Kamil Voborský
Ročník: 1933; strana: 87,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Jaroslav Dušek: Kamil Voborský.





V listopadu tohoto roku dožívá se ve vší tichosti a skromnosti — tak jako je celý jeho život — svých padesátin Kamil Voborský, hudební skladatel a ředitel kůru při proboštském chrámu P. v Jindřichově Hradci. Mima několika je-ho skladeb vydaných v České Hudbě v Kutné Hoře není jistě blíže našim cyrilisfům známa jeho činnost a to činnost skutečně velmi plodná? Editio Cyril vydalo dvě jeho motetta a mši B dur, tím vlastně také přišlo jméno jeho více ve známost v našem hnutí, ač by bylo záhodno, aby jeho skladby, které jsou psány v přísně církevním duchu, byly přístupny Cyrilským sborům.

Kamil Voborský narodil se dne 28. listopadu r. 1883 v Táboře, na Klášterním náměstí. Otec Karel byl městským důchodním v Táboře. Oženil se s Marií, dcerou táborského učitele Václava Ed. Krátkého a Johanny, roz. Brožkové. Z tohoto manželství narodilo se pět dětí, tři hoši, dvě děvčata. Nejstarší Karel z---mřel v r. 1914 ve věku 36 let jako učitel v Řepči u Opořan; měl nejen zájem a nadání pro hudbu, ale i pro malířství. Druhá dcera Johanna zemřela v prvním roce svého dětství. Dcera Alexandra, provdána za Ladislava Ošfádala, ředitele nemoc. pojišfovny v Pardubicích. Kamil byl čtvrtým a nejmladší pak byl Rudolf, který je profesorem stát. reál. gymnasia v Prešově. Jest též hudebně činný - - vyučuje zpěvu na gymnasiu a jest sbormistrem tamních zpěváckých spolků. Že hudební nadání bylo v rodě, jest vidno z toho, že i nejmladší bratr komponuje sbory ,a zabývá se hlavně sbíráním lidové písně slovenské. Jak sám se skromný jubilant přiznává, otec nikdy se hudbou nezabýval, ale míval ji velice rád. Proto též měl vzácné porozumění pro Tužby svých dětí a umožnil jim, aby se v hudbě vzdělaly a tak spinil jejich přání.

Prvním učitelem Kamila Voborského byl jeho dědeček, Václav Ed. Krátký, který, jako věfšina učitelů v tehdejší době, byl dobrým hudebníkem. Pocházel — jak již shora uvedeno --- ze staré známé učitelské rodiny Krátkých, z nichž mnozí byli horlivými a nadšenými pěstiteli hudby; působili zejména na Soběslavsku a Kamenicku. Jeho otec Jan, nar. roku 1'777, působil v Tučapech. Václav Ed. Krátký absolvoval nejprve pražskou varhanickou školu za řed. R. Fiihrera, poté vstoupil do učitelského ústavu v Praze. Byl nadšeným pěstitelem hudby a zpěvu a rovněž hudebním skladatelem. Ottův Naučný slovník uvádí jeho životopis a seznam skladeb. Tento tedy, poctivý český hudebník, vzbudil u své-ho vnoučete první zájem ,o hudbu, který se později změnil v lásku. Od šesti let trpělivě učil svého vnuka hře na housle, později též hře na klavír. Ovšem i ostatní sourozenci měli v něm svědomitého učitele a hudebního vychovatele. Ve svých volných chvílích hrával s nimi, hrávali duetfa, tria, kvarfetta a později i hudbu vokální -- smíšené sbory uváděli ve svůj hudební program. V desíti letech daroval Kamilovi otec bezklapkový lesní roh, na který se opět počal pil-ně cvičiti.

Zajímavým a poučným dědovým vyprávěním a seznamováním s různými hudebními skladbami vzbuzována byla v mladé duši láska k hudbě a hudebnímu umění. Tím počal růsti i zájem, o hudbu duchovní. Proto rád při každé příležitosti docházel do místního kostela, kde mohl naslouchati hře varhanní a církevním zpěvům při bohoslužbách. Později, vyšed obecnou školu, vstoupil do táborského gymnasia a ihned v té době začal se učiti hře na varhany u výtečného tehdejšího táborského varhaníka Štěpána Doubka. Jako sekundán již hrával v kostele při mši sv. za svého učitele, o prázdninách pak denně hrával v bl,'zkých Klokotech, poutním to místě. Ve hře na housle se pak zdokonaloval u tehdejšího ředitele kůru Fr. Mathy-ho. Tento pak učinil mu přístupným kůr děkanského kostela, kde pan sekundán konal arobné úsluhy: tloukl (tak sám se přiznává) timpány, zpíval soprán, když bylo třeba, i alf. Nejvíce se vždy těšíval na čas velikonoční, kdy si mohl zazpívati při pašijích. Jako tercián troubíval také již s hudebníky slavnostní intrády při průvodech. Zásluhou varhaníka Štěpána Doubka seznámil se v té době s činností P. K. Konráda, tamějšího katechety, v cyrilském hnutí. Jmenovaný kněz založil a vedl v Táboře Farní Jedno-

87
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ