|
| ||||
| ||||
|
6. Všeliké světa stvoření;
7. V městě Betlemě zrozené. Při posledním jsou v začátku připsána slova „Inter nanos”. Tato slova vzbuzují podezření, že asi původní text zněl „Inter nanos mulierum",21 takže snad ani nejde o skladbu českého skladatele. Totéž podezření vzniká při č. 1. pro rytmickou shodu s německým „Das alte Jahr ist nun vergahn” nebo „Das alte Jahr vergangen ist".22 Avšak i kdyby to byly skladby cizí, shodují se dosti se skladba-mi ostatními v tom, že se sloučení obou sborů (v osmihlas) provádí zde i tam dosti často a že imitatorní práce téměř schází: u č. 1. je v začátku malý imitatorní náběh, v č. 6. přichází jedna imitatorní sekvence mezi V. a basem (harytonem) na 3 místech skladby. Zcela jinak č. 5., které má pozoruhodný začátek: na jakési předtaktí navazuje (tónovou repeticí) stoupající penfachord; toto thema se přejímá postupně od všech hlasů na tonice nebo dominantě, avšak nástupy se provádějí na 5., 7. a 3.čtvrf'ové notě thematu. Kuste vy - ku - pi - te - li, Kriste vykupi - Vlt. _~ -- --~—~—k--~--r-~--- _~_—~ — ~ C~-~ Kriste vyku - pi - te - li, Ten. —T 7 7 - --Č k=~ Kriste vy ku pi te - es. --'—— —zim- -a —+ o--•---— Kriste vy-ku-pi-te - li, Dále musíme obdivovati, jak duchapině byl Text zhudebněn; zní totiž takto: „Kriste Vykupiteli, tebe tvá přemilá máti když porodila, kolíbala malého, zpívajíc takto: Nynej, mé milé dětátko. Alleluja.” Po úvodních imitacích střídají se oba sbory a před dvojtečkou textu (na slova „zpívajíc takto”) se spojují. Zpěv Mariin, vlastně jen slovo ,nynej” přednáší pouze V.: ny - nej kterýžto motiv se třikrát opakuje, pak teprve nastupuje 1. sbor. Přidělení toho-to prostého motivu jednomu (ženskému) hlasu, rytmus zpěvu, vyjadřující pohyb kolébky a konečně stále opakování motivu po způsobu matek, chtějí-li dítě uspat, jsou prvky, můžeme říci, naturalistické, skutečnosti odpozorované. Ve zpěvu pod č. 7., vánočním, chtěl se skladatel přiblížiti lidovému zpěvu, jenž si libuje, doprovázeti danou melodii spodními terciemi. V mensurální hudbě nenalézáme víc tercií za sebou než tři. Zde ale vede skladatel V. a bas po 4 21 Pokud vím, komponovali motefto „Inter natos mulierum” Lasso, Chainne a Hollander, a-však ne jako osmihlasL. Podkládati skladbám úpiné jiný text (ne pouze překlad) bylo zvykem již tehdá. 2 příklady poskytuje rkp. V E 35 Národ. musea. Lassovo motetto ,Decantabat populus` má zde pouze český text: „A duch jeho v nás přebývati bude” a hymnus téhož ,Jesu Iucis orto sydere'', „Radujme se v Pánu svém”. _2 Také tento text byl zhudebněn několikrát; pro osmihlas snad tehdá jen od Setha Calvisia (1603). Pro nedostupnost dotyčného výtisku nebylo lze, skladby porovnati. 55 | ||||
|