|
| ||||
| ||||
|
katolickou
Čechách, na posvátnou ve Slezsku, zároveň Jednoty &avaW a zecCa4toz UBSPIFI: Cfrkevní schválení Obecné jednoty Cyrillské. — Dr. Cislo 7. A. W. Ambros o reformě či obrodu hudby kostelní. -- Pěstování 1879. Roe. Vi. zpěvu církev.; Arcidiecése Pražská: 7. Karlína. — Drobty a zrnka. GirkevR6 @CFOmkRi Obeené Jednoty Cyrillské. Čís. 2700 Velebnému pánu Ferdinandu Lehner-ovi, kaplanu a redaktoru časopisu „Cecilie” v ]farlfně. Vznešenou bohoslužbu, jakož i vzdělání věřících na péči majíc, vydala provinciální synoda pražská roku 1860 zákony (Tit. III. Cap. VII. de cantu et musica sacra), čelící ku zvelebení jak hudby liturgické, tak zpěvu obecného, který zejmena za minulých věkův úspěšně pěstován býval od bratrstev literátských, jejichž znovuzřizování touto, jakož i následnou pražskou synodou diecésní z x. 1863 (Cap. XIII Desocietatibus Literatorum) vřele odporoučelo se. Úchvaly synodální o hudbě posvátné obojím směrem v život uváděti zavazuje se právě zřízená nObecná Jednota Sv.-Cyríllská," jejíž úkolem bude, aby rozvětvením Sv.-Cyrillských Jednot diecésních a farních jednak pečovala o rozkvět liturgické hudby posvátné, jednak pilným pěstováním písní obecných nahradila bratrstva literátská, celkem zaniklá a jen porůznu zde a onde až posud zachovaná. S radostí vítajíce vznik „Obecné Jednoty Sv.-Cyrillské,” která vedle potřeb doby přítomné v obor působení svého pojímá veškerou hudbu církevní, sdělujem Vám, že Jeho Eminencí, nejdůstojnější pan kardinál a arcibiskup, ráčil uděliti stanovám před-loženým schválení církevního s vrchnopastýřským požehnáním, aby „Obecná Jednota Cyrillská” s pomocí Boží stala se požehnanou vykonavatelkou synodálních úchval, jakož i vděčnou dědičkou bratrstev literátských. Jelikož ale účele vytčeného v arcidiecési pražské bez odvětvených Cyrillských Jednot farních dosíci nelze, žádáme si toho, aby četným jich zřizováním po farnostech arcidiecése úsilovně pracovalo se na zvelebení a rozkvětu hudby posvátné, kterou služby Boží důstojně oslavovány a srdce věřících k pobožnosti rozněcována bývají. Z knížecí arcibiskupské konsistoře v Praze, dne 15. dubna 1879. Kiiffer, gen. vikář. | ||||
|