|
| ||||
| ||||
|
Rok 1992. CYRIL
se orchestrem, nýbrž býti dobrými varhanami. A kdyby se někdy nalezly varhany, jež by věrně orchestr napodobily, pak by to nebyly kostelní varhany a nepatřily by do kostela, nýbrž do koncertní síně. § 4. Schválení závěrných thesí Svatým Otcem. Tím způsobem a v tom smyslu jsem konstituci vloni ihned, jakmile vyšla, přeložil a vy-světlil. Privatim shledal jsem u mnohých dosti odporu. Není mi však známo, že by se byl někdo veřejně ozval. Odpor ozval se jen u těch, kteří jsou zapřisáhlými přáteli orchestru a za každou cenu při něm chtí vytrvati. Bylo mně řečeno, že můj překlad a výklad neodpovídají smyslu a myšlenkám Svatého Otce, že zacházím dále, než by si papež přát. Ne-nechal jsem této výtky bez povšimnutí, zkoumal jsem své vývody znovu a znovu. Dotázal jsem se i jiných, kdož jistě v této otázce mají svůj úsudek. Než všechno přemýšlení a dotazování utvrdilo mě jen v mém pojetí. Přes to však jsem si netroufal předkládati Vám tyto these a spoléhati se toliko na svou autoritu a na autoritu svých rádců. Vy byste byli mohli přebíti naší autoritu svou autoritou, jež jest větší. Konečně jsem si řekl: První právnickou zásadou jest: Při pochybách o smyslu a dosahu zákona budiž dotázán zákonodárce, je-li dosažitelný. V mém případé nebylo nesnadno zákonodárce se dotázati. Dal jsem předložiti svůj překlad a výklad pochybného místa Svatému Otci. Předložil jsem oboje prostřednictvím hudebně neinteressovaného muže, a ne-předkládal jsem věc sám, abych nebyl nucen Svatému Otci o věci přednášeti, a aby se mně nemohlo vytýkati, že jsem chytře volenými frasemi lstivě vymámil potvrzení svých thesí. Nepromluvil jsem se Svatým Otcem ani slova, nýbrž dal jsem se jen dotázati, shodují-li se these se smyslem zákona, vyjadřují-li myšlenky zákonodárcovy a jsou-li po přání papežově. Dal jsem předložiti these i v německém překladě, abych se zbavil výtky, že jsem nepře-kládal věrně. Po několil~adenním zkoumání obdržel jsem these od Svatého Otce zpét. Papež je schválil a uložil mně, abych si je od příslušného kardinála dal podepsati. Tím byl kardinál Bisletti. Dvě změny jsem musel učiniti. Sděluji je přesně, nebof dávají svědectví o názoru a vůli papežově. První změna. Napsal jsem (III. 2 a) původně: »Zpěv s doprovodem orchestru není papežem výslovně zakázán; papež nesáhl ještě k tomuto nejkrajnějšímu prostředku.« Tuto větu jsem musel vyškrtnouti. Důvod: Přepjatí přátelé orchestru by se této věty uchopili a vyvozovali by z ní: Zpěv s doprovodem orchestru není výslovně zakázán, můžeme jej tedy provozovati. (Přišlě dokoiieeizi.) ~arharriché hurst# dočasně uz gi7v rty. S velikými obětmi a největším sebezapřením vydržovala O. J. C. piných 11 let varhanické kursy. Kursy ty odpomohly velkou měrou nouzi o venkovské varhaníky. Za těch 11 let podařilo se vzdělati velký počet varhaníků, kteří uplatňují se úspěšně ve venkovských kostelích. Nedostatek varhaníků venkovských již tolik se nepocituje, mezery jsou již asi většinou všude zapiněny, nebot nedochází dnes dotazů po varhanících. Z tohoto důvodu — nehledě ani k otázce finančního zajištění kursů v dnešní kritické době těžko řešitelné — rozhodl se výbor O. J. C., že po letošních prázdninách nový ročník více otevřen nebude. Záci již přihlášení neb takoví, kteří mají úmysl vzdělati se jak ve hře varhanní, tak i v ostatních ve varhanických kursech přednášených naukách, mohou se státi soukromými žáky prof. J. Trumpuse, Praha XII., Sumavská 16, na něhož jest se v této věci obrátiti. Ukáže-li se během času opětná potřeba kursů a bude-li i po stránce hmotné o ně náležitě postaráno, hude ovšem nutno tyto kursy obnoviti. 85 | ||||
|