|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. 58.
Dnešní doba nedá nám spoléhati na pomoc nějakých mecenášů ve velkém měřítku. Obecná Jednota Cyrilská, chce-li myšlenku tu realisovati, musí spoléhati jen na své síly, na obětavost Farních Jednot a nadšených stoupenců Cyrilské myšlenky. Nepřízeň a ne-vhodnost doby nesmí O. J. C. zaleknouti a odraditi od cílů vytčených. Že takové školy i dnes jest potřebí, toho celá katolická veřejnost jest denně svědkem a toho nemenším dokladem jest i Konstituce sv. Otce Pia XI., která taková učeliště nutnými uznává a je přímo doporučuje. Výbor O. J. C. nesdílí však tak optimistických názorů, že myšlenku tuto uskutečniti bude možno již zítra. Snad dlouhá léta ještě bude nutno vyvíjeti intensivní činnost, nežli budeme v tom směru moci postaviti se na roveň okolním národům,; kteří již dávno honosí se podobnými institucemi. To však nikoho neodradiž ed vytčeného cíle. ale každý oddaný Cyrilista nechf pochopí tuto nutnost a podle svých možností přispěje uskutečniti tuto krásnou a plodnou myšlenku! Msgre Jan Nep. Boháč, předseda.Jaroslav Dušek, jednatel. Cyrilské Jednoty a ti, kdož by chtěli tímto způsobem uctíti pamět zemřelého 14tsgra. V. Múllera, nechf laskavě na složence poštovní spořitelny (č. 54.894) ve střední části označí pozn. >Fond V. Miillera«. Dary budou potvrzovány v =Cyrilu«. Dr. BOHUMIR CYRILL PETR Quintovy ' ambitus v melismatech chorálních introitů. Ukázal jsem již na charakter quintového intervalu v intonaci gregoriánského chorálu *) a řekl jsem, že quinta je rejvětší intervalová klenba v intonační a melodické technice gregoriánských písní. Intervalový ambitus s quintovým poměrem dvou tónů má v sobě tolik estetické a metafysické souvislosti, že už analytická schopnost našeho sluchu pouhou pudovou kognitivní metodou reakcí poznává toto hudební vnímání a jeho obsah. Introspekcí, pohledem do celého melodického krásna zpívaného textu, kontrolujeme tento estetický soud, a to čistě kontemplativně, přímými associativními faktory krásna, danými v každém umění už docela objektivně a empiricky. V tónových neumoaggregátech gregoriánské melismatiky zaslouží si taková jednoduchá diastematická substance perfektní quintové dia pente více než sympathii. V introitových ingressách působí quinta zvláště svojí průhledností jako illuse výkladních skříní a jako diadémy madon: slavnostním bleskem. Liturgické slovo, liturgický text a deklamační rythmové tempo lépe pak vyniká v myšlenkové a intonačně-zpěvné povaze introitových reflexů, mnohotvárných padle různých okolností liturgického direktáře, podle charakterů mešních formulářů a psychicky citových emfasí prožívaných mysterií. Dynamickogradační rytmika, akcentovaná tempem zpívané quinty nežádá při tom nějakých dramatických efektů, aby dosáhla svých cílených a konečných aspirací, ale ideálního, prostého a při-rozeného posvěcení srdeční emoce zpěvákovy. *) aCyrilc LVIII. (1932) 65 nn. 90 | ||||
|