| ||||
| ||||
CYRIL Roč. 58. R. 1932.
romantizmus. 3 hod. — Českos'ovenská hudba 17. stol. 2 hod. — Vol'né kap toly z dejín hudby (s hudob. ukázkami). 1 hod. — 1Judobno-vedecký seminár. Riaditel r. prof. Dr. Orel: Seminárne cvičenia. (Ana ýza českých oper, referáty posluchačov). K poctě P. Pavla Křížkovského, který v Olo- mouci působil delší dobu jako kapelník na dómě, vydává Klub přátel umění v Olomouci medaili Křížkovského od akad. sochaře K. Lenharta. Medaile ob-sahuje na přední straně zdařilou podobiznu skladatele, na opačné pak straně siluetu olomuckého dómu, a bude vydána v omezeném nákladu podle počtu předem při hlášených subskribentů. Cena bronzové medaile stanovena na 3? Kč. Přihlášky přijímá do konce listopadu K. P. U. v Olomouci. josefa Nešvery 90. výročí narozenin při- padlo na 24. řljna t. r. — Nešvera, o němž a jeho díle pojednává v našem listě (roč. 38., str. 82. a nAsl.) podrobně Meth. Doležii, — byl rodák z Praskoles, kde jeho otec býval učitelem a ředitelem kůru a prvým učitelem svého syna Studoval reálku a učitelský ústav v Praze. Jako učitel působil v Litni a v Hořovicích, načež stal se ředitelem kůru v Berouně, roku 1878 ředitelem kůru v biskupském chrámu v Hradci Králové, r. 1884 v arcibiskupském dómu v Olomouci, kde působil blahodárně až do své smrti 12. dubna 1914. Cinnost jeho skladatelská byla veliká; složil 31 mší, 3 rekviem, velké množství jiných církevních skladeb latinských i českých, skladby klavírní, sborové, komorní, orchestrální, pět oper atd. R. P. V sobotu 5. list. t. r. bylo tomu 80 let, co se narodil v Praze Fr. M u si 1, círk.-hudební skladatel a virtuos hry varhanní. Musil — o němž u příležitosti jeho úmrtí psal v našem listě >Cyril< 1909, str 9.-10. zesnulý Boh. Kašpar — absolvoval pražskou konservatoř a na doporučení Skuhersl<ého stal se roku 1870 varhaníkem brněnského dómu. Zde tvořil svá krásná díla, jež však naše hudební veřejnost opomíjela, nebo( Fr. Musil sám pro svoji skromnost nedovedl propagovati své skladby. Nejznámějším a jistě nejkrásnějším dílem jeho jest nStabat Matertt, za něž mu byla udělena cena Akademie a cena státní. Ale i ostatní jeho díla jsou velmi cenná, af jsou již rázu světského neb církevního. Výročí jeho narozenin dústo ně bylo oslaveno koncertem brněnského radio-iournalu dne 4. Jisto adu 1932. R. P. Václav Talich, náš vynikající dirigent, dlící tou dobou ve Stokholmu, u příležitosti svého pobytu v Praze, byl přítomen jedné z posledních přednášek univ. doc. dra Pe:•líka o chorálu, (konaných v ]et. sem. 1932 na theol. fakultě) a pronesl při tom významná slova: >Dnes'. po tolika letech mé umělecké činnosti doma i za hranicemi, věnované většinou hudbě moderní, obírám se studiem chorálu gregoriánského. Chorál — tot základ veškeré hudby! Na podkiadě chorálu třeba vychovati i širší obecenstvo, chceme-li, aby rozumělo pravé, umělecké hudbě i z dalš ch epoch. Vrátím li se do Prahy, chci působiti především na své žáky, aby v tomto smyslu byli vy-chováni. Chci u,,ésti v život S d r u ž e n í p r o středověkou hudbu — s nímž bych předváděti mo:iI prakticky vše to, s čím nyní s takovou láskou se obírám theoreticky!< — Dejž Bůh, by umožněno bylo slavnému mistru, aby mohl tvto velikolepé myšlénl LiSTÁRNA REDAKCE. I. Odpověz na dotaz z minulého čísla. (Varhaníku z Kolínska.) Dle dotazu soudím, že onen pán jest samoukem, jichž je dnes hojně a na mnohých místech. Sám jsembyl svědkem výkonu samouka v jedné vesnici u Netolic při pohřbu. U rakve byla zpívána neznámá píseň na melodii spíše poutní nežli poht`ební v ob-sazení tomto: 4 zpěvačky (soprán unisono) a 1 zpěvák (pan varhaník přizvukoval podle sluchu ve spodní tercii neb sekstě). U hrobu zpívána píseň :Kde vlasti má< na melodii 'Kde domov můj<. Třeba doznati, že ty tercie a seksty — pokud se dle sluchtr vůbec daly zazpívati — zně'y ubcze v jednom mužském hlasu proti 4 ženským sopránům. Kdo chceš míti aspoň trochu dobrý sbor, jež by vyhovovati mohl aspoň těm nejnutnějším liturgickým předpisům, musíš míti především lásku k věci a pře-svědčení, že pracuješ ke cti a slávě Boží. — Bud sám v prvé řadě dobrým učitelem! Nejlépe začíti u dětí 11 — 12letých. Každým rokem vyberu si 8—10 dětí, s nimiž cvičím 1—2 hodiny týdně a to od prvého počátku (znalost not a solmisačních slabik, na nichž cvičím intervaly). Nutno počítati s tím, že sotva jedna třetina zpěváků mi zůstane, neb po vylití ze školy se rozejdou. Začal jsem zde s 2 zpěváky, za rok jsem mel již sbor o 16—20 osobách a to síly velmi dobré, jak ženské, tak i mužské hlasy. (Sopránů 6-8, 4 alty, 4 tenory, 2—4 bassy.) Mimo to orkestr 12—14 členný. Jsou-li děti v mládí vedeny ku zpěvu, zpívají i později s radostí. Některé ženy zpívají i jako vdané, rovněž u mužů, pokud zůstaly v místě — se tak děje. Počítati s dědy a babičkami -- nemá ovšem smyslu a nelze docíliti žádného úspěchu. Není-li v místě vycvičeného sboru. tu lépe pěstovati lidový zpěv v unisonu, a neznívati sborově raději nic. [ když biskup přijede. To »Ecce saCerdos< si odrecituje duchovenstvo samo. Kdo se nevyznáš včtení latiny, porad se s míst-ním duchovním. Dle jeho návodu předčítej zpěvákům, řádně vše vyslovuj a žádej od nich, aby přesně po tobě oni vše opakovalí. Mladé zpěváky nemuč v pravidelných zkouškách jen a jen kostelními věcmi. Dej jim pro změnu zazpívati unisono neb sborově národní naše písně neb jiné vhodné skladby. U mne se aspoň těší všichni, zda-li něco pro obveselení dám na program a s tou větší chutí cviči pak skladby církevní. Varhaník z jižních Cech. 11. Nový dotaz. Prosím o rad u! Na základě schválení nejdůst. bisk. kons. v Hradci Král. ze dne 20. března 1930 byl jsem jmenován ředitelem kůru. Při propuštění mého předchůdce, který byl též kapelníkem, dovolil mu p. farář hráti při pohřbech jako kapelníkovi s jeho hudbou. Nyní však zemřel a kapelu převzal jeho syn, který však není v kolátuře. Proto p. farář sestavil hudební sbor kostelní, který je povinen hráti při průvodu Božího těla, Vzkříšení a figurálních mších zdarma. Za to žádal p. farář osadníky, aby brali tento sbor na pohřby. Dosud se tak však nestalo. Proto prosím o radu pány řed. choru, jsem-li povinen nechati hrát cizí hudbu na pohřbu a do-voliti jim choditi na hřbitov. Pakli ano, prosím, jak od-vděčiti hudebníky, kteří slouží kostelu? Dále prosím, je-li dosud v platnosti >Právní poměr mezi farním úřadem a pohřebními ústavy<, který napsal Jan Pauly, arciděkan na Smíchově a schválil nejd. arcib. ordinariát z 1. května 1914, č. 5414. Východočesl<ý varhaník. Cyrillo -Methodějská knihtiskárna V. Kotrba v Praze. — Nákladem Obecné jednoty Cyrilské, 1 Příští sešit V., (čís. 9.-10.) „Cyrila` vyjde koncem prosince. | ||||
|