|
| ||||
| ||||
|
— 45 —
neděle mám po boku skorem 30 zpěváků. Zkoušky se navštěvuji ochotně a pilně. Při zv láštnich přiležitostech lze počet pěvců až na 50—60 zvýšiti. Bohužel jev pořídku. Poměry jsou zde tyté,, jako všudy, kderiditel chrámové hudby odlzázán jest na spolupůsobeni neplacených ochotníků. — 0 Cecilské slavnosti v listopadu zdařile přednášela se Foersterova mše sv. Vojtěcha se sborem sesileným, Od té doby zpívala se často a ráda. Nově nacvičeny jsou : Missa , Jesu Redemptor" a Sc. Aloisii od Singenbergera (s chovanci pěvecké šlzoly, 53 dětí). Z Wittových sešitů 10 čísel, mezi nimi dvojsbor „Terra tremuit”, a ,Gloria et lronore." Z Motett Skuherského 9 čísel. 0 váuocfcli, velikonocích a dne 24. dubna t. r. dávaly se mše instrumentální od Brosiga. Kromě těcli po celý ostatní rok mše vokální. V době postní zpíval se chorál gregorianský. V neděli devítnik nejprv Credo č. 3., následující neděli to ostatní. Introitus a Conrmuuio muselo se vynechati pouze z tépřsčiny, že máme jediný toliko exemplář r Graduale Romanum." Kostel náš nemá žádnébo jmění a tak většinu věci pořizovati dlužno z vlastnícli prostředků, k čemuž náš pau děkan značnou hřivnou přispívá. Jest zde sice jednota, jejiž účelem jest péče o oslavu služeb Božích. Děje se to však pouze opatřováním nových paramentů. hudba kostel-ní, nejdůležitější částka bohoslužby, odchází s prázdnou. Na velký pátek provozovala se ve zdejším kostele klášternim hudbě vokální zejména příznivém po výstavu Wittova křížová cesta. Ve vůkolí Vrchlabí reformuji s dobrým výsledkem páni faráři : František Proschwitzer v Niederhofu a Vincenc Króhn v Spiudelmižhle. — V Trutnově, na sídle c. k. ústavu pro vzdělání učitelů! ! — vládne ještě cop. — V největší části míst hor Krkonošských t. j. na kruchtách hudlaří se hudba, jako by bylo v úmyslu uoliy starého Ribrcoula k veselému tanci přivésti. Všudy noc, temná noc. MiilI er. Diecése Litoměřická. Z Bezna. Dávno minul již rok, co o našem kostelním sboru v „Cecilii” zmínky se neděje. Snad se reformě hudby chrámové nedaří? snad prvotní nadšenost proměnila se v ospalost, v lhostejnost? Podobné hlasy ozývaly se hned na počátlzu snaženi našeho: „Jak ono je to brzy omrzí! uvidíme, jak četný sbor bude za několik let! ` atd. Již na pátý rolz jest v našem chrámu Páně reforma hudby provedena a s radostí sděluji, že „čím dále, tím lépe” : sbor ve cvičeni neochabuje, aniž se tenšf, nýbrž stálým přibýváním uovýcli sil mile zkvétá. Jsout to dva pramenové, z nichž se nám stále nových sil dostává, první jest školní mládež a druhý osadníci farní. Ač dle zákona škohitho v nejvyšší třídě veškerá mládež dle not zpěvu učiti se musí, přece vybírám si každého roku 10 neb 20 žáků, kteří zvláštními vlohami ku zpěvu nadáni jsou a s těmi pak denně po šk, vyučování rychleji k cíli kráčím. Z . druhého pramene nepřichází mi ovšem tak četných jako spíše vydatných sil; získám-li v roce dva neb tři členy a někdy i jen jednolio, bývám spokojen. Největší překážkou tu bývá ovšem vzdálenost osad; pak takové sily nemohu jindy cvičiti, leč v čase mezi ranní a velkou mši sv. Aby se sily v celé farní osadě sjednotily a sbor kostelní pevné půdy nabyl, donfam, že zařfženfm farvs jed-noty Cyrillské vydatně k tomu se dopomfIže. Vše připraveno máme, na vůli nikde neschází, proto až nastane příznivá doba — až budepo práci polní — přikročíme k dílu. — Posledně jsem v „Cecilii” podotekl, že se při-pravujeme ku provedení mše ,Qaarti Toni” od Vittoria; na den Bol. F. Marie — v pátek před květnou nedělí 1. r. — talzé jsme ji provozovali. Jest to skladba molintná, uchvacující, ano příliš těžká; jen pětihlasné Agnus spůsobilo a působí nám doposud obtíže. Touto mší ukončili jsme prozatím studování skladeb klasických; máme totiž na repertoiru čtyři mše mistrů starýclr a sice: nOctavi Toni` od Orlando Lassusa, ,Dixit Maria" od Ilaslera, „Isto Confessor” od Palestriny a výše jmenovanou mši od Vittoria. Ze skladeb mistrů novějších nastudovali jsme v běhu jednoho roku následující mše: „Latinskou mši” od Ulila, „Missa brevis” od Jasperse a Křfžlzovského trojhlasné requiem. Sborům počátečním odpornčuji následujfci skladby ; jsouti snadné, líbezné a církevní. Křížkovského requiem jest jednoduehé avšak překrásné; přáli bychom si míti od něho podobnou třiblasnou mši a sice pro Soprav, Alt a Bass s průvodem varban. Kéž by nás v brzku vyslyšel! — Aby na vše strany vyhověl, uspořádal náš lzostelnf sbor lonského roku dvě besedy ve prospěch šk. knibovny; při každé přednesl šest písni, mezi nimiž zvláště se ]Sbily tyto: „Slavík” od Mendelssohna, „Křižáci na moři” a „Návrat pladců” od Bazaine. Z čistého výnosu obou besed -- 60 zl. — zakoupilo a svázati se dalo 120 kněh zábavných i poučných. -- Y. i'. | ||||
|