|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Roč. 58. ll1V4 RTÍ. Dne 3. května 1932 zemřel v Praze ve věku 67let p. Emil Jos. L u ň á č e k, emer. ředitel měšf. školy, zasloužilý, čestný a spolu zakládající člen 'Spolku pro vystavění chrámu Páně sv. Antonína«, majitel zást. kříže -Pro ecclesia et pontifice=. Zesnulý byl jedním z dnes už vymírající generace učitelské, jenž dělil celou svou životní činnost mezi školu a koste]. Pěstoval horlivě zvláště hudbu kostelní a zane.hává posobě mezi přátely chrámové hudby tu nejlepší památku. Pochován bvl 6. května 1932 na hřbitově u sv. Matěje v Šárce. R. i. p ! LISTÁRNA REDAKCE. 1. Zodpovědění dotazů z minulého čísla. Odpověd Jihočeskému varhaníku. Rektorem ecclesiae jest místní farář. Nemůže-li dovoliti svému varhaníku, aby hrál při oddavkách pochod z oper] bLohengrin-, nebo duetto z Prodané nevěsty -Věrné milování a »Holdovací pochod od Griega, nesmí toho dovoliti nil,omu jinému, třeba to bvl někdo z pozvaných hostí. Jest třeba, aby to farář důkladně vyložil nevěstinu otci a upozornil jej, že varhaník podléhá církevním zákonům a nařízením a pr: to nemůže jeho přání vyhověti. Tím odvrátí odium od varhaníka. Po doorém vysvětlí otci, že chrám Páně jest dům modlitby a ne koncertním sáiem. Vysvětlí mu dále, že církevní skladby jsou také krásné a umělecké, které přiléhají k posvátnému aktu mnohem účinněji než skladby z různých oper. Proto bude varhaník hráti při oddavkách skladby církevní, anebo se nebude hráti vůbec. Požádá otce, aby se spokojil s tímto striktním nařízením církve a nepřiváděl varhaníka do kolise s jeho svědomím a s nařízením církve, v jejíž službách stojí. Rozumný otec to uzná a po vykonaných oddavkách bude jistě spokojen, až pozná, že i bez operních arií byl posvátný úkon krásný, snad i krásnější. Rozhodně má se farář ujmouti svého varhaníka, aby týž za věrné pinění církevních předpisů neutrpěl škody ani finanční ani mo,ální. At nedovolí žádný kněz, abv světský duch nám vnikal do našich katolických chrámů. Kons. rada J. F. v K. 2. Kedruhémupřípadu o varhanních koncertech v kostele: 1. Jsou zakázány, at již se jim dá název jakýkoliv. Nejde o jméno, nýbrž o věc. Obcházeti zákon je ne-jen nepoctivé, ale i nedovolené. 2. Nejsou dovoleny, byf byly pořádány za účelem sebe lepším, jako nutná oprava chrámu. Nemůže přece ani zde platiti že Dfinis sanctificat mediaz. Oprava chrámu Páně a pořizování bohoslužebných potřeb vyžaduje jistě velkých nákladu a úhrada se těžce shání, zejména byl-li patron pozemkovou re-formou úpině ochuzen, je-li záduší skrovné a sbírky mnoho nevynesou. Spoléhati však na finanční efekt :duchovních koncertů« v kostele proti zákazu, nepři-nese Božího požehnání. Zato dovoleným způsobem sháněti korunku ke korunce časem přece jen umožní důstojně vybaviti stánek Páně i u vás. Jste-li tam tak štastni, že můžete ve prospěch svého kostela pořádati duch. koncerty, nemohu leč ze srdce Vám toho přáti. Jen ne v kostele! 3. V >náboženský význam= koncertů v kostele ne-věřím. Jinak by jich Církev nezakazovala. I když návštěva kostela v den koncertu byla ohromná, že jste toho u vás neviděli, musíte uznati, že ty davy ne-přišly a nepřijely auty a kočáry k vůli mši sv. (mnozí ještě přišli až po ní), nýbrž k vůli koncertu. Nepřišli z víry, z povinné úcty k Bohu, nýbrž za svou zálibou, za estetickým požitkem A odešli takoví, jací přišli. Ergo: standum est pro lege. 1• I•, farář v P. n/Labem. P o z n á m k a r e d a k c e. Zákazem koncertů ve chrá nech není ovšem míněno, že by nesměly ve chrámech se prováděti varhanní neb i jiné skladby většího rozsahu. Varhanní skladby možno připojiti jako dohru po mši sv. nebo po odpolední pobožnosti, ostatní pak zařaditi vhodně mezi pobožnost. DVstupnée — jako takové -- je nepřípustno, dobro-volný příspěvek ve prospěch chrámu možno ovšem přijímati. Zásadou církevní jest, že hudba a zpěv nemají býti isolovány a samy o sobě předmětem po-zornosti, nýbrž vždycky ve službách bohopocty, zvyšujíce působnost slavnosti nebo pobožnosti. Tedy vždy musí býti u oltáře kněz, vždy nějaká pobožnost před-cházeti neb následovati jakožto h I a v n í ú č e 1 shromáždění věřících. A skladby ovšem musejí býti takového rázu, aby se hodily do chrámu a k církevní slavnosti. =Dům můj dům modlitby jestc. Nepřípustno jest, abv se hrály skladby, jež se dávají na světských koncertech a nebyly pro chrá.tt míněny. II. Nové dotazy. 1. Hudební archiv našeho kostela jest velmi chudý. Každý varhaník co si sám koupil, také si samozřejmě nechal. Máme tady několik latinských mší. Průvod jest v generalbase. Přepsat jej tak, jal< se má hráti, neumíme. Prosím Vás, které mše latinské a české, snadné a pěkné byste nám doporučovali? Pro smíš. sbor. Co se týče chorálu, rád bych jej tak někdy slyšel správně zpívat. Třeba tu mši jde Angelisc Také jsem ii koupil pro náš kostel, ale nevíme, jak do ní. — Vychází mimo =Cyrila= ještě nějaký časopis hudební, hlavné kde bvchom se dověděli, kde jest co pěkného a snadného, abychom to s naším kostelním sborem svedli? Proč není více v >Cvriluc brán zřetel k podobným poměrům na venkovských kruchtách jako jest naše? Jest jich na venkově v e 1 mi mnoho. V posledním čísle Cyrila jsou uvedeny skladby Ríhovského. Kde vyšly? a cena? To by snad mělo býti vždy uvedeno. O pokyny a rady prosí Ctitel chorálu v B. n,/Ohří. 2. Nejsem sice odborně vzdělaným hudebníkem, přes to však dobře dovedu vystihnouti a oceniti přednosti Č. Kancionálu,= který na své osadě horlivě zavádím. Co však činí nám velké potíže, jest varhanní průvod. Rád chci věřiti, že varhanní průvod k >Č. Kancionálu< se stanoviska uměleckého jest snad správný, ale pro mnohé naše venkovské varhaníky a venkovský lid není. Varhaníku dělá obtíže, lidu se při tom špatně zpívá. Dovoluji si proto zdvořilý dotaz : nebylo by možno vydati k písním :C. Kancionálu, varhanní průvod zcela jednoduchý, prostinký, který by dovedl zahráti každý varhaník a který by lidu ve zpěvu skutečně byl oporou? Podřipský farář B. v L. n/Labem *) Vyřízení nových dotazů v příštím čísle. Cyrillo-111ethodějská knihtiskárna V. Kotrba v Praze. — Nákladem Obecné Jednoty Cyrilské. ~~ ČišEL sešiE c5.-6. „CC4ri1a” nJide Loncem čecnna. | ||||
|