|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. 58.
CINNOST CYRILSKA.' VÝNOSY A ZPRÁVY LIŘEDNť. Nově schválená jednota. F. J. C. v Praze-V y s o č a n e c h. Stanovy úředně potvrzeny 17. srpna r. 1932. . 72.325 ai 1932 C. I. 19 A 737 ai 1932 OBECNÁ JEDNOTA CYRILSKA. Zápis o IV. výborové schůzi O. j. C., konané dne 30. září 1932 v místnostech Křesfanské Akademie v Praze. Schůzi za-hájil předseda Msgr. J. Boháč o 17 h. Zápis o poslední schůzi schválen. —Jednatel p. Dušek zmínil se v obšírné zprávě jednatelské o pozůstalosti Msgr. Můllera, předané dědici Národnimu museu v Praze. S ní omylem dostaly se tam některé rukopisy, které jsou majetkem O. J. C. Proto bude o jejich vrácení ihned žádáno. — Dopisovatelé >Cyrila< budou vy-zváni, aby se o své rukopisy, pokud na jejich vrácení trvají, včas přihlásili. -- Uředně schválena C. J. ve Vysočanech. —Jednáno pak o inventáři varhanických kursu, dosud v Emauzích umístěném. Prozatí usneseno jen, dle možnosti přenésti pedálové harmonium do místností Akademie Křesfanské. — Dále jednáno o návrhu na založení Můllerova fondu k vybudování Scholy Cantorum. Tento návrh podán byl na poslední valné hromadě a odkázán k pro-jednání na schůzích. Usneseno Fond zalóžiti ihned a ze jmění O. J. C. připsati mu hč 5000'—, které ;:: stanou, tak jako celý Fond, součásti majetku O. J C. Samozřejmě přikázány mu částky svého času k uctění památky j Msgra Múllera zaslané. — Pan profesor Zástěra zasílá článek >Budoucnost církevní hudby« a žádá, aby výbor jej schválil a se svým podpisem ve vhodném časopise uveřejnil. S obsahem článku výbor pině souhlasí a vynasnaží se o jeho uveřejnění v denních listech (Lidové listy, Čech, Naš nec) a ev. také v revue aPax-. Na návrh vdp spirituála Stříže bude jako dodatek ku článku připojeno upozornění na oba papežslté zákony o cirkevní hudbě. Vdp. Stříž vydá tiskem své přednášky o chorálu a církevní hudbě. Týž složil s průvodem varhan píseň k P. Marii La Salette, která bude uveřejněna v -Cyriluc. — Jako nejbližší hudební příloha aCy ila« vy-jde choráiní Requiem s Libera. — Pan řed. Říhovský přislíbil komposici varhanního doprovodu k recitovaným introitům. — Společný večírek pražských C J. konán letos nebude. — Schůze o 19 hod. skončena. Přítomni byli předseda Msgr. J. Boháč, jednatel pan Dušek, Msgr. Dr. Stanovský, vdp. spirituál Stříž, p. řed. Říhovský, p. prof. Trumpus, odb učitelka slč. Lišková, p. řed. Němec a zapisovatel Kudlička. Omluveni ordinariátni komisař Msgr. Dr Eltschkner, univ. docent vdp. Dř. R. Perlík, vdp. P. Stikar, paní Samanová a p. prof. Zástěra. Zapsal Ant. Kudlička. LITERATURA. NOVÉ KNIHY. Česká notace, část I. Neumy. Napsat Dr. J. H u t t e r. — Melodický princip stupnicových řad. — Nota choralis. (Dokončení.) Souhrnem representuje se tedy autor v řečených knihách jako specialista prohudební středověk, vyzbrojiv se k své práci nejen obsáhlým studiem pramenů a odborných spisů ale i praktickým výcvikem jak hudebně-historickým ve škole Nejedlého, tak i paleografickým u prof. dra. G. Friedricha. Jeho badání směřuje k vytvoření historické teorie hudby, platnév obecných zákonech nejen v hudbě české, ale středověké vůbec. Proto chystá se dopinit prvou serii svých knih o edici starých teoretiků českých, jejichž první část :Scriptores de niusica bohemici«, — což mohu naši hud.-vědecké veřejnosti prozradit — má k tisku připravenu. Tím také serii badání o jednohlasém zpěvu míní zakončit, a při-stoupit v parallelních knihách k vokální hudbě vícehlasé, v níž zase přední místo zaujímá vícehlasá hudba církevní. Doc. dr. R. Perlfk. Písně k sv. patronům českým. Napsal Jos. Pospíšil. Zhudebnil Jos. Foerster. Cyrílo-Metodějské knihkupectví Gustava Francla v Praze. 1932. Str. 77. Cena Kč 20' Krásně vvpravená nakladatelstvím G. Francla sbírka písní Josefa Pospíšila, k níž nápěvy komponoval a harmonisoval J. B. Foerster jest opravdu význačným zjevem mezi plody současné duchovní kul-tury národní, který třeba vřele vítati. Naši duchovní básníci (Fr. Sušil. J. Soukup, X. Dvořák, Fr. Kyselý, Sig. Bouška, K. D. Dostál-Lutinov, V. Bělohlávek, Fr. Kašp3r) napsali mnoho jednotlivých písní k poctě našich národní h světců, ale k básnickému zpracování celého cyklu nepřistoupil dosud nikdo. To učinil v přítomné sbírce J. Pospíšil, jenž v 24 písních opěvá naše sv. patrony. Ovšem patrony v širším slova smyslu. Písně ty určeny v první řadě k oslavě oněch našich sv. českých patronů, jak je oficielně jako patrony země české vzýváme a jichž jména jsou: sv. Cyril a Method, sv. Vít, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv, Zikmund, sv. Prok,-,p, sv. Kosma a Damián, sv. Benedikt s bratřími, sv. Norbert, sv. Josef, sv. Jan Nep., blah. Hroznata, sv. Ludmila a blah. Anežka. Mimo to však sbírka obsahuje i písně k světcům, kteří oficielně sice za patrony české země prohlášeni nebyli, ale jsou předmětem zvláštní úcty věřících ve všech ze-mích, a tedy také u nás. Je zde tudíž opěvána především Bohorodička P. Maria, sv. Anna, sv. Petr a Pavel, sv. Mikuláš, sv. František Seraf., sv. Antonín Paduanský. Mimo toho budí autor svými zpěvy zájem o blahoslavence méně vzpomínané. jak naše české (blah. Ivana, abatyši M!adu a Zdislavu), tak i cizí, nové světce (sv. Josafata a sv. Terezičku z Lisieux). Slovesnou část vyzvedl ovšem svým velikým uměním mistr J B. Foerstr. Dvacet čtyři nové komposice Foersterovy samy znamenají veliké obohacení naší české umělé písně duchovní, a budou i v praxi při pobožnostech zvl. mimoliturgických vřele vítány. Ne-mohu než tuto krásnou sbírku co nejlépe doporučiti. R. P. DOŠLÉ ČASOPISY. Sveta Cecilija. Smotra za crkvenu glasbu s glasbenim prilogom. Vydává Glasilo cecilijina društva u Zagrebu. Ročník XXVI. 1932. sv. 2. — V tomto čísle pokračuje monografie Dr. Anthuna Goglia o Ivanu pl. Zajcovy (str. 41—46) a článek o duchovní písni u Lužických Srbů (str. 46—50). A. F.: Noui »Kantaal« na vidil,-tt (str. 50—52). Rozprava o budoucím vydání malého a velkého kancionálu. — dlatť%a lušič: Papinski zavod za crkuenu glasbu (str. 52—54). Papežské rozhodnutí o církevní hudbě. — Bella7'umbas : Musička škola v Subotici (str. 56-57). Autor podává idee školy, která byla vždy představitelkou hudebního 106 | ||||
|