|
| ||||
| ||||
|
známý zpravodaj o vícehlasém zpěvu jest ve stol. XI. Scotus Erigena, jehož definice organa zní: „Zpěv, tvořený hlasy různého druhu a polohy, které brzy zaznívají, značně jsouce od sebe vzdáleny a zachovávajíce pozorně odměř°mý poměr, brzy se zase přibližují a spojují, řídíce se uměleckými pravidly podle zvláštní povahy církevních stupnic a dávají tak přirozený a líbezný souzvuk.” — Nejstarší forma organa vy-cházela z unisona, jiný způsob jest t. zv. paralel-ní, kde cantus firmus jest doprovázen souběžnými kvartami, dalším druhem jest organum suspensum, jakási dlouze vydržená prodleva, i ji-
né další druhy přirozeným vývojem se tvořící. Při naslouchání těmto zpěvům jest třeba pře-orientovati se myšlenkově co nejvíce do dávných dob, jinak zůstanou nám tyto skladby vel-mi vzdálené, nebol nevycházejí z vědomí harmonické jednoty, ale snaží se primitivně kombinovat několik melodií, verfikální výslednici při tom zcela přezírajíce. Několik vět, původ vícehlasu a prostředí jeho vzrůstu jasně charakterisujících, promluvil předem Dr, E. Trolda. Odvaha vokálního tělesa P. P. K. S., s kterou přistoupilo k provedení díla tak nesnadného, byla odměněna dokonalým zdarem. — R. Š. Různé zprávy O zdárném pěstění chrámové hudby a zpěvu (zvl. lidového) v Domažlicích, píše plzeňský „Č. západ` v čísle 4., roč. XXVI., na str. 4 následovně: „Podle nařízení nejdůsf. biskupského Ordinariáfu v Čes. Budějovicích, jež bylo uveríejněno v „Acta curiae” č. 9. ze dne 7. května 1927 na str. 35, byl v našich kostelích zaved n „Český kancionál”, vydaný Chrámovým družstvem v Pelhřimově. Není třeba zvláště připomínati důležitost jednotného zpěvníku, protože to učinily nadřízené církevní úřady způsobem dosti jasným ve svých prohlášeních. Mladší generace maií v ruce příručku, která ohsah°m i formou vyhovuje všem požadavkům po stránce hudební i textové. Cvičení nových písní se obě-tavě a horlivě ujali zdejší katecheté za vedení varhaníků obou našich kostelů a dnes jsou všichni spokojeni s výsledky své práce, kterou uznal sám nejdůstojnější pan biskup J. E. Msgre Šimon Bárta při generální visitaci v r. 1932, vysloviv se pochvalně o zpěvu při bohoslužbách. Školní dítky při svých nedělních mších svatých získaly svým zpěvem i dospělé věřící, kteří dnes rádi chválí Boha při nejsvětější Obě-ti z nového kancionálu. Ta práce a námaha stála jistě za to a užitek mnohonásobný přinese tato setba i v budoucnosti, protože zpěv povznáší duše malých i velkých k větší lásce k Bohu a povzbuzuje i horlivost v návštěvě služeb Božích. Každý opravdu zbožný věřící má radost ze zavedení nového zpěvníku a z povznesen$ církevního zpěvu u nás. Bylo ještě třeba, aby i při mších sv. o všedních dnech rozléhal se pod klenbami našich chrámů hlahol písní kostelních. A o to získal si zase velkých zásluh nově obnovený spolek kostelních Literátů domažlických, jenž byl oživen na popud vsd. Msgra V. Novýho, zdejšího duchovního správce. Tento spolek byl založen v Domažlicích již v 15. sto-letí, jak dokazují zachované písemné památky. Vlivem popřevratových poměrů ochabla jeho činnost a zdálo se, že se to stalo navždy. Před posledními svátky vánočními sešli se však do-sud žijící bývalí členové na děkanství, kde po proslovu Msgra Nov~ ustavil se prozatímní výbor, který si vzal za úkol dřívější činnost za-hájiti. Ustavující valná hromada se konala na sv. Štěpána 26. prosince 1932. Protektorem spol-ku byl zvolen vsd. Msgre Václav Nový, starším p. Vojtěch Vrba, měšťan, dohližifelem pp. Martin Koukol a Karel Hána, odbornými poradci pro cvičení písní a jejich přednesu pp. Jiří Eret, varhaník a Eduard Muška, úředník záložny, je- jichž funkcí byly dopiněny stanovy na návrh ředitele kůru p. V. Flegla. Spolek má dnes již 23 horlivých členů, kteří při mších svatých o všedních dnech i o svátcích na vykázaném postranním kůru vedou církevní zpěv k radosti věřících, kteří je horlivě následují. Vzpomenou-ti sluší, že při zpívaných a slavných bohoslužbách již dávno stojí na vysoké úrovni chorální, sborový a sólový zpěv za doprovodu orchestru pod vedením vynikajícího odborníka, p. ředifele kůru Václava Flegla. Máme tudíž v Domažlicích postaráno všestranně o důstojné doprovázení služeb Božích církevním zpěvem a hudbou, zacež patří zasloužený dík všem vpředu jmenovaným osobám, jimž i pro budoucnost přejeme hojnost zdaru a Božího požehnání.” X. jubilejní festival v Estonsku uspořádán bude v hl. městě Estonska Tallinnu (Revalu) 23.—25. června. Festival, jenž bude třetí v samostatném Estonsku, bude nejmohutnější v dějinách estonských f,esfivalů počtem účinkujících i po stránce umělecké, jelikož zúčastněny budou nejl -pší estonští skladatelé a kapelníci. fÍčinkovati bude 590 sborů a kapel se 20.000 zpěváků a hudebníků. Současně koná se týden estonské hudby, do jehož programu jsou zahrnuty koncerty, při-nášející skladby symfonické, operní a oratorium. Také budou uspořádány scény v přírodě na jevišti připraveném pro 1600 účinkujících. -- Dále bude uspořádán den estonsko-ruské kul-tury, který organisuje estonská mládež na rozsáhlém sportovním stadiu v Tallinnu. Předvedeny budou staré estonské a ruské národní tance, hry a písně. Pro cizince naskýtá se tu vhodná příležitost seznámit se s malým, inteligent-ním a pohostinským baltickým národem a mořskými lázeňskými městy jako jsou: Pirnu, Narva (rozsáhlé mořské pleso), Hapsalu, Kuresaax (mořské bahno). Účast hostí je již hlášena i z Ameriky a Australi~ a j. Z Prahy slíbil svou účast pěvecký sbor „Křížkovský”, který již dříve koncertoval v Estonsku. Norberf Kubát, náš vynikající círk.ev. hudeb. skladatel a řed. kůru arciděk. chrámu v Plzni, oslavil dne 12. března své sedmdesátiny. Hud°bní náš český svět ooenil při té příležitosti veliké zásluhy Kixbátovy, kterých si získal na poli hudby světské jako skladatel, jako sbormistr i jako hudební paedagog. Naší povinností pak jest, abychom zdůraznili Kubátovu činnost na poli hudby církevní. Veškerá činnost jeho vy- 46 | ||||
|