|
| ||||
| ||||
|
— 51 —
od c. k. ulí~teďriitelstvi pražského d. d. 31. ledua 1879 č. 151G již povuieuýui, připojuji poželnání i přání, aby Jednota pod záštitou svat. Cyrilla zdárně prospívala, a vytknutého cíle šlechetného dosáhla, zároveň ještě podotýkaje, že zřízení odvětvené Jednoty diecésní pro diecési brněnskou, ač o sobě tak velmi žádoucí, předce dlužno odložiti na dobu, až :kušenosti nabyté v jiných diecésích, zejmena však v arcidiecési pražské poskytnou bezpečných pokynutí ku založení a provedení podniku takové důležitosti. Dáno v biskupské konsistoři brněnské, dne 13. března 1879. Karel, m. p, biskup. Duchovní vrchnost schválila obecnou Jednotu Cyrillslcou. Skutkem tím jest činnost Jednoty zahájena Pod otcovskou ochranou vrchních pastýřů prospívati bude dílo. Jednotě dostalo se protektorů mocných slovem a úřadem. Co otcové schvalují, synové konají. Přání biskupa jest knězi rozkazem. Vyslovená vůle zákonodárců církevních již jest skutkem a zákonem zároveň. Posvátná hudba má pojištěnou budoucnost. Co biskup chce, kněz vykonává. Chrámové plesají; že hudbě posvátné dostalo se tak mocné podpory. Vznešená bohoslužba oslavována bude důstojně. Proud uvolněný rozleje se po veškeré krajině ; nespustoší, svlaží však půdu vypráhlou. Nikoli násilná, ale volná činnost vede ku požehnanému cíli. Duchovní vrchnost přijala protektorát Jednoty. — „Cyrill” tou veledůležitou a utěšenou novinou nastupuje dráhu svou: Sloužiti! Sloužiti Jednotě Cyrillské, sloužiti v poslušnosti k duchovní vrchnosti, sloužiti dnem a nocí, sloužiti s radostí a vytrvalostí, sloužiti bez reptání a bez unavení. )buku k pluhu ! přátelé ! Audaces fortuna j uvat. Pán Bůh pilným pomáhá. Úrodné pole chce býti proryto brázdami. Duchovní vrchnost k práci pobádá. Svatý Cyrill své Jednotě s nebe žehná. K dílu! k dílu! dokud jest den. Hospodář nebeský pod večer všem dělníkům rozdává stejnou odměnu. Práce jest perná, ale mzda sladká. Po vedru letním, až se nachýlí den života, nastane věčný svatvečer. Pán vinice sám uvítá své dělníky. K dílu! — chutě k dílu, přátelé! Símě, co na zemi zasejete, v nebi vydá ovoce, patero, desatero, stonásobné. Zde se rozsévá, tam se klidí zlaté ovoce. Po-zemská práce přináší nebeské požehnání. Tím nejkrásnějším uměním — nejduševnějším, neviditeluým, vzduchovým útvarem — hudbou posvátnou — máme obklopovati a zdobiti oltáře Páně, když Beránek na ně k novému vtělení sestupuje. 0 Andělský úkole! — zpívati věčné chvály u trůnu Beránka. Zpívati zde — a zpívati tam. Píseň na zemi započatá v nebi se dokoná. Počátku má, ale konce míti nebude — jest ne-smrtelná, jako duše, z níž se zrodila. Dcera s matkou jsou stejného původu. S nebe pro nebe 1 Kdož by nezpíval, když písní svou vyzpívati si může nebe a s nebem věčnou oslavu, zpívati s cheruby píseň bez konce. Učme sebe a učme bratry pěti píseň, jejíž první sloka zní na zemi, jejíž poslední sloka na nebi nikdy nedozní. Kdo by nezpíval? 1 Pěj, duše, pěj 1 Učiteli náš! Svatý Cyrille ! Patrone hudby posvátné ! nauč lid svůj pěti píseň, která duši prochvívá, srdce zahřívá, mysl zjasňuje, víru vzbuzuje, bouři zahání, nebem zavání. Přispěj pomocí 1 Chraň a braň 1 Otče Cyrille, Jednotu Cyrillskou opatruj ! — Opatruj ! Lehner. Dr, A. W. Ambros o reformě či obroda bndby kostelní. III. A kterak lze dosíci účelu tak důstojného? jakožto pastýřům, jimž stádo voditi jest na Vše spočívá na dvou okolnostech, které pastvu dobrou, — takovou pastvou duchovní jsou : jest i hudba. Probuzení pravého ducha. — Opatřeni Zde jednotlivý duchovní co Rector Eccle- vhodných prostředků, siae nad svým kostelem bdíti musí, pokud Zde dlužno v popředí kráčeti biskupům, třeba, sám chopiti Fe věci. +M | ||||
|