|
| ||||
| ||||
|
Rok 1932. CYRIL
Za i mistrem Eduardem Treglerem. (Nar. 5. d. 1868 v Lounech, zemř. 6. VIII. 1932 v Bystřici p. Hostýnem.) S pocitem opravdové bolesti píši tuto pohrobní vzpomínku: K mistru Eduardu Treglerovi poutaly mne svazky nejupřímnějšího přátelství po dlouhou řadu let. Stýkal jsem se s ním velmi často a měl jsem proto nejlepší příležitost poznati jej dokonale nejen jako geniálního u m ě l c e ale i jako č l o v ě k a. Není mým úmyslem vyličovati podrobně jeho uměleckou činnost. Učinil tak ostatně u příležitosti šedesátých narozenin mistrových roku 1928 prof. Ad. Cmíral ve výstižném článku Treglerovi v našem časopise věnovaném. (DCyrilft, roč. 54. (1928), str. 20. a násl.) Přehlédneme-li celou životní práci Treglercvu, vidíme, že největší část veškeré jeho činnosti náleží hudbě církevní. A proto zaslouží si toho zesnulý mistr, aby v našem círk.-hud. časopise mu věnována byla vřelá vzpomínka. Již v letech 90tých minulého století vidíme mladého Treglera jako varhaníka po boku Fr. Chlumy na kůru dominikánském v Praze. R. 1893 při V1I. cyrilských exerciciích vy-stupuje Tregler se svou skladbou ke cti sv. Josefa, která provedena řízením Fr. Chluma pěveckou školou Cyrilskou, upozornila na mladého umělce veškeren hudební pražský svět. Škoda, že po smrti Chlumově z příčin nám nedosti jasných Tregler neujal se vedení proslulé školy cyrilské. Jistě netušených by se dodělal výsledl{ů! Zatím Tregler odchází 1897 jako dvorní varhaník do Dráždan, občas se dává slyšeti v Praze na skvělých varhanách rudolfinských, aby po 3 létech opět trvale usadil se v Praze. Přijímá místo ře d i t e 1 e k ů r u na Smíchově, při tom vyučuje v ústavě DDvořákeuma — společně s řed. A. Heřmanem, — vzdává se však záhy místa regenschórského a koncertuje iako klavírista s Heroldovým kvartetem, s nímž procestoval celou řadu zemí. Na to usídlí se na několik let ve svém rodišti Lounech. Vede hudební školu a diriguie lounskou filharmonii. Konečně — dost už pozdě — dostává 3e Treglerovi místa, jehož dávno si zasloužil: R. 1913 jmenován profesorem na škole varhanické v Brně, a posléze r. 1916 na stát. brněnské konservatoři. Do Prahy, jak si vždy toužebně přál, se Tregler však nikdy nedostal. Treglerovi byla církevní hudba vším. I když na čas (za pobytu jeho v Lounech, v době jeho spoluúčinkování s Heroldovým kvartetem, za jeho činnosti na konservatoři a pod.) se zdálo, že jest vytržen ze svého vlastního oboru, přece jen stále, znovu a znovu se k církevní hudbě vracel. Skládal*) pilně pro chrám, hrával horlivě a nezištně na varhany tam, kde jeho skladby se provozovaly, účastnil se někdy i činně sjezdů cyrilských jednot (na př. v Kroměříži r. 1930, kde dokonce přednášel o hře na varhany). Jako č 1 o v ě k byl Tregler neobyčejně dobrý. I v dobách, kdy trpěti mu bylo křivdy a ústrky — a bylo jich dost — dovedl si zachovati svůj pověstný klid a stěžoval-li sobě, činil tak způsobem jemu vlastním ve formě jemné ironie. — Škoda, že život zvláště v jeho mladých létech tak macešsky se k němu zachoval. Jistě že mnohem více by těžiti mohla naše církevní hudba z těch mnohých hřiven, jimiž Tregler tak bohatě byl obdařen. Avšak i to, co vykonal, zůstává pro nás cenným odkazem a Treglerovo jméno, jakožto jméno vynikajícího varhanního virtuosa i církevního skladatele, bude v dějinách české církevní hudby vyslovováno vždy s největší úctou. `) Řadu drobných skladeb jeho přinesl v pří'oze náš časopis. Doc• dr. Perlík. 105 | ||||
|