|
| ||||
| ||||
|
Rok 1932. CYRIL
mše a nešpor chorálních, ku kterým účastníci docházeli do Emauz, vše ostatní zpívala Cyrilská pěvecká škola za vedení Chlumova v kostele sv. Jiljí u Dominikánů. III. slavnosti cyrilské měly býti konány r. 1883 v Olomouci. Pro chorobu P. Pavla Křížkovského stala se tato slavnost nemožnou. Za náhradu slavnosti o b e c n é, měly se roku 1883 po všech končinách naší vlasti konati zvláštní, pro jednotlivé skupiny cyr. farních jednot určené exercicie. Některých —jako v Týnci n/L. — účastnil se a vedl je Lehner sám. Za to tím okázaleji a slavnostněji vydařily se IV. exercicie cyrilské, konané r. 1884 v Brně. Předseda O. J. C. Ferd. Lehner mluvil o historickém vývinu hudby posv., vylíčiv stručně obrazy charakterisující jednotlivé doby. P. Ambrosius Kienle 0. S. B. přednášel o krásách chorálu, dómský vikář František Kolísek o písni obecné a průvodu varhan, což dómský varhaník Fr. Musil ihned případně na harmoniu ilustroval. Veškeré jednání konalo se oběma jazyky zemskými. Nadšení bylo vše-obecné. Druhého dne na svátek sv. Augustina sloužil v kostele otců Augustiánských na Starém Brně mši pontifikální sám opat starobrněnský. Na kruchtě provozovány byly skladby klášterním sborem smíšeným. Biskup brněnský Bauer účastnil se bohoslužby na oratoriu. Veškeren program hudební řídil ředitel kůru kathedrálního J. Nesvadba. Odpoledne zajeli si účastníci slavnosti do Raihradu zvláštním vlakem. Byl to první zvláštní vlak cyrilský. Na Rajhradě slavnost cyrilská stala se slavností národní. Ce'.é okolí slavilo svátek. Uvítání brněnského biskupa a četných cyrilistů bylo hlučné a srdečné. Za zvuků hudby šlo se cestou prapory ozdobenou v průvodu do klášterního kostela, jehož prostory brzy se nap'.-nily. Při slavných nešporách zpívala rajhradská farní jednota cyrilská řízením P. Petra Hlobila žalmy ve falso bordone s jinými Skladbami vícehlasými tak dokonale, že toto za-končení stalo se korunou slavnosti cyrilské. Vzornou produkcí nejtěžších skladeb církevních poskytla rajhradská jednota cyrilská důkaz, že při horlivosti a odborné znalosti lze jednotám cyrilským i na menších osadách dodělati se výsledků skvělých. V. exercicie Cyrilské konány ve dnech 10., 11. a 12. srpna r. 1886 v Praze. Dostavilo se k nim celkem 73 účastníků, valnou většinou ředitelů kůrů a učitelů z veškerých diecésí česko moravských. Třídenní cvičení bylo zahájeno slavnou mší svatou, slouženou předsedou jednoty v kostele sv. Jiljí, při níž škola Cyrilská přednesla Palestrinovu DMissa brevis«. Cvičení ve svém soustavném rozvržení zahrnulo veškerý obor zpěvu církevního. O chorálu přednášel předseda Jednoty F. Lehner, o polyfonii prof. Jos. Foerster, ilustrovav svoji přednášku Palestrinovou »Missa brevis•, o různých druzích liturgické hudby arcib. ceremonář Josef Pachta a o úpadku hudby posvátné Jan Zelinka. Cvičení toto zakončeno bylo požehnáním s litaniemi Pavla Křížkovského a duchovním koncertem. VI. exercicie Cyrilské konány v Praze ve dnech 5. a 6. srpna roku 1890 za přítomnosti 131 účastníků. Mimo účastníky z diecésí Čech a Moravy dostavili se také zájemci z Rakous a Pruského Slezska, kamž vnikla pověst o působení Cyrilské jednoty. Z celkového počtu bylo 23 kněží, ostatní byli ředitelové kůrů a učitelové. Slavnost byla zahájena pontifikální mší svatou, kterou sloužil na úmysl Jednoty metrop. kanovník Zennefels. Při mši sv• přednesena byla školou Cyrilskou »Missa in honorem SS. Nominis Jesu«, skladba jednoho z nejnadanějších Cvrilistů, záhy však zesnulého, Františka Hrušky. Po slavné bohoslužbě konaly se předn-šky v místnostech svatováclavské záložnv. Pro nedostatek času bylo nutno konati přednášky v jazyku českém i německém najednou a to tak, že česká byla konána ve velké dvoraně a německá v zasedací síni Akademie křesfanské. Předseda F. Lehner uvítav hosty, představil jim arcib. ceremonáře Josefa Pachtu, který se ihned ujal německé přednášky pro hosty. Učastníkům českým proslovil předseda sám obšírnou přednášku o povinnostech duchovního správce a řed. kůru, vzhledem k reformě chrámového zpěvu. Po skončení těchto přednášek konána se všemi účastníky cvičení rázu praktického. Zbývající dopolední čas vypinil josef Foerster, kapelník chrámu svatovítského, který s účastníky cvičil své Requiem II. pro mužské hlasy. Odpoledne předseda Lehner probral s přítomnými obřad pohřební s příslušnými zpěvy chorálními. Při požehnání v kostele sv. Jiljí přednesla škola Cyrilská litanie Lauretánské od Ludvíka Holaina. Při mši sv., kterou sloužil farář z Velké Upy Vincenc Króhn, přednesla škola Cyrilská Wittovu mši eToni jonici«, po níž účastníci šli do kláštera na Slovany, aby byli přítomni konventuální mši sv. mnichů benediktínských. Pak bylo praktické cvičení ve svatováclavské záložně, při němž probírána ze staré polyfonie Viadanova Missa »L'hora passa«. Soprán a alt byl obsazen školou Cyrilskou, tenor a bass účastníky exercicií. Nešporami v Emauzích skončily se VI. exercicie 81 | ||||
|