|
| ||||
| ||||
|
V těchto příkladech jsou tedy epenfhetické noty velmi zřejmé. Epenthese penultima může býti tvořena; ale i také větší neumovou skupinou. Na příklad:
b) Akcentovaná epenthese. Vzniká podobně jako penultima: připojením krátkých předposledních slabik, ale místo akcentů na skupině neumatické odpovídající této předposlední slabice, je tento kladen z rythmických důvodů zpět na jednu notu epenthetickou. Příklad: 4 J 1 in - tér — e - ni pro clí: - ni li au - dí - tum tu - um et I i ti - nu - c) Epenthese recitační. Celý tenor může býti epenthesí: stAn tele rprnMellckj I~noi ve - ni - te den - lep et v - tli - ~~ le Uli - mi I,IIIII d) Epenthese eufonická čili spojovací. Tvoří ji ty noty, které jsou připojovány k melodii proto, aby příjemněji a lehce usnadnily spojení slabik nebo celých skupin. Protože toho specifikum má svoje zvláštnosti a případy v modifikaci dieretické, vznikající dělením, uvedeme příklady a zmíníme se o tom, až při problému chorální dierese samotné. e) Epenthese liquescentní bývá obyčejně redukována na epenthesi předcházející a zmíníme se o ní rovněž později. (Srov. zatím Paléog. mus. díl II., 72 a dále). Epíthese a epithetické noty jsou v liturgických melodiích velmi časté. Rozeznáváme tu alespoň 2 skupiny: 58 | ||||
|