|
| ||||
| ||||
|
ní, protože v nejvěfším patrně statistickém počtu bude lze klíče umístiti tak, ev. i na lince pomocné, že hlavice not na osnově budou umístěny lokálně na místech shodných v obvyklé fonalisaci klíčem „G” houslovým a „F” basovým. Současně je klíčem „C” dána možnost vhodněji zapsat polohu mimo normalisovanou domicilaci moderní, tedy lépe opatřit výjimky, jež by v klíči „G” byly notopisně podstatně deformovány.
2. Nepoměrně složitěji má se věc při notách samých. LIž pouhý fakt, že běží o transkribci, dokládá, že nemělo by věcného smyslu přenášet na pětili;nkovou osnovu notové (vary chorální. Proti užití běžných notových tvarů moderních mluví však fakt, že tyto nové noty jsou nadány nezrušitelnými přináležitostmi, které nejsou jim námi přidány, ale jsou součástí i výsledkem konstruktivního organismu celé soustavy vůbec, takže každá změna a aplikace znamená eo ipso rozrušení systému. Východisko z tohoto dilemmatu podá přehled toho, co se požaduje, aby notopis zapsal. Především tedy kvality melodické. Pokud jde o složky tónových výšek v nápěvu, af běží o výšky samy, či o rozdělení jejich na jednotlivé slabiky a slova, i o jejich spořádání skupinové a větné, a konečně o sporadické připomínky přednesové, vzhledem k tónové výšce a tónu, — není pochyb, že na vhodně to-nalisované osnově kterýkoli vhodný tvar notové hlavice, přesně na osnově umístěný vertikálně i horizontálně, spolu s pomocnými znaménky, vyjádří požadované se vší určitostí a bezpečností. Po výškové stránce výběr tvaru u not je řízen výlučně pouze grafickou vhodností. Jest jen pochopitelné, že tento výběr bude současně dbát vymožeností dnešních, to jest povahy písma psaného, a ne kresleného, a barevně bílého. 3. Obsažnější však je příhled ke (varu not, pokud běží o zapsání kvalit časových. Rytmus gregoriánského chorálu je dnes sporný; historicky i paleograficky. Kdyžtě otázka rytmu nebyla uspokojivě řešena, a jsme přesvědčeni, že historicky vůbec řešitelna není z dostupných pramenů historických, kdyžtě pak i víme, že chorál prošel velkým vývojem v oblasti tónových výšek, a to nejen slohových, nýbrž i lokálních, nezbývá než teoreticky si ujasnit, jaké povahy museGa být ona časová kvalita (nepřesně rytmus), která teprve součinem s kvalitami výškovými vytváří pojem i fakt „melodie”. Jest tedy dotaz o tom, co po stránce rytmické nota choralis, jakožto specifické písmo zapsati mohla a měla. Bez udání důvodů, prostě a limine, neuvažujeme při gregoriánském chorálu o rytmickém řádu nevokálním; ovšem všechen zřetel obrací se k rytmu vokální-mu. A tu ex definifione vyplývá, že gregoriánský chorál užíval obou vokálních rytmických typů, jež hudební psychologie stanoví. Je to rytmus, který nemá časové pravidelnosti a který vzniká se zpěvem z mluvního podkladu řeči. Řeč totiž artikuluje mluvní kontinuitu na slabiky, které jsou sice jednotkou řeči, leč mající různé trvání. Tak mluva nemá pravidelnosti, a rytmus mluvy rovněž ne. Vycházíme-liz pracovní hypothesy teoretické, že zpěv vznikl stylisací různých výšek tónových a byl přednášen ve volném rytmu podle akcentů textu, a z pracovní hypothesy historické, shodné s zprvu uvedenou, že gregoriánský chorál melismaticky se vyvíjel od typu primitivního k melismatickému: pak jeho rytmus náleží k řádu irracionálního rytmu mluvního, v němž plynoucí čas není rozdělován podle zvolené konstanty, veličiny či kvantity to, již lze dělit pravidelně. Vzniká tu volný hudební rytmus, vyplývající z měny členů zdůrazněných a nezdůrazne"ných, aniž by při tom byla mezi nimi vytvořena konstantní relace krátké a dlouhé časové doby, přesně sebou měřitelných. Tento rytmický typ (později zase obnovený na př. v recitativu opery) je příznačný pro gregoriánské zpěvy nehymnické. Vedle něho je v gregoriánském chorálu zastoupen i druhý řád rytmický, tak řečený rvtmus numerický. Jeho pravidelnost, na rozdíl od typu předchozího, lze definovat stejnočetně, t. j. text měl v-- svých oddílech stejný počet slabik, ač oddíly vyšší nemusí míti stejnou délku. Leč ani zde není čas měřen jako v racionálním rytmu konstatováním stejného trvání určité, stanovené doby. Také tu běží o přízvučný rytmus založený na důrazech. Tento typ je pak příznačný pro 81 | ||||
|