|
| ||||
| ||||
|
Rok 1932, CYRIL
života v Subotici. — Dr. Josip Manluani: Emil Hochireiterjeue skladbe (str. 48—54). Pokračování bibliografie Hochtreiterových skladeb. — Antonín Zaminovič uvádí zajímavý přepis zákona z r. 1425, podle kterého se zakazovalo tančiti a zpívati světské písně u velké kaple P. Marie v Dubrovníku. Týž autor připojuje ukázky několika lidových lcoled dalmatských, které vynikají přiléhavostí a jeví v sobě ducha prostého jihoslovanského lidu. Jako příloha připojeno: S. 1larija Tar•aicija Fosič: Sv. Josipu a Malija Ivšié: Exurge Domine. Sv. 3. (str. 81 — 120)• V pokračování čl, o Ivanu Zajcovi (str. 81—85) nalézáme faksimile rukopisu : Zrinsko-Frankopanka «. Rovněž pokračuje článek o duchovní písni u Lužických Srbů. (str. 85—87). — A. P. Bersenjev: Dimitar II. Georgijev (str. 87—88). Ocenění práce nejv tšího představitele bulharské hudby a jeho zásluh hlavně o hudební školu zvanou Državne muzička akademija. — P'r•anjo Dugan st.: Ne-koliko napomena kod nabave zvona (str. 89). Autor podává několik základních pokynů o souzvuku zvonů, kterých je potřebí při jejich koupi. — Bo idar Kamer: Noui »Kantual« na uidiku. (str. 89—90). Poznámky o obsahu, rozsahu a formátu nového jed-notného kancionálu. — Dr. fra Ivarz Glibofié: Okolo kupole sv. Petra (str. 90 -92). Autor dopisem pro-mlouvá o repertoiru církevní hudby v Římě, jako středisku gregoriánského chorálu a klasické polyfonie římské školy. — O. Ho --'o lbbalo: Kralak osurt na djela pok. dra Petra IPagnera (str. 92—95). Krátké kritické rozbory děl Dr. Petra Wagnera. Stjepan Lour ié: Glasbeno písmo iz Slav. Broda (str. 95—97). Dopis ze Slav. Brodu o působení cecilského sdružení. Zajímavé jest podrobné vypsání methody, kterou se učí a šíří ceciliánslté písně na vsi. — Přehled hudebního života v Záhřebu. — Dopisy (str. 107—109) — Hudební literatura (str. 109 -113). — Různé zprávy (str. 114—119) — Hnutí ceciliánské (str. 119—120) — Hudební příloha: Fraajo Dugan: Ave Maria a MarijaI'arzicija Fosié: Bog moj i sve moje. Cerkveni glasbenik.Vydává Glasilo cecilijinega društva v Ljubljani. Roč. 55. 1932. čís. 5—6. — Dr. František Kirnorec: Ljudsko petje pri bo-ii slubi (str. 65—75). Autor přimlouvá se o to, aby v kostele byl zaveden prostý lidový zpěv jednohlasý místo umělého zpěvu vícehlasého, který vylučuje účast lidu na zpěvu při bohoslužbě. — Stanko Premrl: j I,gnacij Hfadnik (str. 75—80). Nekrolog za Ignace Hladtrika s vypsáním života a díla. — Fr. Ferjančič: j Janko Leban Vrot glasbeaik (str. 80—82). Posmrtní vzpomínka na zasloužilého hud. skladatele Janko Lebana. — Autor Adolf Griibrning pokračuje v čl. Nekaj po-,glavij iz fiziologije iz fonetike (str. 82—84) a do-chází k pojmu uvula a lingua. — Dr- Josip Manluani hovoří o zemřelém bývalém generálním předsedovi Cecilského družstva (str. 84—85). — Si. Premrl: 60letnica Gfasbene Matice u Ljubljani (str. 86—89). Krátká historie vývoje tohoto spolku za 60 let. — Koncertní život (str. 89—92). — Dopisy (str. 92—94). -- Různé zprávy. Hudební příloha přináší skladby: Anton Jobst: Srce Jezusovo pro smíšený sbor a var-hany; David Doktorič: Kar ima nebeško solttce. pro smíšený sbor a Franz. Babič: Marija, divai cvet pro alt neb jednohlasý sbor s průvodem varhan. Der Chorbote, KirchenmusiltalischeMonatsschrift. Roč. S. čís. 6—7. Celé toto číslo jest věnováno varhanám. Zejména zaslouží pozornosti článek Rudolf Quoika: Orgelbeivegung und wir. Autor pojednává o ideách tohoto hnutí (I), o typu varhan (II), o stavitelích varhan (III), o skladatelích varhanních skladeb (IV) a o varhanících (V). Různé zprávy a varhanní literatura. ŮMRTÍ. Zaznamenáváme úmrtí zasloužilého cyrilského pracovníka v Atnerice. Byl jím p. Jan S a h u 1 a, rodák skutečský, bratr spisovatele vldp. Jiřího Sahuly. Znamenitý hudebník a zpěvák, vlastenec i odchovanec cyrilského hnutí odešel před 24 roky do Chicaga v Americe, aby tam věrně v našem a českém duchu působil jako ředitel kůru. Zprvu po 4 léta byl ve farnosti vlp. faráře Mergla, známého cyrilisty, rodáka vysokomýtského, potom trvale u kostela sv. Víta (farář E. Sládek OSB). Ještě před ne-čekanou smrtí (7. VII[.) s dychtivostí prohlížel nové círk. skladby, jež si dal od nás poslati a které pro něho vybíral sám mistr V. Říhovský. Chorální mší de Angelis uzavřel 29. VI. svou blahodárnou průkopnickou činnost cyrilskou za mořem ve věku 70 let. RJ.p. RŮZNÉ ZPRÁVY. „Pozor”, národní novínv pro zemi Moravsko-slezskou, vvcházející v Olomouci, nřináší pod šifrou Mjr.« v č. 183., z. d. 7. srpna t. r následující posudek o našem listě a o církevní hudbě u nás: »Redaktorem Cyrila« stal se praemonstrát Ph. dr. Rom. Perlík. Úroveň >Cyrila, je dobrá, ale málo, příliš málo se vynakládá na list, který má u nás propagovati posvátnou hudbu a liturgii a je zároveň orgánem a majetkem Obecné Jednoty Cyrilské. Dr. E. Trolda dokončuje velké pojednání o skladbách J. D. Zelenkových a jmenovitě o jeho melodramatu sv.-václavském. Perlík načrtl portrét Ohlschlágela, stavitele strahovských varhan. Dušek pokračuje v seznamu skladeb V. Říhovského, nakonec redaktor podává retrospektivu Půlstoletí církevní hudby v Cechách. —Řekli jsme, že se na tyto věci u nás stále málo vynakládá. S tím souvisí úpadek církevní hudby i směšné od-měňování těch, kdož ji u nás provozují. Znám ředitele kůru ve velkém župním městě českém, který pobírá za svou funkci 160 Kč měsíčně, tedy ani ne 6 Kč denně. Ještě štěstí, že v městě je krematorium, v kterém činnost při pohřbech vynáši dvacetkrát to'.ik! A je to absolvent mistrovské varhanické a komposiční školy! V Německu by takové místo bylo odměněno několikatisícovou gáží a naturálním bytem. Zde opravdu může pomoci jen odluka církve od státu, aby bylo pomoženo umění i těm, kdož je u nás v kostelích provozují.< Jakkoliv se nestotožňujeme ve všem s názory pisatele této stati, přes to stojí stat ona za po-všimnutí. Hudebně-vědecké pi•ednášky na našich universitách v zimním semestru 1932/33. Na Karlově universitě v Praze. Soukr. docent Dr. Perlík: Dějiny círk. hudby V. Vícehlasá hudba církevní. Perioda druhá: 14. a 15. stol. (Ars nova). 2 hod. týdně. — Estetika círk. hudbv. 1 hod. — Ř. prof. Dr. Nejedlý: Dějiny opery v druhé polovici 19. stol. (Dějiny opery V.). 5hod. — Soukr. doc. Dr. Hutter: Dějiny hudby. Cást III.: Doba vokálního a instrumentálního vícehlasu. 2 hod. — Nauka o hudební skladbě. Část II[.: Harmonie 2 hod. — Seminář pro hudební vědu. Ř. prof. Dr. Nejedlý: I. oddělení: Cvičení v dějinách notace a forem. Bibliografie. II. oddělení: Samostatné práce, referáty, výklad děl a pramenů. — Lektor Dr. Foerster: Nauka o harmonii. 2 hod. — Na Masarykově universitě v Brně. Ř. prof. Dr. Vladimír Helfert : Vývoj nástrojové hudby III. 3 hod. — Ceský klasicismus. 2 hod. — Proseminář hudební vědy. Ř. prof. Dr. Vladimír Helfert: Rozbor vybraných děl, referáty, práce, diskuse. — Na Komenského universitě v Bratislavé. Ř. prof. Dr. Orel: Hudobný 107 | ||||
|