|
| ||||
| ||||
|
zpívali? Jak je to možné, aby to, co se dovoluje zpívati v jednom katolickém kostele, bylo zakazováno jako nepřípustné v kostele druhém? — A byl z toho zmatek, skutečný zmatek. A kdo jej zavinil? Kněží. Nebot oni, jako strážcové svatyň, jsou odpovědni za to, co se v kostelích, jejich péči svěřených, děje a zpívá. Oni, jako správcové chrámů, mají předpisy o církevním zpěvu bohoslužebném znáti, lid o nich častěji poučovati a nad jejich zachováváním svědomitě bdíti. Bylo-li toho třeba za všech dob, je toho tím více třeba dnes, kdy kvalifikace některých našich venkovských ředitelů kůrů není v každém směru uspokojivá, takže hudebně vzdělaný kněz bývá často jedinou zárukou liturgicky správné hudby chrámové, ano někde i jediným cvičitelem cenného zpěvu kostelního.
Proto žádá nynější Sv. Otec Pius XI., aby byli kněží po této stránce teoreticky i prakticky náležitě vzděláni. Z toho důvodu žádá ve známé konstituci z 20. prosince 1928, aby se s hudební výchovou nastávajících kněží začalo již od nejútlejšího jejich mládí. Žádá, aby v ústavech obírajících se výchovou nastávají-cích kněží, tedy i v studentských seminářích, bylo cvičení chovanců ve zpěvu, zvláště ve zpěvu řehořském a v posvátné hudbě, takřka každodenní a aby všichni naučili se hře na varhany. Ano, Sv. Otec jde tak daleko, že se nespokojuje toliko základní, praktickou znalostí hudby, nýbrž žádá, aby nastávající kněží byli vzděláni i ve vyšším oboru umění hudebního, který ve své konstituci nazývá ,estetikou řehořského jednohlasu, estetikou polyfonie a varhan." Takto hudebně vzdělaní kněží, a to netoliko světští, nýbrž i řeholní, jak zmíněná kostituce žádá, nepřipustili by ovšem při slavnostních službách Božích to-ho, o čem píše pan P. J., zmiňuje se o slavnosti sv. Ignáce v basilice poutního místa, spravovaného Otci Jesuity. Ostatně to není případ ojedinělý. Za týchž okolností, pokud mi známo, koná slavné služby Boží i jeden opat v mitře a s berlou? A tu se táži pana P. T., který jako řeholní kněz „zamýšlí se nad propagací chorálu u nás”: Kdyby těch 7 dívek a 5 jinochů, které uvádí jako pěvecký sbor při slavných službách Božích v jesuitské basilice, kdyby byli na př. zpívali chorální mši de Angelis, mohlo by se proti tomu něco namítati se stanoviska estetického? Nic. Byl by to stylově dokonalý, jednolitý úkon bohoslužebný, jednolitý v řeči, jednolitý v skladbě. Mohlo by se proti tomu něco namítati s hlediska liturgického? Nic. Předepsaný, úpiný text, zpívaný podle předpisu při jednotlivých částech mše sv. A kdyby snad proměnné části mše sv. byly bývaly z nutnosti i jen recitovány, důstojně recitovány, stačilo by z nutnosti i to. Slavnostní dohra na varhany po krátké recitaci, na př. při obětování, pozvedla by svou mohutností, svou majestátností jednoduchost předcházející recitace do takové výše, že by lesk kůru nezůstal nikterak za leskem oltáře. Také by se nemohlo za těchto okolností říci, že je kůr slabý. Nebot' 7 ženských a 5 mužských hlasů, zpívajících ve dvou sborech chorál, stačí úpině. - LI oltáře zpívá kněz sám a stačí to také. Vždvt chorál není zpěv pro poslech, nýbrž zpěv bohoslužebný. To je právě veliká přednost chorálu, že s nepatrnými prostředky dosahuje se velikého cíle, totiž esteticky jednolité a liturgicky správné bohoslužby, které se činně účastní i přítomný lid. Proto Sv. Otec chorál tak důtklivě doporučuje. Co se dá na tomto poli dokázati s 10 chlapeckými hlasy, zvláště když hochy oblečeme v ministrantské roucho a umístíme je poblíž hlavního oltáře, jako „opravdovský” chór, čeho se dá s nimi docíliti i v tak odlehlém horském místě, jako je Ondřejov (Andreasberg) na Šumavě: mohl by vypravovati vldp. Karel Loško, nyní katecheta v ústavu Sester N. Sv. Olt. v Českých Budějovicích. Ale i jinde na venkově nejsou hoši méně učeliví a vnímaví. Na př. v okolí Velhartic, Hrádku, Hor M. B. atd. můžeme slyšeti, jak páni kluci i na pastvištích hvízdají si se zálibou motivy ze mše de Angelis. Jak rychle přechází melodie této mše lidem do krve, mohu mimo jiné dosvědčiti projevy několika účastníků varhanického kursu v Sušici v r. 1930, kteří se do tohoto formuláře v pravém slova smyslu zamilovali. 34 | ||||
|