|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Casopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Ceskoslovenské republice ROČNÍK LIX. BŘEZEN-DUBEN 1933 ČÍSLO 3-4 Dobroslav Orel: Vokální polyfonie 16. a 17. sfol. v Brafislavě.* Vedle chorálu pěstovali bratislavští františkáni po řádové reformě i vokální polyfonii. Svědčí o tom zachované tištěné sbírky vícehl.asých mší, motet a zpěvů k nešporům, uložené v řádové knihovně. Jsou provenience cizí. Tiskl je v Benátkách Hieronymus Scotus (Girolamo Scotto) a Antonio Gardane, v Norimberku Joannes Ott, Johannes Petrejus a Catharina Gerlachin, vdova po Dietrichú Gerlachovi, v Praze Georgius Nigrinus. Pro vývoj františkánského zpěvu tyto zachované tisky samy by neměly zvlášt= ní důležitosti. Nabývají jí dedikacemi nebo přípisy na jednotlivých exemplářích, z nichž vyplývá, že zpěvníků se užívalo při bohoslužbě. Tak na prvním listě kontratenoru, sign. 5289, je rukopisná poznámka: Michael jost 1608 Maria Mater orabro (?) nobis a na druhé straně téhož listu: Frater Michael Archangelo Ego som Organista in Posonion (?), O Maria orabro nobis. Frater Jošt jako řádový laik nedal mnoho latinské gramatice a psal jen podle fonetických dojmů orabro nobis. Neměl humanitního vzdělání, jaké měli řádoví kněží. Jeho podpis jest však velmi důležitý, nebot svědčí, že varhaník františkánského kostela v Bratislavě r. 1608 užíval mensurálních tisků s vokální polyfonií XVI. věku, které měl františkánský řád k vlastní potřebě. Frater Michael snad jest táž osoba, kterou uvádí řádový katalog: „Fr. Michael, laicus, animam creatori suo reddidit Varasdini 26. Aprilis 1644.” V úředním záznamu, jakým jest Catalogus defunctorum, nebývá vždy uvedeno rodné jméno zemřelého člena. Není tedy na závadu, že v něm schází při frater Michael příjmení Jošt. Byl řádovým laikem a věnoval se zcela a jedině svému úřadu ředitele kůru. Řádoví laici, i když bývali přesazeni do jiného kláštera, zůstávali při svém původním povolání. Frater Michael zemřel sice ve Varadíně, ale podepsal se do vícehlasého sborníku v Bratislavě r. 1608. Za jeho působení obdržel bratislavský konvent také velmi cennou sbírku mensurálních motel, vydanou Ludvíkem Senflem r. 1520: Liber selectarum carltionum, quas vulgo mutetas appellant sex, quinque et quatuor vocum. V kodexu tom jsou po obou stranách otevřené knihy vytištěny všechny hlasy jednotlivých motet po způsobu tehdejší partitury. Podává tedy sborník úpiný obraz skladeb, poněvadž obsahuje všechny hlasy. Jest cennější než sešity, v nichž jest vytištěn pouze jeden hlas. Varhaník Jošt měl tedy r. 1608 všechny hlasy velké řady motet v partituře a mohl jich prakticky použíti. Sborník byl přímo věnován „Pro Conventu Pusoniensi beatissimae Marie virginis 1608”. Původním majitelem knihy by1 biskup Joannes ab Wylak, rada císaře Ferdinanda a prefekt uherské komory. Varhaník Jušt měl také k disposici sbírku 15 mší nejpřednějších skladatelů, vydanou 1538 u Petreja v Norimberku; na ni se podepsal 1608. jest podobno pravdě, že varhaník Jošt působil v Bratislavě již roku 1603, kdy Franciscus Forgácz cancellarius et consiliarius, věnoval „pro usu Conventus Posoniensis” hlasy Hándlovy sbírky Missarum VII et VIII vocum, vytištěné u G. Nigrina v Praze 1580. * Dobroslav Orel: Hudební památky františkánské knihovny v Bratislavě. Sborník fil. fakulty university Komenského, roč. VIL, čís. 59. (6.), str. 15--18. 25 | ||||
|