|
| ||||
| ||||
|
PÍSNĚ
K SV. PATRONUM v r CESKYM Napsal Jos. Pospíšil, "hudebnil jos. B. Foerster. F,ydalo Cyrilo-Metodějské knihkupectví Gustava Francla v Prase. Velká osmerka, 8o stran, Kč z o •- Duchovní písně náležely od staletí k chloubě české literatur} básnické, jež se před celým světem může pochlubiti starobylými skvosty svých zpěvú „Hospodine pomiluj ny!” a „Svatý Václave!” Písně k světcům a zejména k svatým českým patronúm počal v celé cyklu a sborníky družiti již časný literární barok šestnáctého století. Neprávem podceňovanému Šimonu Lomnickému z Budče náleží zásluha sepsání a vydání prvního katolickélio kancionálu z roku 1595, v němž českým patronúm byly věnovány rozměrné „písně Historické”. Od té doby v každém z četných našich kancionálú věnována patronúm českým zvýšená pozornost. Podceňovaný sedmnáctý věk „temna” honosí se dokonce vynikajícím básníkem Adamem Michnou z Otradovic, který svou ISvatoroční Muzvku", vvdanou v Praze 1661, věno-val cele písním liagiografick\~m. Na tohoto originálního pěvce lásky k svatým patronúm českým si vzpomínáme živě při čtení nového sborníku „Písni k svatým patronům českým”, jež s vroucí láskou zapěl vynikající náš básník, Josef Po-spíšil, známý autor řady knih básní lyrických i epických. Naši osvědčení pěvci, ať František Sušil, Jaň Soukup, Xaver Dvořák, František Kyselý, Sigismund Bouška, Karel Dostál Lutinov, Václav Bělohlávek či František Kašpar, napsali nmoho jednotlivých písní k uctění českých světcú, ale zbásnění celého cyklu 24 písní, jako Pospíšil, nevěnoval se z nich dosud ani jediný. Vyšehradský kanovník Beneš Metod Kulda, který svými „Legendami” pokusil se v devadesátých letecli o dílo podobné, nebyl básníkem takové inspirace jako josef Pospíšil, lyrik hlubokélto citu a velké kultury umění veršového i strofického. Dílo Pospíšilovo přichází vhod i jako osvěžení a obohacení starého pokladu písňového, dnes již přece jen stálým opakováním zevšednělého. V neznámých dosud textech opěvá tu skutečny básník a kněz novým vzletem Boliorodičku, světce josefa Pěstouna, Annu, Petra a Pavla, Mikuláše, Františka Serafinského i Antonína Padovánského. Ale vedle horlivě uctívané plejady velkých českých patrono budí svými zpěvy zájem i o patrony neprávem zapomínané, o blalioslavence Ivana a Hroznatu, o blahoslavenkyně Anežku Českou, Mladu Abatyši a Zdislavu. A svou ryzí poesií umožňuje oslavovati zpěvem i nové oblíbené světce Josafata a Terezičku z Lisieux. Slovesnou část vyzvedá v oblast vysokého zpěvného umění veliký náš liudební mistr Josef Bohuslav Foerster svými 24 novými komposicemi, jež samy znamenají příliv svěžího vzduchu do našich chrámů a radostné opojení novou melodickou krásnu všech duší věřících. Je tedy edice Pospíšilova a Foersterova z těch vzácných úkazů současné duchovní kultury národní, jež nemohou zustati nepovšimnuty nikým, komu zvroucnění víry a zušlechtění citú našeho lidu není Ihostejn5m. CYRILO-N1ET011ĚJSKÉ KNIHKUPECTVf KČ 20~- GUSTAVA FRAN CLA V PRAZE I, 536 | ||||
|