|
| ||||
| ||||
|
Rukopis se dnes skládá již jen z 5 hlasových svazků, místo původních 8, a obsahuje 17 mší, jejichž autoři jsou: Georgius altus de monte, Venceslaus Falco Piscenus, Joannes Cavac[c]io, Joannes Bufler, [Joannes] Stadlmayr, Antonius Holzner (3), Joannes Feldmayr (2), Joannes Cyrill, Franciscus Maria Guaitoli a anonymi (5). Až na 4 najdeme tato jména v Eitnerově Quellen lexikonu, čímž vzniká domněnka, že se snad jedná o skladatele české, nebo alespoň domácí, které Eitner ovšem znáti nemohl. A skutečně, nebot pátrání mělo následující výsledek:
1. Jméno ,altus de monte" jest patrně jen jinou formou jména ,Altimontanus" shoda pak křestního jména vede nás k tvrzení, že se jedná o Jiřího Altimontana, jenž byl asi od r. 1600 varhaníkem v Prachaticích, kde zemřel roku 1608. Jeho mše nese název „super Tulerunt Dominum H. Praetor”. Jelikož motetto Jeronýma Praetoria vyšlo ponejprv tiskem r. 1603,3 dlužno klásti vznik mše Altimontanovy do doby od 1603 do 1609. 2. Jan Bufler byl začátkem XVII. stol. varhaníkem v Domažlicích.I Odtud se dostal do Výprachtic (okr. lanškrounského) a konečně působil jako školní rektor v Rychnově n. Kn., kde zemřel před r. 1655.5 3. Venceslaus Falco Piscenus nebo též Pisecenus jest opět latinisované jméno, jehož nositel se jmenoval Václav Sokol Písecký. Vzhledem k latinskému tvaru, musíme jej hledati mezi osobami učitelskými s vyšším humanistickým vzděláním a skutečně nalézáme jednoho tohoto jména jako školního kolegu (t. j. mladšího učitele) při škole v Sušici r. 1603.E R. 1607 byl tam již školním správcem a ucházel se o stejné místo v Netolicích. 4. Jan Cyrill nemohl býti zjištěn. My sice víme, že jeden bakalář toho jména žil v Českém Brodě, kde se r. 1575 oženil, avšak toto datum je poněkud časné a také stísněné poměry, ve kterých se tento bakalář Cyrill nalézal, - utekl pro dluhy z Českého Brodu do Prahy na Nové město,' — nezdají se nasvědčovati tomu, že by byl se ještě zabýval skladatelstvím. Konečně nezáleží nám ani tak na zjištění osobnosti, jako spíš na faktu, že se jedná o osobu se jménem u nás tou dobou obvyklým,s jinde se nevyskytujícím, z čehož usuzujeme i u tohoto Jana Cyrilla na domácí, ba lze říci český původ. Mše těchto 4 skladatelů (budou zde citovány pouze začátečními písmeny A, $, F a C) jsou dvojsborové. Ačkoliv ve všech jest zhudebněno pouze 6 obvyklých částí mešního ordinaria, liší se od sebe různou délkou, čítá totiž námi zhotovená partitura B 26, C 28, A 39 a F 44 stran. Také se rozcházejí ve způsobu rozdělení jednotlivých částí na věty, což patrno z následujícího přehledu: K. Emingerová: Z pamětní knihy bratrstva literátů v Prachaticích v ČČM. 1909, str. 109, kde se nazývá Georgius Albimontanus a Bopfinga. S heslem ,Musica noster amor" zapsal se r. 1600 jako varhaník v Prachaticích do pamětní knihv literátů. Konrád: Dějiny posvátného zpěvu staročeského od XV. věku, str. 142, četl ,Altirnontanus a Bopfinga", myslí ale na rodáka z Vyššího Brodu, kdežto rodištěm jeho je právě městečko B,opfingen v Bavorsku. 2i Ve sbírce „Florilegium selectissimarum canti~onum”, kterou vydal Erhard Bodenschatz v Lipsku. Po druhé bylo vydáno skladatelem samým v jeho ,Canti,ones sacrae-" r. 1607. 1 Dvorský: Paměti o školách, str. 349. O životě Buflerově v Rychnově dopátral jsem se zcela náhodou: prohlížeje >,Jesuitica" v Hrad-ním archivu pražském (panu vrch. odbor. radovi dru M•orávkovi děkuji za laskavé k tomu svolení), nalezl jsem mezi studenty olomouckého gymnasia Matěje Buflera z Rychnova, jenž roku 1679 jako principista byl 2, varhaníkem a (ještě nedokonalým) trubačem. Na můj dotaz u děkanského úřadu v Rychnově n. Kn. bylo mi vsdp. děkanem Fr. Machačem a p. učitelem Stanislavem Dvořákem ze Solnice sděleno, že Matěj Bufler narodil se v Rychnově dne 11. února 1661 jako syn jakuba Buflera. Jakého povolání by1 Jakub Bufler, nevíme. zato ale máme zprávy, že byI přijat dne 21. ledna 1656 jako rodič výprachtický v sousedství města Rychnova; rok předtím se v Rychnově oženil a snubní zápis z 10. ledna 1655 jej označuje jako syna Janova, někdy rektora školy v Rychnově. Jméno Bufler se v Rychnově psalo též Buffler, Buchler, ba i Buhler, všude ale běží zřejmě o členy jedné rodiny. Za tyto zprávy, doložené příslušnými výpisy z archiválií, vy-slovuji oběma jmenovaným pánům své díky. Dvorský, str. 328, 348 a 579. Týž uvádí na str. 344 a 555 ještě jiného Václava Falkona, bakaláře v Čáslavi r. 1564, tedy učitele daleko staršího, jenž ostatně není ani označen jménem ,P.ísecký"; s ním bych uvedl v souvislost spíše Danicla Falkona Čáslavského, jenž vyučoval mezi 1588—1596 v Poličce (K. Adámek v ČČM. 1901, str. 360 a 367), kdežto k Falkonům Píseckým nál,žel Jan, od r. 1610—1613 při škole lounské (Storn. hist. kroužku, 1901, str. 91). Zikm. Winter: Život a učení na partikulárních školách, str. 338. & Jiný Jan Cyrill stal se 1609 členem dolejší konsistoře, 1618 kazatelem v kapli betlemské. 75 | ||||
|