|
| ||||
| ||||
|
vá 2. hlas „Te D,eum laudamus” a dále 3. hlas „O Maria Magdalena”, ve mši poslední jest vpletena do Pleni píseň „Jesus Christus nostra salus”.
Všecky tyto citáty jsou patrně převzaty ze svých předloh nejen co do textu, alei co do hudby věrně. Předlohy tyto vypátrati a provésti srovnání vedlo by příliš daleko, avšak již na první pohled poznáme na př. známou intonaci pro je Deum laudamus" nebo píseň „Znamenej křesfan věrný” a pod. Aby bylo patrno, jak si počínal Maršálek při přenosu chorálu do své skladby, budiž zde u-veden začátek ,Kyrie fons bonitatis" z kolínského graduálu z r. 1512 (Rkp. XIII A 2 Národního musea) a začátek Kyrie mše 3.: Ky - ri - e fons Uonitatis, pater ingenite, atd. Rkp. A V 23 rokycanský: Alius -a -- =C_— C ---- -- — _ _—k=-~_—G Ky - ri - e íons ho - ni - ta - Tenor --- # -~~--1—_~—o---~— o-~ _~~o-- _~ Ky - ri - e fons - bo - Vagans Ky - ri - e fo:;s Lo - ni - ta - Bassus Ky - ri - e fons bo - ni ta - pa - ter in - ge - ni - tis pa ter in - ge y ni ta - tis, pa - ter in - ge - ni - te tis, pa - ter in - ge - ni - Zdálo by se, že máme před sebou skladbu pro mužský sbor, to jest skladbu takového obsazení, jakého užívali Trajan a jiní před ním. Bylo již řečeno, že hlasové svazky neudávají kvality hlasu, toliko ze začátečních písmen jmen, jež byla později napsána na desky, domníváme se, že Aristoteles znamená alt, Theophrastus tenor, Virgilius quinta vox či vagans, Beroaldus bas. Klíče nejsou spolehlivým vodítkem, ježto tenor se často notoval v altovém nebo zase barytonovém klíči, a podobně bývaly i jiné hlasy položeny podle potřeby do klíčů bud vyšších neb' nižších. LI obou středních hlasů nelze rozeznati, který z nich j,e vyšší, teprve průběhem skladby skladatel prozradil, že náš „tenor” považuje za hlas vyšší, předepsav altový klíč, pro vagans klíč barytonový. Podle toho tedy měl obsazení tenor 1., 2., bas 1., 2. Avšak hned v introitu mše 1. jest veden vagans až do g1, tedy do výše 1. basu nedostupné. Z toho pak jde najevo, že vagans se musí obsaditi 2. tenorem, a tím padá také domněnka, že hlas v altovém klíči notovaný by náležel 1. tenoru. Jednalo se tedy o skladbu nejméně pětihlasou, totiž pro soprán, alt, 2 tenory a bas. Také mše Jachetova a Cre- | ||||
|