|
| ||||
| ||||
|
praví: Člověče, čiň se, Bůh ti pomůže! Což nelze toho vztahovati i na Cyrilské jednoty? Vy, účastníci, členové Cyrilských jednot, sbormistři, předsedové, jednatelé, nemáte možnosti ve svém nejbližším okolí působiti k tomu, aby byla založena nová Cyrilská jednota? Neomezujte se jen na ten úzký okruh vaší působnosti. Exempla trahunt — i váš příklad nechf zapůsobí tam, kde trochu liknavosti. Jest v dnešní době nutno odložiti trochu toho ostychu. Nelze uznati ani to-ho důvodu, že kdyby se založila Cyrilská jednota, mnozí členové by vystoupili! Proč? Což slova Dra Martinů by vyzněla na prázdno? Což v Literátských bratrstvech nám zůstalo málo krásných příkladů a pokladů až do našich dnů? Vy, Cyrilisté, houževnatostí svou docílíte, aby příkladu Vašeho, Vaší obětavosti, Vašeho nadšení bylo následováno? Kéž krajský sjezd v Moravské Ostravč zapůsobil svým výsledkem na srdce a duši těch, kdož stojí včele chrámových sborů, aby ta slova, která tu a tam padla, nebyla pouhými slovy, ale aby z nich zrodily se skutky, tak nejlépe se odvděčíte těm, kdož Vám připravili tak krásný, nezapomenutelný den?
Vilém Juchelka, uč.: Několik poznámek k církevní hudbě ve slezských chrámech. Slezsko nebývalo kolébkou velkých hudebníků. Sychravé podnebí jako by u-bíjelo všechen inspirační vzmach hudebníků zde žijících. A jmenovitě církevní hudba jest zde popelkou, strádající; zdálo by se, že není pochopení pro vážnější práci v tomto oboru u nás, kde průmysl jest na nejvyšším stupni vývoje a zatlačuje svou vehemencí každý ideální počin, nechávaje mu živořiti jen v místech morem industrialisace nedotčených. Ve slezských kostelích se přesto hodně zpívá. Ale jaký to zpěv? Pochopení pro hudbu chrámovou se nepěstuje, varhaníky (a to i ve městech) nemáme vyškolené a chorál jsem slyšel pouze ve dvou či Třech chrámech a to ještě tak zkreslený, každá obtížnější figura odstraněna z důvodů ovšem lehce pochopitelných. Pějí se písně z olom. kancionálu. Nepravím, že nejsou dosti dobré pro chrám. Ale jejich jednotvárnost se omrzí a lid je zpívá, aniž by si uvědomoval jejich obsahu. Kde je vina? Především v duch. správci a varhaníku. Nechci nikomu křivditi, když píši, že 90 0'o našich slezských —českých -- farářů není hudebně tak vzděláno, aby se odvážilo malé reformy hudby, jež je součástí liturgie, jimi vykonávané. A varhaníci? Jsou rádi, když jim nikdo nestaví před oči novoty, ne-baf to znamená práci, a oni jsou po většině jinak a výnosněji zaměstnáni, než aby se pouštěli do práce, která se jim zdá nevděčnou. Ale triumf vší ignorance jest, když se sejde několik inteligentů, chtějíce postaviti chrámový zpěv na vyšší ú-roveň a jsou diplomaticky odmítnuti, ačkoliv své služby nabízejí zdarma. Takových případů vyjmenuji celé tucty. O cyrilském hnutí zde víme velmi málo. Faráři někteří „Cyrila” „dobře” u-schovávají. V jedné obci založili ,Cyrilskou jednotu". Myslil jsem, že pozvou všechny přátele chrámové hudby k spolupráci. Ale kdepak. Docela potichoučku se sešlo několik známých, požádali o schválení své jednoty - a nic. Jestli-že dříve jsme slýchávali nemožné „pastýřské” nebo se zkrácenými texty, nyní to slyšíme také, jenže častěji. Přímo výsměch svému spolku. Vidím jen jednu možnost. Správný gregoriánský chorál. Řádně nacvičený, byti s málo zpěváky. Pohyblivé části třeba recitovány. V tom vidím záchranu. Odpovězte mi, slezští hudebníci, zdali máte chuť k takové práci. Pakli ano, uvědomte si, že tím neubijete zájem pro zpěv chrámový, ale získáte si obdivu za svou práci. Učte lid slezský zpívat. A nehřešte už na něm. Vezměte do ruky „Cyrila”, za-ložte řádný ochotnický chrámový sbor, pracujte poctivě, v duchu církve katolické, a její liturgie, chtějte se státi nejen diváky na liturgický obřad, ale součiniteli v něm společně s knězem 1 Příště vám napíši něco, že jsme kdysi zpívávali lépe, dokud jsme měli více odvahy a chuti. 68 | ||||
|