|
| ||||
| ||||
|
CYRIL Roč. 58.
9. Dcera vlasti — Anežka Ceská. Smíšený sbor s průvodem varhan na slova Františka Kose. C dur - C - Zvolna, střední věta v A dur - C - Volně, III. sloka v C dur - 3,4 - Volné tempo, závěr Lento. 10. Hymnus při svěcení kostela. (Caelestis urbs Jerusalem.) Pro ženský čtyřhlasý, mužský čtyřhlasý a smíšený sbor s průvodem varhan (neoblig. Trombon I. II. in C, Trombone I. II. a Trombone basso.) D dur - 3f4 - Maestoso. Věnováno dp. P. Janu Nep. Štikarovi O. F. M. v Praze. Komp. r. 1929. Orig. rkp. v majetku P. J. Stikara O. F. M. 11. Vesniny básně. Solová píseň s průvodem klavíru na slova Ad. Heyduka. E dur - 3~4 - Velmi zvolna. Vyšlo jako 2. mimoř. hudební příloha »České Hudby v Kutné Hoře. 12. Ten Vánoční čas. Sedmnáct lidových koled, s podloženým textem pro 1 hlas neb jednohlasý sbor s prův. I. II. houslí. Vydáno v Edition M. U. č. 1677 v prosinci 1932. (Obálka 01. Cihelky.) 13. Dětským srdéčkům. Sbírka 36 českých, moravských a slovenských národních písní a říkadel pro klavír na dvě ruce. V nejsnadnějším slohu s podloženým textem a prstokladem. 36. illustr. Oldř. Cihelky. Vydáno v Ed. M. U. 1669 v prosinci 1932. Dílo mistra Říhovského sestává podle uvedeného seznamu celkem ze 165 děl tištěných (z těchto 120 označených op. číslem) církevní, duchovní a světské hudby, ze 260 děl církevní a duchovní hudby, a z 19 děl světského rázu — dosud v rukopisech existujících. Ovšem, přihlédneme-li k tomu, že některé dílo sestává — jako sbírka — z mnoha skladeb, naskýtá se pak obraz velké a intensivní činnosti skladatelské. Misir neomezuje se však jen na práci skladatelskou, především jako výkonný hudebník — ředitel kůru a varhanik — vyplňuje celý svůj život vzornou, plodnou prací. Rovněž jeho odborné články v Cyrilu, v Daliboru a j. mluví o jeho znalostech a širokém hudebním rozhledu. Po dlouhá léta zasedá ve výboru Obecné Jednoty Cyrilské v Praze, kde svými cennými radami a zkušenostmi stál u kolébky mnoha podniků; súčastnil se Cyrilských Exercicí a Sjezdů, byl vysílán na církevně-hudební kongresy do ciziny. O těch pak píše cenné referáty do Cyrila. Od převratu až do r. 1932 vedl jako ředitel Varhanické Kursy O. J C. pořádané a vychoval zde značný počet varhaníků. Jsem jist, že ještě mnohé z jeho děl zůstalo — přes všechnu svědomitost s jakou jsem se tomuto soupisu věnoval — dosud mému zraku ukryto. Ta díla, která vyšla, neb vznikla během uveřejňování této práce, pojal jsem do posledního odstavce: Dodatky, tím raciž si čtenář lask. vysvětliti, že zde zahrnuto, co patří do předchozích odstavců. Ke konci své práce pokládám za povinnost poděkovati všem, kdož mi ochotně mistrovy rukopisy k nahlédnutí zapůjčili i mistru samotnému, že mi svůj archiv i psací stůl učinil přístupným. Moje snaha byla zachovati ve známost pro budoucno to, co zachovati se dá a seznámiti veřejnost s dílem mistrovým a touto nepatrnou svojí prací odvděčiti se mistru alespoň nepatrným způsobem za vše, co ve svém životě jen a jen pro čest a slávu Boží vykonal. Do další desítky jeho života nechf Hospodin jej sílí a další práci žehná! Za 1 katechetou Janem Haklem. ~Dne 9. října 1932 zemřel v Čes. Budějovicích ve věku 44 let dp. Jan Hakl, katecheta obec. škol v. v. Jeho jméno je úzce spjato se zavedením chorálu ed. vat. v diecési českobudějovické; zasluhuje tudíž, aby bylo v tomto časopise zvěčněno. Bylo to v roce 1910, když zesnulý pan biskup J. A. Hůlka uložil mně, jako rektoru bisk. kněžsk semináře, abych pomocí bohoslovců zavedl v semináři a v bisk. katedrále chorál ed. vat. Graduale Romanum bylo tehdy již vytištěno. Pro officium Svatého týdne, pro matutinum a laudy Božího hodu svatodušního atd. použili jsme vydání benediktinů solesmesských, jež jsme v části žalmové opravili podle nového »Cantorinus Romanus-. Nutné příručky byly tedy zde, i dali jsme se s chutí do práce. Nejprve jsme ovšem studovali teoríi »nového« chorálu, dojíždějíce na praktický výcvik 122 | ||||
|