|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. 58.
Dnes ovšem takové skladby —jako ostatní skladby Lohelových součastníků — kryje vrstva archivního prachu. Jen občas nalezne se několik nadšenců, kteří vzkřísí tato díla k novému životu. A možno s uznáním říci, že počet těchto nezištných nadšenců čím dál tím více roste. Nadchází konečně doba, kdy počínají nalézati i hudební památky naše — stejně jako už dávno tomu jest u památek výtvarných — své přátelé a ctitele. A těm bude náš Lohel Ohlschlágel vždy jedním z nejzajímavějších zjevů, jež dalo XVIII. století hudebnímu umění. • • JUC. V. BO~ EK Soupis čsl. hudebnin*' ('f 1 nedávné době dal Radiojournal podnět k velkorysé akci : soupisu čsl. hudebnin. To znamená, že chce soustředíti v jediné bibliografii všechna hudební čechoslovenika roztroušená nejen po území ČSR, ale i v cizině. Cenu této bibliografie uznají zejména badatelé z oboru dějin hudby. Nebof až dosud při každé vědecké práci tohoto oboru ztrácel hudební historik nejvíce času pracným sháněním evidence hud. pramenů. Evidenci si musel vždy pořizovati sám, nebof nebylo u nás žádného bibliografického seznamu a ani, až na nepatrné výjimky, vydaných katalogů jednotlivých sbírek. Nebyl proto nikdy badatel v jistotě, že vyčerpal všech pramenů. Získají tedy badatelé oboru hudebně-historického touto bibliografii pomůcku v nynější době tak velíce postrádanou. Podnět k této akci vyšel z provozovací prakse hud. programu Radiojournalu, kde vy-plynul poznatek, že bude z důvodů rozhlasových, hudebních a ovšem i badatelských prospěšno reprodukovati častěji zapomenutou českou předsmetanovskou tvorbu hudební. Ale pro systematickou reprodulcci jest nutno míti právě soupis, kterého, jak již řečeno, nemáme. Právě včas vystoupil chef hud. programu brněnské odbočky Rj. Ph. Dr. Karel Vetterl, žák Helfertův, který navrhl programové konferenci Radiojournalu poříditi evidenci čsl. hudebnin. Programová konference, konaná na jaře t. r., návrh přijala a výkonný a jednatelský sbor dal jej uvésti v život. Vlastní práce soupisná počala tak, že spolupracovníkům a archivům byly zaslány instrukce, podle nichž se soupis měl říditi. Rozsah díla byl taxativně vymezen v ~.Prvém dodatku ke směrnicím pro katalogisovánía tak, že bibliografie bude obsahovati : 1. Hudební tvorbu umělou, vokální i instrumentální, duchovní i světskou, autorů česko-slovenských. 2 Československou lidovou hudbu (písně a tance), pokud je obsažena v ucelených sbírkách bud rukopisných neb tiskem vydaných. 3. Libreta čsl. hudebních skladeb. 4. Literaturu o hudbě, pokud se vztahuje přímo k československé hudbě. Časová hranice soupisu jest pak stanovena takto : Postquam — od kdy — stanoví se stylově dobou vokální polyfonie (t. j. druhá polo-vice XV. stol.). antenquam — do kdy — jest dána rokem 1900. Ad 1. jest nutno připojiti vysvětlení, koho pokládáme za čsl. autora. Za čsl. autory pokládáme ty skladatele, kteří se narodili, žili nebo u nás působili, neb kteří alespoň kořeny svého vývoje sahají k nám a u nichž ]ze předpokládati, že alespoň částečně vsáli do sebe vliv domácího prostředí. Z anonymních děl přijdou pak v úvahu ta, která vnějšími znaky ukazují na domácí půdu. Pokud se týče vnější formy nynějšího provádění soupisu : Zápisy jsou pořizovány na katalogisační lístky. Včele stojí jméno autora v té formě, v jaké se nalézá na tit. listě, a věcný název. Zbytek dělí se na 4 hlavní části: I. věrný opis tit. listu, 2. vnější popis díla, 3. vnitřní určení skladby, 4. bibliografické poznámky. *) Radiojournal roč. X. č. 31. Jareslav Čeleda : Soupis čsl. hudebnin. 114 | ||||
|