s duchovní písní v jazyce lidovém (i českém 1) Slovenští františk ni mají i své hudební iheoretiky. Z nich Martin Vaculík, Paulinus Cičman, J set Řehák budtež zde uvedeni aspoň jmény. Soupis i popis jednotlivých rukopisů a tisků podává Orel v [I. části své práce se vší přesností dle moderních požadavků bibliografických. Připojuje i stručný Z á v ě r, v němž přehledně a výstižně shrnuje výslednice své studie, a totéž činí vhodným způsobem i ve francouzsky psaném Résumé. Důkladný rejstřík a obsah uzavírají celou knihu, k níž jako přílohy připojeny tabulky (1 — 17) přinášející nám fotografické snímkv nejzajímavějších památek, o nichž v textu jest řeč. Tak jest zde na př. ukázka mensurálního tisku Petri Giovanelii Beroomensis de Gandino zroku 1568 s krásn m znake n Giovanelliho, patrně >Exlibrisc dále ukázkv z podobné sbírkv Senflovy z roku 1520, ukázl *) Handl, de Monte, Lasso, Senfl, Giovanelii atd.Fototypická vydání chorálních rukopisů v cizině. Století 13. ve F r a n c i i bylo stoletím katedrál. Stavebnická vášeň Ludvika Svatého a jeho účast na velkolepých podnicích stavebních vrcholného umění gotického dol V poměru k níboženskému zanícení a svatému nadšení, budujícímu tyto jedinečné výtvory umění klenebního, vyvíjely se i posvátné obřady liturgické a je provázející zpěv. O zpěvu v katedrále rouenské v té době podává nám představu graduál z 13. stol., jehož faksimile bylo vydáno na subskripci, které súčastnil se v čele s kapitulou rouenskou všechen vysoký klérus Francie. Le Gradilel de I'église cathédrale de R o u e n a u XIII e s i ě c l e (Codex Bigotianus 28), jehož rukopis sign. 904 jest chován v knihovně rouenské, obsahuje pro celý církevní rok chorální zpěvy proměnlivé mešních formulářu z Propria de Tempore, Propria de Sanctis a z Commune `ianctorum. Sekvence čili prosy jsou zařazeny mezi ostatní částicy proměnlivé při jednotlivých mešních formulářích. Netvoří tedy prosy samostat ého oddělení jako v našich graduálech. Rouenský graduál má prosy i pro neděle adventní, čímž se líší od graduálů české a německé provenience, které adventních sekvencí nemalí Analogii s graduálem 934 tvoří R o u e n s k ý m i s á l (Y 50), rovněž z 13 stol. Oba rukopisy jsou zhodnoceny v I. dílu publikace Le Graduel de 1' égli-e cathédrale de Rouen au XII[e siecte. Dil li. obs,ihuje fototypický otisk celého graduálu. Vědeckého zpracování této edice uja'y se věhlasné autority z kruhů duchovenstva. Stránku historickou si vybral Msgre Henri Loriquet, řiditel knihovny rouenské, stránku liturgicko-hudební abbé Dom Joseph Potier a Breve officiorum či index zpěvů připojil kanovník Amand Collette. Pro nás má tato vzácná publikace nemalý význam v tom, že podává l Také N ě m e c k o nezůstává v tomto směru ničeho dlužno své minulosti. Tam projevuje se stejným způsobem jako ve Francii porozumění pro vydávání chorálních rukopisů. V edici > P u b 1 i k a t i o n e n á 11 e r e r M u s i k c, vycházející u Breitkopfa & Hárdtla v Lipsku, vyšlo faksimile graduálu kostela sv. Tomáše vLipsku, sDasGraduale der St.Thomaskirche zu Leipzig (14. Jahrhundert), als Zeuge deutscher Choralůberlieferung.0 I. B. Von Advent bis Christi Himmelfahrt. Mit einer Einfiihrung in das Gesangbuch herausgegeben von Peter Wagner 1930. Graduál svatotomášský obsahuje na 214 listech sekvence i tropy. které se vyskytují i v graduálech českého původu. První díl vydal fototypicky dr. Petr Wagner (zemřel v prosinci roku 1931) profesor university ve Frýburku, zakladatel řehořské akademie, která vydala již řadu publikací chorálních. 62 | ||||
|