|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. 58.
Literatura: F. X. H a b e r 1: G. P. Palestrina und das Graduale Medicaeum. Regensburg 1894; F. X. H a b e r 1: Synchronistische Tabelle liber den Lebensgang und die Werůe von G. P. da Palestrina und Orlando di Lasso. Kirchenmusikalisches Jahrbuch 1894; R. M o 1 i t o r : Die nachtridentische Choralreform zu Rom. Leipzig 1901,2 2 sv.; K. W e i n m ann : Das Konsil von Trient und die Kirchenmusik. Leipzig 1919; K. W e i n-m ann : Palestrinas Geburtsjahr. Regensburg 1915; K. W e i n m ann : Zur Geschichte von Palestrinas Missa Papae Marcelli. Jahrbuch Peters 1916; E S c h m i t z : Palestrina. Leipzig 1914; K. J e p p e s e n : Der Palestrinastil und die Dissonanz. Leipzig 1925; K. G. F e 11 e r e r : Der Palestrinastill und seine Bedeutung in der vokalen Kirchenmusik des 18. jahrhunderts. Augsburg 1925; K. G. F e 11 e r e r : Palestrina. Regensburg 1930. M. B r e n e t: Palestrina. Paris 1906, 1926; R. C a s i m i r i: G. P. da Palestrina, nuovi documenti biografici. Rom sv. I. r. 1918, sv. II. r. 1921- G. C a s c i o 1 i : Nuove recerche sul Palestrina. Rom 1923- A. C a m e t i: Palestrina. Milano 1925. K e d r i k-P y n e Z.: G. P. da Palestrina. London 1922. s9• DR. ROMUALD R. PERLIK půlstoletí církevní hudby v Cechách. (Studie retrospektivní.) (Pokračování.) 4. Zakládání cyrilských jednot. Cyrilskými exerciciemi šířila se idea cyrilská vúbec, konkrétní realisování idee této státi se mělo horlivou a pilnou prací jednotlivců, jež nejlépe se uplatnila v z ř i z o v á n í cyrilských jednot. Byl to Ferdinand Lehner, jenž sám, většinou osobním jednáním organisoval při jednotlivých chrámech cyrilské jednoty nejen v Praze ale i po českém venkově, ba dokonce i na Moravě. Počátek učiněn v Praze, a to při kostele sv. Cyrila a Method:-je v Karlíně, kde tehdy Lehner působil jako kaplan, a založil první farní cyrilskou jednotu. K této při-pojily se v brzku jiné pražské jednoty: u sv. Haštala, u sv. Petra na Poříčí, u sv. Jiljí a u sv. Ignáce. Mimo Prahu, v pražské arcidiecési první cyrilské jednoty byly založeny ve Svojšicích, v Kostelci u Křížkův, v Rakovníku, v Popovičkách, v Zlatníkách, v Mirešově. Ale i v jiných diecésích bylo neunavně v díle cyrilském pokračováno. Tak v diecési l i t o m ě ř i c k é zřízena z nařízení biskupa Ant. Ludv. Frinda dokonce -odvětvená d i e c é s n í jednota cyrilská<,. V diecési samé zřízeno hned v prvém tomto období 11 farních jednot: v Bezně, Nymburce, v Mladé, Osenicích, Roždalovicích, Loučkách, Loukové, Turnově, ve Mšeně, v Mnichovo-Hradišti, v Dolním Bousově. V diecési k r á 1 o-h r a d e c k é založeno 10 farních jednot: v Jičíně, v Chotči, v Slatinách, ve Velíši, v Korouhví, v Telecí, v Golčově Jeníkově, v Lovčicích, ve Velími, v Dobré. V diecési b u d ě j o v i c k é byly první cyrilské jednoty — počtem 8 — v těchto místech: v Táboře, v Jevětíně, v Deštné, v Přešticích, v Horčicích, v Husinci, na Horách Ratibořských, v Klášteře. Ačkoliv v této retrospektivní studii všímáme si hnutí cyrilského především v Čechách, přece nemúžeme nevzpomenouti, že i v sesterské Moravě hned v prvých dobách cyrilismu některé cyrilské jednoty v život byly uvedeny. Tak v arcidiecési o l o m o u c k é vznikla první jednota v Cernotíně a hned po ní v Dolním Újezdě, kdežto diecése b r n ě n s k á vykazuje prvou jednotu cyrilskou v Hodoníně. K těmto prvým cvrilským jednotám stále přistupovaly nové, takže na sklonku prvého desítiletí čítá Obecná Jednota Cyrilská asi na 95 cyrilských jednot farních, které v této době prvého nadšení vykonaly pro reformu hudby církevní veliký kus záslužné práce. Při tom nesmi se zapomenouti, že působení cyrilských jednot mělo blahodárný vliv na ostatní sbory chrámové, z nichž sice mnohé nebyly pojaty v organisaci Obecné Jednoty Cyrilské, přes to však kráčely reformním směrem cyrilskóm. A v tom tkví hluboký význam veškerého cyrilského hnutí. .. 96 | ||||
|