|
| ||||
| ||||
|
Rok 1932. CYRIL
stelací budoucnosti zpívá tu mysticky dobyté srdce ve slovech: semper ad Dominum. A na-stupuje k tomu nová intonační quinta : ' VII. A A ^ . qui - a ip - se důvěrná odměnou silných, jako smiřující úsměv při záporné odpovědi milujícího. Poslední vyskytující se quinta téhož introitu ve slovech: VI[. ^ r ^ r et mi - se - re me - - i • . má v sobě agonii bázně, tajemství věčné žízně po nových jarech. Tak bychom v celém graduale našli nesmírné množství vzorných příkladů quintovéhh charakterů, které tedy vždy značí v chorálu dimensi určitých gradací, stupňovaných někdy i komposiční složitostí neum, jako na příklad v Graduale čtvrtého dne (Feria Quarta), pat třetí neděli quadragesimální ve slovech: omnia: VII. r Om nia nebo úpinou jednoduchostí pouhého quintového intervalu (příklad z téhož Graduale ve slovech : valde) : r valde. Alespoň jeden příklad mollově intonovaného intervalu quintového vidíme v Graduale svátku sv. Stěpána prvomučedníka : V. 5e - de - runt ... Cítíme v sobě nepříjemnou situaci ze zasedání soudního dvora jako chvění magnetické jehly v kompase. Quinta je největší intervalová klenba v intonačních prostorech gregoriánských melodií. Esence její určitější definice patří vždy liturgickému textu. Zní měkce a zní tvrdě. ]e requiemská a je slavná. Záleží na tom, jaký je pigment zřítelnic našeho srdce a jak disponujeme fenoménem estetiky a přednesu. Profesor P. Dominik Johner O. S. B. nám vždy ří'Kal : > .. , wir miissen vielmehr dem inneren Leben der Interwalle und ihrem Gefiihlsausdruck nachQehen und sich in sie einfiihlen lassen ...- Zabývám se už dosti dlouho v chorálu quintovým intervalem zvláště. Zde tedy několik poznámek ze svých studií! 67 | ||||
|