|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. ss,
Závěr. Na konci Constitutio papež zdůrazňuje toto trojí: 1. Praví, že provádění církevně-hudební obnovy vyžaduje veliké práce a veliké trpělivosti. Papež počítá s tím, ja.k vysvitá z jeho slov, že provedení bude vyžadovati léta nejusilovnější práce. Nebof on je staví po bok nesmrtelným, skvělým dílům, jež naší otcové ve výtvarných uměních pro chválu Nejvyšsího vytvořili a potomstvu zanechali. 2. Svatý Otec volá k spolupráci na tomto posvátném díle všechny: duchovní, členy řádů, kollegií, ústavů, spolky, dítky, všechen věřící lid, a především biskupy a ordinaře. 3. Posléze vtiskuje papež konstituci pečef právnické platnosti a závazné moci zákonné. Pravíf: »Ustanovujeme, aby apoštolská konstituce pro vždy se stala platnou, mocnou a závaznou a svého piného, neomezeného účinku dosáhla. Nic opač;,,ého nestůjž jí v cestě! Nikdo nebudiž oprávněn, tuto námi mocí zákona ohlášenou konstituci oslabovati nebo proti ní odvážně jednati.« Znáte nyní obsah, smysl a důvody Apoštolské konstituce =Divini cultusa Pia XI. Kráčejte klidně a zmužile po cestě, kterou nám Svatý Otec ukazuje a odhodte úzkost a bázeň před »lidmi<. Budme si jisti, že si zajišfujeme zvláštní požehnání Boží, řídíme-li se v těchto věcech rozkazy a pokyny Svatého Otce. Naopak, že se olupujeme o mnohou milost. snad o velikou milost, jestliže z lehkomyslnosti, z povrchnosti, ze šlendriánu, z pýchy a nedo statku úcty, nebo dokonce ze zlé vůle lehko se přenášíme přes nařízení papežská, jež nám tak slavnostní a přísnou formou byla dána. Ještě jednou, nemějte strachu ! 0 tlampače se nemusíte starat. Ty tiché duše, jež chtí býti zbožnými, jež stýkati se chtí v duši své s milostí ducha svatého, budou Vám vděčnv, budete-li následovati konstituce Poslyšte ještě these Svatým Otcem schválené: Závěrečné these k referátu »Základní body konstituce Divini cultus Pia XI jenž byl přednesen při generálním shromáždění všeobecného cecilianského spolku v Lucernu 15. července 1930. 1. Na prvém místě doporučuje se pěstování gregoriánského chorálu; touto myšlenkou prodchnuta jest celá konstituce. II. Druhé místo vykazuje Svatý Otec klassické polyfonii ve slohu Palestrinově. III. O hudbě orchestrální jedná Konstituce v odstavci VII. Překlad zní: »lak se doslýcháme, dějí se tu a tam pokusy, povznésti opět druh hudby církevní, jenž při nadměrném užívání nástrojů orchestrálních nijakým způsobem se nehodí pro výkony liturgických služeb Božích. Docela nepokrytě pravíme že zpěv s doprovodem orchestrálním neodpovídá církevnímu ideálu liturgické hudby. Nebof spíše než jakýkoli nástroj zaznívati má v domě Božím hlas lidský, hlas duchovních, hlasy sboru pěvců a lidu ... a Z toho vyplývají následující věty: a) Jest výslovným přáním a vůlí Svatého Otce, abychom ponenáhlu docílili ideálu, to jest, aby se při liturgických službách Božích neužívalo orchestru, nýbrž aby byly provozovány chorál gregoriánský, zpěv A-capella a zpěv s doprovodem varhan. Zákaz ten netýká se výjimek, ale pro tyto výjimky jest si vyžádati svolení ordinariatu, jak to žádá již Motu proprio Pia X. b) Je-li tomu tak, nemůže se už žádný dirigent namáhati, aby se svým sborem v hojných zkouškách připravoval provádění orchestrálních korr~posicí při liturgických službách Božích, kteréžto zkoušky ztěžovaly, ne-li znemožňovaly pečlivé nastudování úkolů pro obyčejné neděle a dokonce láskypiné nacvičení gregoriánských zpěvů. c) V budoucnu musel by se rdíti dirigent, který by chtěl právě o nejvyšších svátcích církevního roku prováděti právě taková díla hudební, jež papež pokládá za liturgicky méně cenná, to jest skladby orchestrální s úpiným nebo skoro úpiným vyloučením chorálu gregoriánského. d) V praxi jest dbáti těchto vodítek : Neměňme ničeho bez souhlasu diecesanního bis-kupa. — Kde nebyly dosud mše orchestrální prováděny, nezavádějme jich. — Kde lze hudbu orchestrální odstraniti bez značných obtíží a aniž by to budilo pozornost, budiž 98 | ||||
|