|
| ||||
| ||||
|
stadium historické, kdy se štěpí a z tohoto okamžitého stadia indukujeme umělou větev vývojovou, jejímž konečným resultátem by byla právě požadovaná
nota choralis transkribční. 1. K tomu cíli za nejvhodnější pokládáme vývojové stadium, kdy do té doby distinktní punctum a virga počínají se vzájemně substituovat, čímž počínají vytvářet jednotnou notu simplex. To jest teoreticky stadium svrchovaně benigní, nebot odstraňuje pleonasmus dvou znaků téže funkce, jichž není potřebí na linkové osnově. Je to také stadium čistě teoretické, neovlivněné lokálními konvencemi. Punctum inclinatum jakožto znak komplementující musí být zachován právě tak jako v onom stadiu. Tím se redukuje počet znaků jednoduchých na dva: znak hlavní a inklinátní. Pro ně byly by pak disponovány značky, jež ne-správně pojmenujme okrouhlou brevis pro virgu a minimou , pro punctum inclinatum. Dříky obou jsou připojeny jednak pro intonační modifikace, jednak pro modifikaci znakovou, kdyby pro věcné důvody bylo třeba viditelněji odlišit virgu a punctum. Pak totiž punctum lze vypsat dříkem oproti dříku virgy zkráceným. Tvar kursivní je volen z ohledů písma psaného a proto z téhož ohledu je možno psát dřík vzhůru či dolů, po straně pravé i levé, právě tak jak to dovoluje běžný notopis. Tvar okrouhlý pro virgu, graficky indentický s nynějším tvarem noty půlové, nebude zde rušivý ani zaměňován. Rytmicky ne-má platnost chronu protu jako nota , , a sousedstvím Q ev. prunctu , je prima vista zařazen do systému tohoto a vyňat ze systému moderní notace instrumentální. Konečně pak, protože oba hlavní prvky i modifikovaný ev. znak pro punctum jsou pouhou grafickou obměnou noty chorální a protože bude jimi dále pracováno přísně ve stylu noty choralis, je zaručena i vokalita tohoto písma. 2. Nota obliqua je v duchu chorálních notací historických rozvedena. 3. Noty semivokální vyjadřují se rovněž historickým znaménku strophicl~5 který ve formě šikmo tažené čárky strophické je umístěn na dříku znaku: d Pro quilismatickou notu zavedeno pomocné znaménko (pod notou či nad no-tou) grafické. 4. Příslušnost not simplex do znaků composit, conjunkt a fusí vyjádří se při-sazením jejich do těsné blízkosti, v čemuž právě dopomáhá tvar minimy pro punctum inclimatum, a zdůrazní se obloučkem ligaturovým. Oblouček legatový sráží pak k sobě příslušné melismatické skupiny ve vyšší celky větné. 5. Podle řečených zásad lze z notových prvků vyvodit celou sadbu notových znaků; přepisují se zde podle typologického schematu, jak je uvádí Graduale Romanum : Virga (punctum) Climacus a Porrectus Torculus resupinus d Porrectus flexus Pes subpunctis Scandicus subpunctis J J ~ J J Scandicus flexus J J J J Climacus resupinus &,,i d i Punctum (pomocné) J Ancus a Punctum inclinatum Bivirga a a Podatus Torculus J-J Clivis ~ i Epiphonus a Clephalicus a Scandicus Salicus d 83 | ||||
|