|
| ||||
| ||||
|
Gottfried Scheibel ve svých ,Zufállige Gedanken von der Kirchenmusik" z r. 1721 se přímo o to zasazoval, aby církevní hudba, má-li působiti, byla psána slohem divadelním a aby se zbavila co nejdříve onoho přežitého braku, který zdědila po 17. století. Že tento estetický názor církev skutečně přijala, po-znáváme ze skladeb, jež složili sami skladatelé z řad duchovenstva, tedy činitelé zajisté nejkompetentnější. Uslyšíme arii P. Jana Lohela, premonstráta strahovského, kterou připojujeme, ježto jde o spolužáka Myslivečkova u Habermanna. Motivy, z nichž arie je vybudována, napovídají již budoucího Mozarta, však sem tam hlásí se ke slovu Habermannův pathos.
Na konec ještě dva protějšky, otce a syna, barokistu a neapolitána. Je to Šimon Brixy, nám již známý, a Frant. Brixy, svatovítský kapelník, největší optimísta z našich skladatelů 18. věku. Kdybychom si jeho arii přepsali na klavír, mohla by býti zcela dobře sonatou. Když si uvědomíme, že Mozartovi bylo při smrti Brixyově 15 roků, poznáme, jak styl, který jsme dosud znali pouze jako styl Mozartovský, byl již tehdy připraven. Snad právě způsobilo toto intensivní pěstování neapolského stylu u nás, že potom Mozart, když zavítal do Prahy, byl zde přijat s takovým nadšením, maje cestu dávno připravenou. Že nadšení pro Mozarta ještě dlouho doznívalo, poznáme z varhanního koncertu strahovského anonyma. Bude jím asi )an Kuchař, divadelní kapelník a varhaník na Strahově (t 182'9). Vývojově uzavírá tento anonymus linii, kterou můžeme dnes sledovati již od Plánického přes Lohela, Myslivečka a Brixyho. Vy-trhnouti tyto mistry ze zapomenutí a potěšiti se z krás jejich dávno zapadlých melodií, tot účel následujícího programu. E. Z. Jaroslav Dušek: Krajskýsjezd CyrilskýchJednot a Chrámových sborů v Moravské Ostravě. Arcidiecésní jednota Cyrilská v Olomouci uspořádala v neděli dne 2, července v Moravské Ostravě krajský sjezd Cyrilských jednot a Chrámových sborů z Ostravska, Opavska a Hlučínska. Protektorát sjezdu laskavě převzal arcibiskup olomoucký, J. Excell. Dr. Leopold Prečan. Obecná jednota Cyrilská byla za-stoupena dvěma delegáty: vldp. P. J. Štikarem O. F. M. a jednatelem Jarosl. Duškem. I moravské jednoty, s olomouckou včele, vyslaly své delegáty. V sobotu 1. VII. o 8. hod. več. byla v basilice Nejsv. Vykupitele konána společná zkouška zúčastněných sborů. Již ta, přes to, že bylo zastoupeno tolik různorodých složek pěveckých, slibovala předem pěkný úspěch podniku. V neděli ráno po 9. hodině uvítal účastníky sjezdu, jakož i hosty, vldp. katecheta Moritz za spolek „Ludmila”, v jehož domě schůze konána. Vsdp. děkan, Msgre Kubíček, jako duchovní pastýř vítá shromážděné, oceňuje jejich obětavost, děkuje za zájem, jaký projevili nejohroženějšímu kraji našeho státu a pro-náší přání, aby sjezd ten oživil v kraji Cyrilské hnutí a přispěl k zvelebení církevní hudby. -- „Dnešní den — praví — budiž prostředkem k navázání styků cyrilských, povzbuzením k nadšené práci v kraji a načerpáním nových sil a nadšení, budiž ukázkou všem, kdož na poli církevní hudby pracují?” V závěru své řeči dovolává se slov sv. Pavla, jenž ve svých listech nabádá bratry, aby v písních a žalmech oslavovali Hospodina a zbožnou písní obveselovali ducha svého. — Místopředseda arcidiecésní Jednoty olomoucké, p. senátor Arthur Pavelka, umlouvá předsedu vsdp. P. Em. Soukupa O. Praed., jenž pro povinnost svoji na jiném místě nemohl se sjezdu zúčastniti a předčítá jeho pozdrav sjezdu: „Dvě zdánlivě neslučitelné věci se sešly v Moravské Ostravě. Do úsilovného ruchu práce přichází zpěv, do neúnavného využívání pokladu země přicházejí představitelé nezemského zpěvu a hudby, jež nemá pozemských zájmů. Pozdravuji hostinné město a všechny, kteří nás přijaliI Jako všichni, kteří milují zpěv a hudbu, jsme lidé, kteří na svém programu nemají zájmů hrubých. Jediným naším zájmem jest posvátný ráz zpěvu a hudby. Jako se jménem sv. Cyrila je spjata památka duchovní kultury našeho národa, tak s jeho jménem jest spja- 65 | ||||
|