|
| ||||
| ||||
|
v hudbě užívá a jichž bez mála sto jest. — Lidským hlasem pak možno taktéž utvořiti tóny vysoké a hluboké, což se pomoci ústrojí hlasového stává, k jehož poznání a užíváni nyní přikročíme.
Hlasové a zpěvacf ústroje jsou: 1. plíce, 2, pri dušnice a 3. hHan čili tvrdlo, v němž zvuky povstávají a ícsty ven vycházejí. Nebude zajisté od místa, sdělíme li něco bližšího o těchto důležitých ústrojích, neb ,jako každý řádný hudebník jednotlivé části svého nástroje znáti musí, tak má i zpěvák včděti, jak hlasové ůstrojf spořádáno jest, aby ho pak tím vice s prospěchem užívati dovedl. 1. Plíce. V dutině prsní zavřen jest dychacf ústroj, jemuž plíce říkáme. Podstata plic jest měkká, houbovitá, ze samých trubiček a neščislného množství sklípků čili buněk složená. Do sklípků těch p icházf vzduch, hromadí se zde, část jeho se spotřebuje do krve a částečně vychází průduškami do hrdla a tímto ústy ven. Plíce dělíme na dvě části, z nichž každá za zvláštni plíce pokládána býti může; pravá části jest širšf a kratší, levá delší a užší. Mezi oběma leží dole a k levé straně srdce a jest obklopeno plicemi, zvl,i§tě když se vzduchem nadmou. Obě plíce jsou přehrádkou odděleny, každé pak z nich visí ve vlastní uzavřené bláně, kterou při dychání vždy celou vyplňuje. Plíce jsou spojeny s průdušnicí, která vzhůru běží, a též se srdcem velkými cévami krevnými. Yodobaji se měchům, z nichž proud vzduchu průdušnicí vychází a v hrdle tony tvoří. 2. Průdušnice. Tato táhne se z plievzhůru až k hrdlu. Jest to trubice složená z blan a chrupavek na způsob kroužků v zadu otevřených. Jednotlivé částky jsou: hřtan čili hrdlo, průdušnice a její dvě větve, jedna k pravému, druhá k levému plíci náležející. Pružnost kroužkových chrupavek jest příčinou, že trubice ta nikdy nesplaskne, nýbrž vždy otevřena bývá, aby vzduch při dychání veházeti a-odcházeti mohl. 3. IMan čili hrdlo jest ústroj ležící v přední a hořejší krajině krku pod jazykovou kostí na hořejším konci průdušnice před jfenem a slouží hlavně k utvořeni hlasu. Po-doba tohoto důležitého a velmi znamenitého ústroje bývá dle staří a pohlaví poněkud rozdílná. U děti a dívek jest okrouhlejší, u muže hranatější a podobá se kulatému, spodem vzhůru obrácenému jehlanei. Hřtan jest z ně-kolika pohyblivě spojených chrupavek složen, mezi nimiž nachází se dutina. V té spatřujeme od předu do zadu napnuté dva svazy hlasové, horní a spodnf. Mezi těmito j'sou štěrbiny, které se hlasivkami nazývají a z nichž jest jedna větší a druhá menši. V této menší c"ili spodní hlasivee povstává chvěním se svazů, prouděním vzduchu z plic způsobcjeg»a hlas, zvulc a tón. (Hřtan dochází úpiné dospělosti teprvé v dobách pohlavního výviuu. Jest u muže dospělého mnohem prostrannější a obšírnější než-li u ženy a dělá na přední části krku patrně vysedlý hrbol, jenž se v obecní mluvě ohryzek nazývá.) Všechen vzduch, co ho do plic vchází a z plic odchází, musí jíti hřtanem. (Pokračování) V. budebni příloha Missa in hovorem Sc. Joannis Nepomueeni. Výtečný náš a velehmlivý obnovovatel i pěstitel hudby chrámové ve smyslu církev-ním, který během několika roků zdárně pro-vedl hudební dílo reformační v Mladé Bole slavě a celému vůkolí jasným příkladem ku poučeni a povzbuzeni slouží — František Hruška, ředitel hudby kostelní v Mladé Boleslavě — počíná býti též plodným skladatelem téhož slohu, který s tělem i s duši, s vroucnosti i obětovností, s nasazením zdraví a drahého času v život uvádí. klada českých skladatelů církevních o jednoho člena vzrostla. Skladatelské tercetto : Křižkovský — Foerster — Skuherský přistoupením Hrušky stalo se quartettem.L quartetta bohdá l bude quintetto, sextetto atd. atd. V pravidelné progresi šířením se reformy přibývá též domácích skladatelů. V tom jest požehnáni, které. na práci spočívá. Česká půda není neplodná. Sv. Cyrill již patrně pomáhá. Odevšad slyšeti lze hlasy volající: „Dejte nám lehké skladby a rádi budeme reformovati! Nemáme ještě cvičených zpěváků a pro nováčky potřebujeme lehké zbraně 1” Voláni takové není bez oprávněnosti, ač lehee skládati vyžaduje mistra, nemá-li skladba postrádati vnitřní ceny umělecké, vzletu, života a vnady. První naši hudební umělci hlasu volajicího nepřeslechli. Pro čtyři hlasy smtšené tak učinil Skuherský ve své ,Missa in ho-vorem Sti Ferdinandi," pro tři blasy stejné Křfžkovský v úžasně jednoduchém a předce | ||||
|