|
| ||||
| ||||
|
Rok 1932. 'CYRIL
band (str. 52.53). — Literarische und sonstige Nachrichten (str. 53 57). Č 5.•6. — Franz Moissel: Kardinal Pi ffl (str-59-60). Nekrolog. — F. M.: Dem Andenkea Emil Hertzkns (str. 61.) — Dr. Otto Ursprung: Der religióse und musikalische Gehalt der Messeagesiinge (str. 62-69). — F. M,: Die 25. Generaluersantrnlung des Allgemeinen Cácilienvereines in Regensburg (str. 69-70). Shromáždění se konalo 10.-13. června 1932. — Dr. G.: Derzkmiiler der Tonkunst in Ósterreich (str. 71). - Dr. A. Weisenbiick: Geistliche Musik uon Claudio dlonteuerdi (str. 72-73). Článek o vydání skladeb C. Monteverdiho (1557-1643) v >Universal- Editionc. — Die Wiener ~Schola Austriaca" (str 73-75). — Literarische und sonstige Nachrichten (str. 75-78). Č. 7.-8. — Dem neuen Oberhirten (str. 79). — Na místo kardinála Piffta jmenován arcibiskupem vídeňským univ, prof. Dr. Theodor Itinitzer. — Dr. Otto Ursprung: Der religiiise und musikalische Gehalt der Messgesiinge (str. 80-83). Pokračování. F. A. Schaller: Volkslttur•gische Aktiuierung und Persiinhchkeit des Ktrchenmusikers (str. 83-85). V. Goller: Der C,regorianische Choral als Niihrboden der knih. Kirchenmusik (str. 86 88). — Karl Neumayr: Vitforio Gnecchi a1s Komponist geistlicher iYlusik (str. 88-89). — Dr. Jos. Lechthaler llarienkanlale von Johann Hafner (str. 89). — Krátký kritický rozbor. Literarísche und sonstige Nachrichten (str. 90-94). Der Chorbote. Roč. V. (1932) seš. 1. *) ... b: Anfangen — int Nnmea Jesu! (str. ]-2). Krátký nástin, jak pokračovati ve cvičení církevního zpěvu. — S. Rauber: 1Vo stehen wir in der kaiholischen Kirchenmusik y (str. 3). Ze článku vyplývá shrnutí; Budeme-li pracovati ve všech směrech na ideálu círk. hudby, připadnou nám předpisy o círk. hudbě jako samozřejmé a ne jako břemeno. — Rudolf Quoika : Ein Kirchenmusikalisches Ideal (str. 4.6), Autor pojednává o varhanách, jako o nejdůležitějším nástroji doprovodu círk. hudby. — Časopisy. —Literalunc (str. 7.8). Seš. 2. — Rudolf Quoika : 1Vas wir wollert (str. 9-11). Círk. hudba v souhlase s liturgií má vždy býti projevem zbožnosti a úcty k Bohu. — Die Sehallplatte mil kath. Kirchennutsik (str. 11-12). — J. G. G : Neue Bewegung irn Orgelbau (str. 13). — Zpráuy — Časopisy — Literatura (str. 14—16). Čís. 3-4. — Rudolf Quoika: Josef Haydn als Kirchenmasilcer (str. 19—21). — Zptávg — Literatura (str. 22—25). Čís. S. — Kardinal Fiirslerzbischo f aus 1Vien Dr. Friedrich Gustav Pif/lgesforbea (str. 25) Nekrolog. — Die Schallpiatle rnit kafolischer Kirchemusik (str. 26—27). — Zprúuy —Časopisy — Literatura (str. 28—30). Cís. 8-9. — Dr. Johann Maier: Regensburg als Kirchemnusil.'stadt,(str. 43-45). Krátký přehled historie círk. hudbv vRezně. — Rudolf Quoika: Regensburg 193`l (str. 45—48). 25. sjezd Cecilského spolku v Rezně v červnu 1932 dal autorovi podnět ke studii o činnosti spolku na poli círk. hudby. — Nekrolog Dr. Václava Frinda a Eduarda Treglera (49 -50). M. B+oesike: Liibecker Orgeltage (str. 50—51). — Zprávy — Casopisy (str. 52—54). Čís. 10-11. — Dr. A. Heimich: Eger grússi den *) V posl. čísle >Cyrilac referováno o čísle 6.—7. 0 ostatních předcházejících (1.—5.) referujeme zde dodatečně, ježto po naší reklamaci teprve nyní nás došla. Kirchenmusikbund (str. 55—56). — Rudolf Quoika : Das Heilige und die Kirchenmusik (str. 56—59). Církevní hudba jest prostředníkem mezí subjektem a objektem, jinak řečeno mezi lidem a Bohem. — Dr. Josef Dorsch: dWusikpflege in der Si. Niklaskirche zu Eger (str. 54—61). — Ing. Josef Glatter-Giilz: Die neue Orget in der Katholischen Pfarrkirche in Leutschau (str. 61). — Zprávy — Casopisy — Literatura. (str. 62—70). Čís. 12. — Die Kirhenmusik-Tagang in Eger (str. 71-74). — Die Gablonz-Reichenberger Kircherzmusiktagung (str. 74.76). Revue gregorienne. Roč. XVII. (1932) č. 2 Dom. Joseph Gajard 0. S. B : »La Paléographie Musicale« et Dom Mocquereau (str. 41—58). Autor obšírným způsobem rozebírá toto dílo. Dílo jest ne-seno snahou pomocí pramenů, t. j. ze starých rukopisů IX.--XI. století, působiti na čistotu chorálu. A tu právě Gajard uvádí postup práce, která byla ne-malá a jež se mohla zdařiti pouze na podkladě silné osobnosti autorovy. V oddíle > Bulletin de vulgarisation grégoriennec Abbé E. Mourey: A la recherche d'urt aecent tonigtte (str. 59—67) podává v typických pří-kladech návod na vyhledávání tonického akcentu. — Nové knihy, dopisy a různé zprávy (str. 73—80). č. 3. — D. R. J, Hesbert: La Messe >Omnes gentes« du Vlle Dimanche aprés Ia Penlecóie el »1'Antiphonale iYlissarztm« Romain (stran 81-89). Autor pojednává o mši »Omnes gentesc (Neděle VII. po Sv_. Duchu) s ohledem na >Antifonale Missarumc pap. Rehoře II. (715 - 731). — B.: L' Unité de l'Art chrétien (str. 89—96). Zajímavá stat, která podává obsah jednání 1' Association de 1' Institut Grégorien, z něhož vyplývá následující zásada: setrvati na dosavadním krásném umění církevním a budovati dále na jeho základě, nepouštěti se však do zbytečných po-kusů moderního umění. D. Hanin : La législntion ecclésiasliyue en matiere de musique religieuse (str. 97--112). Autor podává přehled práce na poli zákonodárství církevni hudby. — Dom Desrocquettes: Alleluia »Omnes gentes«. Accompagnement (str. 112—116). — Nové knihy, dopisy a různé zprávy (str. 116—120). — Přiložena str. 9—16 rejstříku >Bibliographie liturgiquec. C. 4. Dom Joseph Gajard: »La Paléographie Musicale« et Dom Mocquereae (str. 121—131). Po-kračování. — Abbé E. hloureg: Une cadence de huitiéme mode (str. 132—]41.) Dokončení. — A. Hanin S. J.: »La législation ecclésiastique en matiere de musique religieuse> (str. 142—]47). Autor podává přehled zákonodárství církevního o varhanách a jiných hud. nástrojích. — Fr. Jean Héhert Desr-ocquetles: »Salut Grégorien« (str. ]48—152): Jako hud. příloha jest uvedeno několik greg. zpěvů, Hymnus >Sacris solemniisc (Liber usualis p. 799), Hymnus antiquus (L. us. p. 1567), Pro summo Pontifice (L. us. p. 580). — Dopisy a různé zprávy (str. 152—160). Č. S. Dom Joseph Gajard: »La Paléographie Mczsicale« et Dorn Mocquereau (str. 161—170). Po-kračování. — Dr. J. Hesber i: La Messe »Omnes ,gentes» du Vlle Dimanche aprés la Pentecóste et >1'Antiphonale Missaram« Romain (str. 170-179). Pokračování. — Fr. Hébert Descrocqueltes: A l'école de 1'Eglise (str. 180—186). Autor v článku mluví o hud. doprovodu liturgie. — Abbé E. iYlourey: Une élégante antieane da huitiéme mode (str. 187 až 198)• — Dopisy a různé zprávy (str. 189—200) Bolletino ceciliano. Roč. XXVII. čís. 2. — La approuazione pontificia al Liber Cantus" (str. 25-26), — Una prernessa al canto liturgico 131 | ||||
|