|
| ||||
| ||||
|
IYŘ I L čAP~PIs
KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU A LITURGII ® V ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. REDAKTOR: Ph. Dr. ROM. P E R L 1 K, 0. PRAEM. Redakce: PRAHA IV.-132 Strahov — Administrace : PRAHA- II. Národní tř. č. 6. Předplatné na rok 20 Kč. — Do ciziny 30 Kč. — Pro Spoj. St. Americké 1,50 $ ROČ. LVIII. KVĚTEN-ČERVEN 1932. Seš. III. (čís. 5.-6.) Dr. BOHUMÍR CYRILL PETR Charakter quintového intervalu v intonaci gregoriánského chorálu. Zonalita gregoriánských písní tvoří v theorii velmi značnou část dosud nerozluštěných problémů intonačních a hudebně uměleckých. Gustav Jakobsthal vyjasnil nám sice v tomto ohledu ve své knize o chromatické alteraci v liturgickém zpěvu západní církve 1) již mnohé temné stránky, ovšem bez jisté možnosti všechny postaviti do řádové legální base. Také Dr. Petr Wagner v »Einfúhrung in die gregorianischen Melodien< ') a v yElemente des gregorianischen Gesanges= s) dotýká se často těchto otázek a ukazuje cesty k jejich řešením. Nejnověji dotýká se pak těchto problémů P. Urban Bomm O. S. B. z Maria Laachu ve své disertaci: .Wechsel der Modalitátsbestimmung in der Tradition der Messgesánge im IX. bis XIII. Jahrhundert.•') Ukazují všichni, že tonalita samotné nejstarší chorální doby není jednotná. Pro modální určení gregoriánských melodií byl rozhodným ve středověku ambitus, rozpětí tónové, které ovšem nebylo vždy ve všech dobách rovnoměrné míry. Teprve od 11. století jej theoretici silněji a určitěji zdůrazňují. Dříve melodie a její architektonická struktura se poznávala spíše analysí visuelní, metodou pozorovací. Z ní teprve pak vzniká theoretické formulování, které modalitu určitěji definuje, melodie intonačně upravuje.') Vzniká z theorie analyticky pozorovací syntheticky vyučovací, resp. poučující. Učilo-li se dříve na melodiích a jejich intervalových intonacích, přešlo se později k vlastní jejich kritice. Volná počáteční praxe přešla studiem k formální theorii, počínající v chorálu vlastně tónovou škálou solmisační. Mezi intervaly gregoriánských intonací beze sporu quintový tvoří zajímavou studii. Ne-chceme ji dopodrobna analysovati. Chceme spíše ukázati na intenci a charakterový smysl této quintové diference a sice z ohledu na praxi, af už elementárně-didaktickou, af už intonačně-paedagogickou a liturgickou. Quinta i v tónové škále chorální solmisace je pátý >Chromatische Alteration im liturgischen Gesang der abendl~ndischen Kirche,a Berlín 1897. =) Díl I. str. 208, 239; díl II. str. 34, 461; ve třetím díle velmi často. a) Str. 108 nn. Benzinger, Einsiedeln 1929. 6) Srovnej: Urban Bomm O. S. B., Der Wechsel der Modalit~tsbestimmung in der Tradition der Messgesinge im 1X. bis XIII. Jahrhundert, G&ttinger Dissertation, 1929. 65 | ||||
|