|
| ||||
| ||||
|
-- 4á'
nadšeně vzletném „Requiem”, které výtečně se řadí k předcházejícímu jeho „Te Deum” a nezbývá než prositi mistra lehkého, ale i při tom umělecky ušlechtilého slohu, aby nás brzy také mší téhož slohu obdařil. Podobným slohem jal se pracovati i Hruška. ,Missa in hovorem Sc. Caroli Bor, pro 4 hl. smíšené v Cecilii" právě ukončená o tom svědectví vydává. Aby však i zcela slabým kostelním sborům pěveckým umožnil početí reformy hudby kostelní, dokončil právě novou mešní skladbu pro tr"i hlasy smíšené, ku které přidává následující Připomenutí „Nedostatek tenorů zavdal podnět k utvořeni této skladby. Praktickou cenu jí tuším žádný neupře. Průvod varhan nechE nikdy ne-přehluší i sebe slaběji počtem pěvců obsazený sbor; jest on pouze co okrašlující a podporujtcf, místy i výraznost zvětšující činitel, Budiž obsazen dovedným varhaníkem. Christe eléison a Benedictus zpívají Soli neb polosbor. — Rozdělené Soprany a Alty obsadí větší sbor se spolehlivými hlasy. Bassus budiž obsazen hlasy lehkými, také II. tenor je zastane. Tento hlas vystupuje v přečetných místech zcela samostatně, tudíž jest užíváni pedálu co fundamentálního basu nezbytné; bez něho nemožno docíliti žádoucího výsledku. Ostatně budiž co nejpečlivěji šetřeno deklamace s přízvuky, všech udauých znamení dynamických, oddychovacích, jakož i předepsaného tempa.” A poněvadž varhanový part pro venkovskévarhaníky skladateli přodc ještě dosti obtížným býti se zdá, jest ochoten přidělati houslový (pouze) průvod sjednoduchými akordy v hlasu varbau, čímž poslouženo bude i těm, kde od průvodu uástrojného nadobro upustiti se nechce aneb kde poměry hudební toho vyžaduji. Místy zdvojený Sopran i Alt může se vyuechati. Mám za to, že touto mešní skladbou po-slouženo bude všeobecně. Ku konci soukromého listu píše pak skla-datel následovně : Bude-li se vám tato moje mešní skladba, až posud bez titule, líbiti, — přijměte prosím dedikaci — a račte laskavě sobě ji připsati a pokřtíti dle svého dobro-zdání, s přáním pak odevzdáme ji veřejnosti, aby nalezla všude otevřené síně a kůry a Pánu Bohu i lidem se líbila." Pisatel se staročeskou upřímností děkuje za připsáni a co kmotr dává novorozenému dítku jméno nám všem stejně milé a drahé. Toto číslo „Cecilie” vyjde tiskem ve svatvečer sv. Jana Nepomuckého, jehož 1501eté jubileum svatořečeni právě konáme. Nechat tudy na památku radostného jubilea a ke cti a oslavě svatého patrona skladba tato sluje „Iilissa ira honorem Sc. Joannis Neponauceni.” Budiž tak obecně zpívána, jak obecně ctěna jest památka světce, jehož jméno skladba nese. Požehnání a přímluva svatého Jana Nepomuckého doprovázejž tebe po veškerých dědinách českomoravské vlasti, „abys nalezla všude otevřené sině i kůry a Pánu Bohu i lidem se líbila.” Leloner. Drobty a zrnka. Jaké měli v Čechách varhany v XIV. století? 0 tom poučuje nás miniaturní obrázek v breviáři velmistra Lva z r. 1356 (v křižovnické knihovně v Praze sub signat. \VIII. F. 6.). V tomto převzáctném umělém díle zlaté doby Karlovy začíná „matutinum („jitřní”) feriae VI." (pátku) krásnou initiálku E, v níž jest vymalován křižovník oděný v habit a kuklu, an lcráje ňa varhany. Tyto varhany jsou velmi primitivué. Mají řadu děvět cinových píštal, za nimiž jest ještě znáti spodek jiných. Klávesy jsou dle tehdejšíbo zpúsobu tak široké, že se na jeden vejde celá ruka. A skutečně hrající mnich klade na našem obrázku právě jednu ruku na jeden kláves. Druhou ruku zdvihá jako k taktu. Při tom pohlíží významně na kláves, jejž chce právě smbčknouti a zároveň jest na polo obrácen k čtenáři. (Tím se i potvrzuje má domněnka o tehdejších varhanách v Čechách, již jsem vyslovil ve svých dějinách poav. zpěvu" v Cecilii 1878, str. 10. a již proto tímto dopIňuji). Konrád. Oznámení: Hlasy k ,Missa in honorem Sc. Caroli Bor." od Fr. Hrušky v minulém čísle „Cecilie” dokončené, připravují se již k tisku. JPF— S hudební přílohou é. 1. 1~ Nákladem vydavatelovým. — Tiskem Mikuláše a Knappa v Praze, v Karlíně. | ||||
|