|
| ||||
| ||||
|
katolickou
Čechách, na íN posvátnou ve Slezsku,, zárove3I Jednoty ~auatei a zeaaiztoz q OBSAH: Cyrillslc~ slavnost vlkariátnf v ústí nad Orlicí. — Reforma 1879Ro i~io hudby chrámové. --- Literatura ltudeUnf. ' • V'a Cyrillská slavnost vikariátni v ústí nad Orlici. Píše F. J. ,Lehner. Dne 3. tohoto měsfce konala se v ústí nArl. hudební slavnost, která nebude bez důležitých následků pro C,yrillskou Jednotu v celýcli východntch dechách. Hluboký dojem, jaký způsobila u četných a pro opravu i zvelebení hudby posvátné nejkompetentnějších účastníků, — kněží a učitelů — ponese bohaté ovoce. Již není žádné pochybnosti, že v celám vůkolf povstane hojný počet Cyrillských je(Inot farních, k nimž podnět za-vdala utěšená slavnost hudební. Slině vzešlo. Mozolovitá práce vydala první ovoce. Půda pracně vzdělaná vydala praní zlaté klasy. Dělnici, kteří vzdělávali půdu s pílí obdivuhodnou, s obětovností vzácnou, s láskou nevídanou, s horlivosti neslýchanou, mohou s chloubou pohlížeti nazpět na práci v tak krátké době a s takovým úspěchem vy-konanou. Vykonali vice, nežli bylo lze spravedlivě nadíti se. Za práci svědomitou sklí-zejí mzdu zaslouženou —čest a chválu. Jest to ta jediná odměna vděku, kterou jim dáti můžeme. Vděkl z nejvniternějších útrob duše, z nejvrouenějších hlubin srdce. Co celé shromáždění krásnými slovy a krásnými zpěvy do-jaté a nadšené vyslovilo, zde ještě jednou budiž vysloveno. Díky 1 Velké věci z malých počátků se rodí a ku rozšířeni třeba jest apoštolů. Casopisem rozšiřuji se sice zásady, živými však se stávají jen zase živým slovem a živým zpěvem. Posvátnou hudbu církevní obnoviti a zvelebiti lze jen divým apostolátem, ~ živým pří-kladem, — Jednotami Cyrillskými a přednáškami i zpěvy s tím spojenými. Prvním apoštolem hudby posvátné směru vážného by, ve vůkolf ouštěekém mladistvý kněz a kaplan ve Velké ltetové -- Josef Kašpar. A aby nikdo se nedomníval, že ku početí díla reformačního třeba jest hned před početím kdo ví jak hlubokých vědomosti hudebufch, budiž podotknuto, že tehdáž, když počínal, nebyl ještě hudebníkem. Hudebních vědomosti ještě neměl, ale lásku měl a nadšeni a horlivost a důvěru. Jakmile v Cecilii se dočetl, jakým způsobem pěstuje ochotnický sbor u sv. Cyrilla a Methoděje hudbu posvátnou, vydal se do Karlina na zkoušky každému přístupné, účastnil se první budebnf slavnosti, kterou r. 1875 na oslavu sv. Cecilie pořádala hudební sekce Akademie křestianskó, a blažen vracel se nazpět do vísky pohorské. Hospodařil, jali dalece takovému kaplankovi hospodařiti lze, na splátky zakoupil si harmonium a stal se žákem a učitelem zároveň. Slyšel přednášeti skladby, pochopil ducha jejich a chtěl míti podobnou hudbu církevní. Neposlušné prsty počal cvičiti na klávesnici dosud nepovědomé, neohebná hrdla osadníků počal zjemňovati na brusu pravidelné školy, žák stal se učitelem a než rok s rokem se setkal, řetovská osada zpívala piným kostelem při slavnych službách Božích mše gregorianské. Ústy přetéká, čím srdco oplfvá. Blízké ústi ,,'est ode dávna vyvoleným sídlem hudebním, kde po třičtvrtě století květe až dosud starý | ||||
|