|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. ss.
Cyrilské, na něž veškerá čísla programu kostelního i koncertního se školou nacvičil a dokonale provedl učitel školy Cyrilské František Chlum. VII. exercicie konány v Praze 2., 3. a 4. srpna 1893. Zahájeny mší sv. v Emausích, načež počato ve dvoraně svatováclavské prvou přednáškou univ. prof. dra. Pachty na thema : =Církev v liturgii hájí jednotu a v jednotě pěstuje rozmanitost.« Odpoledne přednášel prof. 1. Foerster »0 modulaci se zvláštním zřetelem k toninám církevním<. Na to následovalo praktické cvičení v chorálu, které vedl P. Alban Schachleiter z Emauz. Druhý den pro-vedl ředitel kůru J. A. Starý u sv. Havla vzorným způsobem pětihiasou Mittererovu mši =De Apostolis<, načež ve svatováclavské záložně mluvil Kl. Kuffner o l i d o v é p í s n i č e s k é. jeho slova doplňovala ukázkami cyrilská škola. Odpoledne (po nešporách v Emauzích) pokračoval P. Alban Schachleiter ve výkladu o chorálu v tamní »císařské= kapli. Večer koncert z duch. skladeb, který provedla Cyrilská škola řízením Fr Chluma. — Třetí den při mši sv. u sv. Jiljí provedla Cyrilská škola skladbu Ed. Treglera složenou ke cti sv. Josefa. Na to ředitel kůru Jos. Cainer ve svatováclavské záložně vykládal kuželové vzduchovny u varhan různých soustav. Příslušné modely k tomu dodala varhanářská firma Rejna &Černý v Praze. •• P. BEAT. REISER O. S. B. (Rím). Základní body apoštolské konstituce „Divini cultus” Pia XI. (Přednáška, kterou měl při 24. generální schůzi Všeobecného Cecilského spolku v Lucernu.) ~7~ (Pokračováni.) *) Jl bodu 4. Postavením slova »nos« docela na začátek, ano již tím, že slovo »My« vůbec se v latinském textě vyjadřuje, jest velice zdůrazněna p r o t i v a m e z i t ě m i, kdo chtí vy-nášeti orchestrální hudbu při liturgických službách Božích a m e z i p a p e ž e m. Smysl jest toho tento: Vy druzí pokoušíte se o to, abyste povznesli hudbu orchestrální, my naproti tomu pravíme . . . . Pluralis maiestaticus vyjadřuje autoritu nejvyššího církevního zákonodárce. Slovem ,profitemur« rozumí se pak veřejný úřední výrok, ne jen nějaké soukromé mínění. »Cantum cum symphonia coniunctum • . aptiorem haberic• Zde zřejmě činí se srovnání mezi zpěvem a doprovodem orchestrálním a zpěvem bez orchestrálního doprovodu. Tomu na důkaz jsou komparativy perfectiorem a aptiorem. Praví se totiž: »Zpěv s doprovodem orchestru nijakým způsobem se od církve nepokládá za dokonalejší hudební formu a za vhodnější pro posvátný úkon«. Není-li tedy tato forma hudební dokonalejší než zpěv bez orchestrálního doprovodu, jest bud' stejně dokonalá nebo méně dokonalá Ve smyslu Constitutio však jistě li nelze pokládati za stejně dokonalou. Nebof 1. Druh hudby, který někteří chtí opět zaváděti, zpěv totiž s doprovodem orchestru, označuje se jako nevhodný pro služby Boží: haud omnino congruens. Takovéhoodsouzení nedostává se ani chorálu, ani skladbám a capella, ani skladbám s doprovodem varhan, nýbrž docela naopak. 2. Zpěvu bez doprovodu orchestrálního výslovně se dává přednost: »Magis quam instrumenta • • vocem resonare decet«. Před jakýmkoli nástrojem zaznívejž v chrámě hlas lidský. 3. V odstavci V. Constitutio zařazuje se na prvním místě po chorálu klasická polyfonie; nestojí tedy zpěv s doprovodem orchestru na stejné výši liturgické ryzosti a ceny jako chorál a klasická polyfonie. 4. Výklad: jakoby zpěv s doprovodem orchestru byl hudebním druhem stejného stupně jako chorál a polyfonie, odporuje Motu proprio Pia X. stejně jako celému charakteru a *) Srv. »Cyril« roč LVI[. (1931) s'r. 91 a násl. Tam uveřejněná sfaf byla označena omylem jako >Do-končení<, místo »Pokračová ií<, což tímto opravujeme. Že tak opožděně, toho příčina jest ta, že teprve nyní další rukopis tohoto článku byl v pozůstalosti zesnulého kanovníka Miillera nalezen. R e d a k c e. 82 | ||||
|